Francouzská kolonizace Texasu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
práce na úvodě - sloh, anglicismy apod.
sloh apod. v prni kapitole
Řádek 53:
}}</ref>
 
Kdyby Francie nezaložila základnu v ústí Mississippi, mělo by Španělsko příležitost ovládnout celý Mexický záliv a potenciálně představovat hrozbu pro jižní hranice Nové Francie.<ref>Chipman, 2010, str. 73</ref> La Salle věřil, že řeka Mississippi byla blízko východního okraje Nového Španělska. Po svém návratu do Francie v roce 1684 navrhl koruně zřízení kolonie u ústí řeky. Kolonie mohla poskytnout základnu pro šíření křesťanství mezi domorodými národy a také vhodné místo pro útok na španělskou provincii [[Nueva Vizcaya]] a získání kontroly nad jejími lukrativními stříbrnými doly.<ref name=weber148/><ref name=calloway250>{{Citace monografie
| příjmení = Calloway
| jméno = Colin G.
Řádek 70:
 
=== Druhá expedice ===
La Salle původně plánoval, že odpluje do Nové Francie, potom se dá po souši na jih a do země Illinois a poté po řece Mississippi k jejímu ústí.<ref name=bruseth76>{{Citace monografie
| příjmení = Bruseth
| jméno = James E.
Řádek 85:
| jazyk = anglicky
| url = https://books.google.com/books?id=Mhsna6ALFjgC
}}</ref> Navzdory Španělsku Ludvík XIV. trval na tom, aby La Salle proplul Mexickým zálivem, který Španělsko považovalo za svůjsvé výlučnývýlučné majetekúzemí.<ref name=bruseth19>Bruseth, Turner, 2005, str. 19</ref> Přestože La Salle požadoval pouze jednu&nbsp;loď, 24. července 1684 opustil francouzskou [[La Rochelle]] hned se čtyřmi: s válečnou lodí s 36 ''děly ''Le Joly'', s 300 tunovou&nbsp;obchodní lodí ''L'Aimable'', s [[bark]]em ''La Belle'' a s [[keč]]em ''St. François''.<ref name="weddle13">{{Citace monografie
| příjmení = Weddle
| jméno = Robert S.
Řádek 98:
| jazyk = anglicky
| url = https://books.google.com/books?id=NGULAAAAYAAJ
}}</ref><ref>Chipman, 2010, str. 74</ref><ref name="weber149" /> Ačkoli Ludvík XIV. poskytl jak ''Le Joly,'' tak ''La Belle'', La Salle požadoval více nákladního prostoru a pronajal si od francouzských obchodníků ještě lodě ''L'Aimable'' a ''St. François''. Ludvík také poskytl 100&nbsp;vojáků a celé posádky lodí a také prostředky na najímánínajmutí kvalifikovaných pracovníků, abykteří se pak připojili k expedici. Obchodní zboží určené pro očekávaná setkání s domorodými Američany musel La Salle nakoupit sám.<ref name=bruseth20>Bruseth, Turner, 2005, str. 20</ref>
 
Lodě přepravily celkem téměř 300&nbsp;lidí, včetně vojáků a řemeslníků, šest katolických [[misionář]]ů, osm&nbsp;obchodníků a více než tucet žen a dětí.<ref name="weddle13" /><ref name="weddle16">Weddle, 1991, str. 16</ref> Krátce po jejich odchodu Francie a Španělsko ukončily nepřátelstvívzájemnou nevraživost a Ludvík již neměl zájem vysílat La Salleovi další pomoc.<ref name="weber149">Weber, 1992, str. 149</ref> Podrobnosti o cestě byly utajeny, aby se o nich Španělsko nedozvědělo. Následně vznikl svár mězimezi La Salleem a jeho námořním velitelem Sieurem de Beaujeu, který nesouhlasil s pokračováním expedice za těchto podmínek. Svár mezi nimi zesílil, když dorazili do [[Saint-Domingue]] na ostrově [[Hispaniola]] a hádali se, kde zakotvit. Beaujeu odplul do jiné části ostrova, čímž umožnil španělským [[korzár]]ům zajmout ''loď ''St. François'', která byla plně naloženounaložená zásobami pro kolonii.<ref name="chipman75" />
 
Během 58denní plavby dva&nbsp;lidé zemřeli na nemoc a jedna&nbsp;žena porodila dítě.<ref name="weddle16" /> Plavba do Saint-Domingue trvala déle, než se očekávalo, a zásoby byly zejména po ztrátě ''St. François'' vyčerpány. La Salle měl málo peněz na doplnění zásob a nakonec dva z obchodníků na palubě expedice prodali část svého obchodního zboží ostrovanům a půjčili mu své zisky. Aby zaplnil mezery vzniklé po tom, co několik mužů dezertovalo, přijal La Salle několik ostrovanů k expedici.<ref name="weddle17">Weddle, 1991, str. 17</ref>