Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého (Kroměříž): Porovnání verzí

Obec Kroměříž přijala roku 1673 Martina Meitiho za městského komináře a učinila s ním špancetl (služební smlouvu), kterou po 15 letech obě strany vypověděli a 27. 4.1688 učinili novou, která mu ukládala, aby hned prohlédl všecky komíny v městě, a potom aby vymetl každý jednou za čtvrt roku, a kde je potřeba, každých šest neděl. Po novém roce 1689 kominář vypověděl znova, protože teprve nyní si povšiml, že v špancetli má poznámku, kdyby vypukl komínový oheň, že bude tahán k zodpovědnosti. Rada jej však udobřila a poznámka zůstala. Koncem roku 1690 zemřel a vdovu Petronelu vyžádal si 19. 4.1691 k manželství Dobiáš Touch. Dne 9. 2.1691 koupil kominář Jan Maito za 600 zl. m. ( položil 100 zl., zbytek 500 zl. bude pokládati po 100 zl. ročně) dům č.p. 11 (nyní č.p.122/13) v Kovářské ulici, který je chráněn jako nemovitá [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka]] pod číslem 40120/7-6009.<ref>{{MonumNet|název=měšťanský dům|ID= 1000152173|datum=2018-10-13}}</ref> V roce 1700 měl již dům zaplacený. O čtyři roky později již hradil náklady na sloup, v roce 1706 koupil [[sad|štěpnici]] ve Vlčetíně a v následujícím roce nedalekou louku u [[Haltýř|haltýřů]] na říčce [[Kotojedka|Kotojedce]] (v dnešní ulici Altýře u [[Letiště Kroměříž|kroměřížského letiště]]). Výnosné řemeslo a dobrý hospodář, jakým byl tenkráte u nás málokterý Vlach.<ref name="PER3">{{Citace monografie | příjmení = Peřinka | jméno = František Vácslav | odkaz na autora = František Vácslav Peřinka | titul = Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka | vydavatel = Městský osvětový sbor | místo = Kroměříž | rok = 1940 | počet stran = 956}}</ref>