Hlavonožci: Porovnání verzí

| podřazené taxony = * Podtřída [[čtyřžábří]] (Nautiloidea)

* Podtřída [[čtyřžábřídvoužábří]] (Coloidea)

'''Hlavonožci''' (Cephalopoda) jsou nejdokonalejšívývojově nejpokročilejší [[třída (biologie)|třída]] [[měkkýši|měkkýšů]]. Všichni jsou aktivní mořští [[predátor|dravci]]. Patří mezik něnim starobylástarobylé [[loděnka|loděnky]], inteligentní [[Octopoda|chobotnice]], [[Sépie (řád)|sépie]], [[olihně]], obří [[krakatice]] a vyhynulí amoniti, belemniti a další. Dnes žijícíRecentní hlavonožci se dělí na skupinypotřídy [[čtyřžábří|čtyřžábrých]] ([[loděnka]]) a [[dvoužábří|dvoužábrých]] ([[Octopoda|chobotnice]], [[oliheň]], …)

Hlavonožci měří od jednoho centimetru do mnoha metrů (i přes 20 m). Mají dvoustranně souměrné tělo a chapadla. Chapadel je u jednoduchýchstarobylých druhů, jako je loděnka, okolo 30 až 90 a jsou krátkékrátká. Vyspělé druhy jich mají méně, zato jsou delší a mají přísavky. ''[[Decapodiformes]]'' (desetiramenatci) mají 8 kratších chapadel a 2 delší a ''[[Octopodiformes]]'' (chobotnice) mají 8 stejně dlouhých. Chobotnice mohou přijít o několik chapadel, která jim znovu dorostou. Pohybují se třemi způsoby, buď pomocí vlněnívlněním ploutevního lemu nebo chapadel, nebo vytlačovánívytlačováním vody ze sifonu. Tento tryskovitýtryskový pohyb umožňuje některým menším druhům i vyskakovat nad hladinu. Dýchají žábrami. V případě ohrožení vypouštějí hlavonožci inkoustový oblak, který je skryje a mohou tak nepozorovaně uplavatuniknout. JeBarvivo je buď černýčerné, nebo hnědýhnědé.

DřívePůvodně měli všichni hlavonožci svouvnější [[schránka|schránku]], dnes ji mámají jen málo zástupců, např.pouze [[loděnka|loděnky]]. Schránka se vev vývojievoluci začala přemisťovatpřemístila dovnitř těla. Sépie má [[sépiová kost|sépiovou kost]], další desetiramenatci jen tzv. [[meč (schránka)|meč]] a [[Octopoda|chobotnice]] nemajíztratily vůbecschránku nicúplně. Jejich [[mozek]] je však obvykle krytý chrupavčitou schránkouvrstvou, která jej chrání před poškozením.

Tvrzení, že není možné, aby bezobratlí byli větší než obratlovci, dříve ztěžovalo vědcům obhajovat existenci obrovských hlavonožců. Jedním z nich byl na počátku 19. století francouzský vědec [[Pierre Denys de Monfort]]. Rozdělil obří hlavonožce na dvě skupiny, [[kraken]]y a kolosální [[Octopoda|chobotnice]]. Krakeni se měli vyskytovat v severských mořích, plavali volně a byli méně nebezpeční než kolosální chobotnice, které žily u dna tropických moří a byly podle něho zodpovědnéodpovědné za většinu útoků na [[plachetnice]]. Ačkoli si přesnou hmotnost těchto obřích hlavonožců netroufl odhadnout, tušil, že bude větší než hmotnost největších [[velrybovití|velryb]]. Tehdy ho však nikdo neuznal a dožil v bídě a zapomnění, přestože důkazy ležely v muzeích a byly každoročně vyplavovány na břeh.