|
| popisek = Katalin Karikó
}}
'''Katalin Karikó''' ({{Datum narození|1955|1|17}}, [[Szolnok]]) je maďarská bichemičkabiochemička se specializací na RNA vakcíny.
== Životopis ==
Vystudovala biochemii na univerzitě v [[Segedín]]ě, kde také v roce [[1982]] získala titul PhD.<ref name="konf">{{Citace elektronické monografie
| titul = 2021 9th International mRNA Health Conference – Katalin Karikó
| url = https://www.mrna-conference.com/general-information/planning-committee/katalin-kariko/
| datum přístupu = 2021-2-20
<!-- en version translated by google translater --!>
| jazyk = anglicky
Její výzkum spočívá ve vývoji in vitro transkribované mRNA pro proteinové terapie. V letech 2006–2013 spoluzaložila a byla výkonnou ředitelkou RNARx. [1] Od roku 2013 je senior viceprezidentem společnosti BioNTech RNA Pharmaceuticals. [2] Je také mimořádnou profesorkou na University of Pennsylvania. [1]
}}</ref> Pak pracovala v biologickém výzkumném středisku Maďarské akademie věd v Segedíně. V roce [[1985]] odjela do [[Filadelfie]], kde se věnovala výzkumu na [[Temple University]]. Od roku [[1989]] působila na [[Pensylvánská univerzita|Pensylvánské univerzitě]], kde pracovala na výzkumu [[mRNA]]. V roce [[2005]] spolu s [[Drew Weissman|Drewem Weissmanem]] objevila modifikace [[nukleotid]]ů v mRNA, které vedly k řešení dosavadního problému bouřlivé imunitní reakce na vakcínu mRNA.<ref name="Guardian">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kollewe
Karikóova práce zahrnuje vědecký výzkum imunitní aktivace zprostředkované RNA, jehož výsledkem je spolu s americkým imunologem Drewem Weissmanem objev nukleosidových modifikací, které potlačují imunogenicitu RNA. [3] [4] [5] To je považováno za umožňující terapeutické použití mRNA. [6] Spolu s Weissmanem je držitelkou amerických patentů na aplikaci neimunogenní RNA modifikované nukleosidy. Tato technologie byla licencována společnostmi BioNTech a Moderna k vývoji vakcín COVID-19. [7] Karikó se provdala za Bélu Franciu a je matkou dvojnásobné zlaté olympijské medailistky Susan Francie. [6] [8]
| jméno = Julia
| titul = Covid vaccine technology pioneer: 'I never doubted it would work'
== Život a dílo ==
| periodikum = The Guardian
Karikó vyrůstala v Kisújszállás v Maďarsku, kde navštěvovala Móricze Zsigmonda Reformátuse Gimnázia. Poté, co Karikó získala doktorát na univerzitě v Szegedu, pokračovala ve výzkumu a postdoktorandském studiu na Ústavu biochemie, Centru biologického výzkumu v Maďarsku, Katedře biochemie Temple University a na Uniformed Services University of Health Science. Zatímco pracoval jako postdoktorand na Temple University ve Filadelfii, zúčastnil se Karikó klinického hodnocení, ve kterém byli pacienti s AIDS, hematologickými chorobami a chronickou únavou léčeni dvouvláknovou RNA (dsRNA). V té době to bylo považováno za průkopnický výzkum, protože molekulární mechanismus indukce interferonu dsRNA nebyl znám, ale antineoplastické účinky interferonu byly dobře zdokumentovány. [9]
| odkaz na periodikum = The Guardian
| datum vydání = 2020-11-21
Translation types
| datum přístupu = 2021-2-20
Text translation
| url = https://www.theguardian.com/science/2020/nov/21/covid-vaccine-technology-pioneer-i-never-doubted-it-would-work?
Source text
| issn = 0261-3077
1585 / 5000
}}</ref> V následujícím roce oba založili společnost RNARx<ref name="konf" /><ref name="Guardian" /> pro vývoj mRNA vakcín, kde Karikó zastávala funkci výkonné ředitelky. V roce [[2013]] Karikó přešla do společnosti [[BioNTech]] v [[Německo|Německu]], která vyvinula a vyrábí mRNA [[vakcína proti covidu-19|vakcínu proti covidu-19]].<ref name="Guardian" />
Translation results
V roce 1990, když byla profesorkou na Pensylvánské univerzitě, podala Karikó svou první žádost o grant, ve které navrhla zavedení genové terapie založené na mRNA. [2] Od té doby je terapie založená na mRNA primárním zájmem Karikó ve výzkumu. Byla na dobré cestě stát se řádnou profesorkou, ale odmítnutí grantu vedlo k tomu, že byla univerzitou v roce 1995 degradována. [7] Zůstala a v roce 1997 se setkala s Drewem Weissmanem, profesorem imunologie na Pensylvánské univerzitě. [10]
V sérii článků od roku 2005 popsali Karikó a Weissman, jak specifické modifikace nukleosidů v mRNA vedly ke snížené imunitní odpovědi. [10] [3] Založili malou společnost a v letech 2006 a 2013 obdrželi patenty za použití několika modifikovaných nukleosidů ke snížení antivirové imunitní odpovědi na mRNA. Krátce nato univerzita prodala licenci na duševní vlastnictví Garymu Dahlovi, vedoucímu laboratorní zásobovací společnosti, která se nakonec stala Cellscript. O několik týdnů později ji Flagship Pioneering, společnost rizikového kapitálu, která byla a stále podporuje společnost Moderna, kontaktovala, aby udělila licenci na patent. Jediné, co Karikó řekla, bylo „nemáme to.“ Na začátku roku 2013 slyšela Karikó o dohodě společnosti Moderna ve výši 240 milionů USD s AstraZeneca na vývoj mRNA VEGF. Karikó si uvědomila, že nedostane šanci uplatnit své zkušenosti s mRNA na University of Pennsylvania, a tak se ujala role senior viceprezidentky v BioNTech RNA Pharmaceuticals. [2]
Její výzkum a specializace zahrnují genovou terapii založenou na messengerové RNA, imunitní reakce vyvolané RNA, molekulární základy ischemické tolerance a léčbu mozkové ischemie.
Práce a výzkum společnosti Karikó přispěly k úsilí společnosti BioNTech o vytvoření imunitních buněk, které produkují antigeny vakcín - její výzkum ukázal, že antivirová odpověď z mRNA poskytla jejich vakcínám proti rakovině další posílení obrany proti nádorům. [2] V roce 2020 byla technologie Karikó a Weissman použita ve vakcíně pro COVID-19, kterou společně vyráběly společnosti Pfizer a BioNTech. [6] [10] Britský etolog Richard Dawkins a kanadský biolog kmenových buněk Derrick Rossi, kteří se podíleli na založení společnosti Moderna, požadovali, aby tito dva obdrželi Nobelovu cenu. [11] [12] [13]
Patenty
US8278036B2 [14] a US8748089B2 [15] - Tento vynález poskytuje molekuly RNA, oligoribonukleotidů a polyribonukleotidů zahrnujících pseudouridin nebo modifikovaný nukleosid, vektory pro genovou terapii, které obsahují to samé, způsoby jejich syntézy a způsoby pro genovou náhradu, genovou terapii, umlčování genové transkripce a dodání terapeutických proteinů do tkáně in vivo, které obsahují molekuly. Předkládaný vynález také poskytuje způsoby snižování imunogenicity molekul RNA, oligoribonukleotidů a polyribonukleotidů. [14] [15]
překlad z anglciké wikipedie
=== Publikace ===
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* [https://www.statnews.com/2020/11/10/the-story-of-mrna-how-a-once-dismissed-idea-became-a-leading-technology-in-the-covid-vaccine-race/ The story of mRNA: How a once-dismissed idea became a leading technology in the Covid vaccine race]
*
<!--
{{DEFAULTSORT:Karikó, Katalin}}
| 