Boulogne-sur-Mer: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m číslo revize |
m →Historie: typo |
||
Řádek 36:
Keltský přístav se nazýval ''Gesoriacum'', Římané jej nazývali ''Portus Itius'' nebo ''Portus Britannicus'' a na vyvýšeném místě postavili město, které nazvali ''Bononia'' tj. [[Boloňa]]. Při přípravě výpravy do Británie dal na tomto strategickém místě císař [[Caligula]] postavit maják. Od 4. století se městu říkalo prostě ''Bononia'' a sloužilo jako hlavní přístav pro plavby do Británie a domovský přístav flotily ''classis Britannica''. Vedlo sem několik římských silnic, které Bononii spojovaly s [[Kolín nad Rýnem|Kolínem nad Rýnem]] (''Via Belgica'') a dalšími městy.
Ve středověku bylo město a hrad sídlem hraběte a [[Balduin II. Flanderský]] († 918) postavil na návrší hrad, který jeho potomci ve 13. století přestavěli na zámek. Za Křížových válek se Balduin z Boulogne jako [[Balduin I. Jeruzalémský]] (
Raně středověká bazilika Panny Marie se stala tak oblíbeným poutním místem, že král [[Filip V. Francouzský|Filip V.]] dal u Paříže postavit jeho kopii "Malou Boulogne", dnešní [[Boulogne-Billancourt]]. Anglický král [[Jindřich VIII. Tudor]] s podporou císaře [[Karel V.|Karla V.]] v roce 1544 Boulogne oblehl a dobyl, teprve roku 1550 se město vrátilo do francouzského království. V letech
Roku 1801 zaútočil admirál [[Horatio Nelson]] na francouzské loďstvo v Boulogne bez úspěchu a téhož roku bylo mezi Anglií a Francií vyjednáno příměří. Roku 1804 chystal císař [[Napoleon Bonaparte]] tažení do Anglie a shromáždil zde armádu 150 tisíc mužů, když mu ale o rok později Rakousko vyhlásilo válku, musel ji přesunout k Dunaji.
| |||