Amoniti: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění studie |
Rozšíření a upřesnění, členění, drobná stylistika, interpunkce a gramatika, reference, modré odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Pracuje se|24.2.2021|22. 2. 2021, 03:05 (CET)}}{{Taxobox
| výskyt = [[Silur]] - svrchní [[křída]], asi před 425 až 66 miliony let
| jméno = Amoniti
Řádek 39:
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> První amoniti jsou doloženi ze spodního [[Devon (geologie)|devonu]] (zlíchovské vrstvy, přibl. před 409 mil. let) a poslední druhy zanikly při [[vymírání na konci křídy]] (přibl. před 66 miliony let).
Amoniti slouží jako výborné [[vůdčí fosilie]], umožňující spolehlivé geologické datování horninových vrstev podle rodů a druhů, které se v nich nacházejí. Jejich
== Jméno ==
Řádek 80:
U většiny amonoidů je sifo úzká trubice, procházející podél vnějšího (břišního) okraje schránky a spojující komůrky fragmokonu s obývací komorou. tím se liší od všech recentních a většiny fosilních nautiloidů, u nichž sifonová trubice prochází středem komůrek. Nejstarší nautiloidi ze svrchního [[Kambrium|kambria]] a [[Ordovik|ordoviku]] však měli ventrální sifony stejně jako amoniti, často však mnohem větší a vnitřně složitější.
== Velikost a tvar schránky ==
Až do střední jury jen málo amonitů dorůstalo větší velikosti schránky než 23 cm. Mnohem větší formy se objevují ve svrchní juře a spodní křídě, např. ''Titanites'' z portlandského souvrství [[Tithon|tithonského]] stáří v jižní Anglii, často o průměru přes 50 cm, a ''Parapuzosia seppenradensis'' z německé křídy, jeden z největších známých amonitů o průměru schránky až 2 m.<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Největším doloženým druhem v Severní Americe je ''Parapuzosia bradyi'' křídového stáří o průměru až 137 cm.
Většina druhů amonitů má planispirální, tj. ploše vinuté schránky. Jiné druhy však mají schránky téměř přímé (např. ''Baculites''). Ještě jiné druhy mají schránky vinuté šroubovitě podobně jako někteří plži (např. ''Turrilites'' a ''Bostrychoceras''). schránky některých druhů jsou dokonce nejprve nevinuté, poté částečně vinuté a posléze v dospělosti přímé (např. ''Australiceras).'' Tyto částečně nebo zcela nevinuté tvary se začaly rozrůzňovat v období rané křídy a jsou známy jako heteromorfy.
Snad nejkrajnějším a nejbizarnějším příkladem heteromorfu je ''Nipponites'', který se jeví jako změť nepravidelných zkrutů bez jakéhokoli zjevného symetrického vinutí. Bližší ohledání však odhalí, že schránka tvoří trojrozměrnou síť spojených tvarů písmene U. ''Nipponites'' se nachází ve svrchní křídě Japonska a USA.
Amoniti se značně liší ornamentací (reliéfem povrchu) svých schránek. Některé jsou hladké a kromě přírůstkových čar téměř beze znaků, takže připúomínají recentní loděnky. Jiné mají různé tvary spirálních hřebenů a žeber, nebo i trnů. Tento typ ornamentace schránek je zvlášť patrný u pozdějších křídových amonitů.
== Život ==
Mnozí amoniti zřejmě žili volně ve vodním sloupci pravěkých moří a nikoli při jejich dně, neboť jejich fosilie se často nacházejí v horninách, usazených za podmínek, v nichž se nevyskytují stopy [[Bentos|bentického]] života. Mnoho druhů (např. ''Oxynoticeras'') je považováno za dobré plavce se zploštělými kotoučovitými schránkami proudnicového tvaru; někteří amonoidi však byli méně přizpůsobeni plování a spíše se pohybovali pomalu u dna. Analýza s použitím [[Synchrotron|synchrotronu]] odhalila v ústní dutině jednoho amonita pozůstatky larev měkkýšů a korýšů z řádu [[Stejnonožci|stejnonožců]], což naznačuje, že přinejmenším tento druh se živil planktonem.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kruta
| jméno = Isabelle
| příjmení2 = Landman
| jméno2 = Neil
| příjmení3 = Rouget
| jméno3 = Isabelle
| titul = The Role of Ammonites in the Mesozoic Marine Food Web Revealed by Jaw Preservation
| periodikum = Science
| datum vydání = 2011-01-07
| ročník = 331
| číslo = 6013
| strany = 70–72
| issn = 0036-8075
| pmid = 21212354
| doi = 10.1126/science.1198793
| poznámka = PMID: 21212354
| jazyk = en
| url = https://science.sciencemag.org/content/331/6013/70
| datum přístupu = 2021-02-21
}}</ref> Stejně jako recentní hlavonožci vypouštěli i amoniti možná tmavé barvivo k úniku před predátory: barvivo se ve fosiliích občas nachází.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Landman
| jméno = Neil H.
| příjmení2 = Davis
| jméno2 = Richard Arnold
| příjmení3 = Mapes
| jméno3 = Royal H.
| titul = Cephalopods Present and Past: New Insights and Fresh Perspectives [electronic resource]
| url = http://archive.org/details/cephalopodsprese00land
| vydavatel = Dordrecht : Springer
| počet stran = 495
| isbn = 978-1-4020-6461-6
| isbn2 = 978-1-4020-6806-5
}}</ref>▼
Tělo živočicha zaujímalo největší komoru na vnějším konci spirály. Jeho ústa obklopoval věnec ramen. Opuštěné menší komory byly odděleny přepážkami a živočich si udržoval schopnost vznášet se ve vodě tím, že je napouštěl plynem. Tyto menší články se tedy vznášely nad obytnou komorou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ammonites
| periodikum = web.archive.org
| url = https://web.archive.org/web/20070502202153/http://www.bbm.me.uk/portsdown/PH_232_Ammonites.htm
| datum vydání = 2007-05-02
| datum přístupu = 2021-02-21
}}</ref>
Četné schránky amonitů se nacházejí proděravělé. Trojúhelníkový obrys a velikost otvorů, jakož i jejich přítomnost po obou stranách schránky naznačují, že jde o stopy zubů křídových mořských plazů [[Mosasaurus|mosasaurů]], kteří se amonity živili.
== Evoluce amonitů ==
[[Soubor:Asteroceras BW.jpg|náhled|vlevo|Rekonstrukce stavby těla jurského amonita ''Asteroceras'']]
Amoniti
| příjmení = Socha
| jméno = Vladimír
Řádek 97 ⟶ 164:
}}</ref>.
Během téměř 400 milionů let trvající existence prošli amoniti značným vývojem. Žili už v mořích [[paleozoikum|paleozoika]] (spodní [[Devon (geologie)|devon]]), výrazně je zasáhlo [[Permské vymírání|velké permské vymírání]]. Největší rozvoj potom zaznamenali v [[mezozoikum|druhohorách]] s dosti omezeným trváním (např.: ''[[Ceratites]]'', ''[[Phylloceras]]'' aj.), pro než jsou i [[vůdčí fosilie|vůdčími zkamenělinami]]. V období [[Jura|jury]] až [[křída|křídy]] kolonizovali prakticky všechna mořská
▲ | příjmení = Paturi
▲ | jméno = F. R.
▲ | odkaz na autora =
▲ | titul = Kronika Zeme
▲ | url =
▲ | vydavatel = Fortuna Print
▲ | místo = Bratislava
▲ | rok = 1995
▲ | vydání =
▲ | počet stran =
▲ | kapitola =
▲ | strany = 275
▲ | isbn = 80-7153-088-3
▲ | jazyk =
▲}}</ref>
== Fosilie ==
[[Soubor:Amonit Lewesiceras.jpg|náhled|vlevo|Amonit rodu ''[[Lewesiceras]]'', objevený na území České republiky. Národní muzeum, 2007.]]
Jejich zkameněliny dnes zdobí četné sbírky po celém světě. Mohou být
Kuriózní je nález malého, asi centimetrového jedince rodu ''Puzosia'' ze střední křídy, uzavřeného v jantaru po vyplavení na souš.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Extrémně vzácný nález: Vědci objevili vyhynulého hlavonožce v jantaru
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
Řádek 127 ⟶ 179:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-11-29
}}</ref>
== Odkazy ==
| |||