Smil z Lichtenburka: Porovnání verzí

Původní a nejstarší statky Lichtenburků se nacházely v dolním Poohří, které Smil zdědil po svém otci. Tato država začínala [[Libochovice]]mi a končila [[Lovosice]]mi. Protože se nejednalo o souvislé panství, není jisté co všechno zde Lichtenburkům patřilo. Tato oblast byla však zřejmě poměrně lukrativní, neboť byla velmi vhodná pro zemědělství a procházelo tudy několik obchodních stezek. Polovinu Lovosic Smil roku 1251 prodal za 500 hřiven stříbra míšeňskému [[Klášter Altzella|klášteru Atzella]].<ref>Smil, s. 102−104.</ref> K Lovosicím patřila vesnice [[Prosmyky]], snad i Lhota a [[Malé Žernoseky]]. Lichtenburkové zde možná vlastnili také hrad Klapý (dnešní [[Hazmburk]]). Hospodářským centrem Smilova dominia v dolním Poohří byly zřejmě Libochovice.<ref>Lichtenburkové, s. 38−40.</ref> Smil však zároveň na rozdíl od svého otce, strýce a bratranců nedržel žádné statky ani nijak nepůsobil na [[Žitavsko|Žitavsku]].<ref>Smil, s. 104−109.</ref>

Centrum Smilova dominia v této lokalitě tvořilo město Brod (dnešní Havlíčkův Brod), jehož výstavbu Smil inicioval patrně mezi lety 1251 a 1257. První zmínka o Brodu se váže k roku 1256. Tehdy se jednalo o spor mezi řádem německých rytířů, (kterému Lichtenburk poté, co se zúčastnil křížové výpravy do Pruska, věnoval brodskou faru,) a správcem hornických kostelů Jindřicha poblíž Brodu. Vysazením města Smil pověřil [[lokátor]]a [[Wernher Rybář|Wernhera Rybáře]], jemuž po úspěšném založení města dal do dědičného držení městskou rychtu. V roce 1265 Wernherovi dokonce daroval vesnici [[Macourov]]. Ke Brodu patřila řada vesnic a soustava dvorů a mlýnů. Lichtenburkům patřily mimo jiné [[Dlouhá Ves (okres Havlíčkův Brod)|Dlouhá Ves]] a [[Cibotín]], které prodali, zastavili či darovali [[Pohled (zámek)#Historie Pohledu jako kláštera|klášteru cisterciaček v Pohledu]]. Podobně zde obdarovávali [[Vilémov (klášter)|vilémovský klášter]]. Brod procházel za Smilova života takového rozmachu, že závažně konkuroval dokonce i královskému městu [[Jihlava|Jihlavě]].<ref>Lichtenburkové, s. 81−91.</ref>

Stříbro se na Brodsku těžilo především kolem samotného Brodu. Doly existovaly u [[Stříbrné Hory (okres Havlíčkův Brod)|Stříbrných Hor]], [[Simtany|Simtan]], [[Samotín]]a, Puchperku, zmíněné Dlouhé Vsi, Hohendorfu, [[Pohled (okres Havlíčkův Brod)|Pohledu]] a [[Utín]]a. Štoly se nacházely také u [[Bartoušov]]a a Macourova. I přestože hornictví v okolí Brodu mělo vlastní správu překrývající se s městskou správou, výtěžek z těchto dolů si nárokovali Lichtenburkové, ačkoli kontrolu nad všemi doly měl mít formou [[Horní regál|horního regálu]] král. Přemysl Otakar II. tento stav Lichtenburkům trpěl jen do Smilovy smrti. Podle Jana Urbana není vyloučeno ani to, že Smil od krále obdržel nějaké privilegium, které se však nedochovalo a platilo jen do jeho smrti. To by mu podle Urbana zaručovalo v oblasti horního podnikání suverenitu na králi a jeho orgánech.<ref>Lichtenburkové, s. 91−95.</ref> Tomáš Somer se ovšem domníval, že ačkoli Smil z výnosů brodských dolů těžil, nedá se považovat za horního podnikatele. Somer zároveň zdůrazňuje, že jeho výnosy z [[Urbura|urbury]] byly zcela legální a on je rozhodně neuzurpoval.<ref>Smil, s. 128−137.</ref>

V Brodu se měla nacházet také [[mincovna]], jež však byla začleněna do zemské správy a podléhala [[Mincmistr|královskému mincmistrovi]]. Není vyloučeno, že Lichtenburkové měli na tuto mincovnu velký vliv. Možná ale provozovali vlastní mincovnu, ve které razili vlastní peníze. S královským mincmistrem [[Eberhard (mincmistr)|Eberhardem]] však Smil udržoval velmi vřelé vztahy. Eberhard mu patrně pomáhal v budování lichtenburkéholichtenburského horního panství.<ref>Lichtenburkové, s. 91−95.</ref> Na listině vydané Smilem 1. ledna 1259 je Eberhard dokonce označen jako „náš milý kmotr“.<ref>Smil, s. 134.</ref> [[František Hoffmann]] z toho vyvodil, že Eberhard byl Smilovým kmotrem.<ref>{{Citace periodika

Poslední državou Smila z Lichtenburka poblíž Brodu byla [[Chotěboř]] a její okolí, jež spadala pod hrad Lichnici (Lichtenburk),<ref>Lichtenburkové, s. 98.</ref> který Smil neznámým způsobem získal.<ref>Smil, s. 109−118.</ref> Poblíž Chotěboře Smil možná založil vesnici [[Počátky (Chotěboř)|Počátky]]. Lichtenburkové zde asi vlastnili také [[Svinný]], Nemojov, [[Dobkov]] a [[Břevnice|Břevnici]]. Směrem na západ pod jejich dominium spadaly [[Malejovice]] a [[Heřmanice (okres Havlíčkův Brod)|Heřmanice]]. Z hradu Lichnice (Lichtenburk) se mimo Chotěbořska spravovaly také lichtenburské statky táhnoucí se od [[Čáslav]]i směrem na východ až k [[Železné hory|Železným horám]]. Zde Smil z Lichtenburka vlastnil například dnes zaniklé Protivany a Stusyni nebo také možná [[Míčov]], [[Rudov]], [[Jetonice]] a [[Podhradí (Třemošnice)|Podhradí]]. Smil poblíž vlastnil také hrad [[Žleby (zámek)|Žleby]], jenž vybudoval buď on, nebo jeho syn Jindřich, který v něm možná za Smilova života sídlil. Ke Žlebům patřila [[Uhelná Příbram]], vesnice [[Žleby]], Skovice, [[Markovice (Žleby)|Markovice]], [[Biskupice (okres Chrudim)|Biskupice]], [[Zaříčany|Zaříčany]], [[Tři Dvory]], Koudelov, Ksiny a snad také [[Bílé Podolí]] tvořící spolu se Zaříčany nejsevernější SmilovuSmilovy državudržavy.<ref>Lichtenburkové, s. 98−103.</ref>

V povodí říčky [[Sázava|Sázavy]] měl Smil z Lichtenburka patrně další nepříliš významný hrad [[Smrdov (hrad)|Smrdov]], ke kterému patřily vesnice [[Zboží (Habry)|Zboží]], [[Bačkov]], [[Lubno (Habry)|Lubno]], [[Štěpánov (Bezděkov)|Štěpanov]] a Vosičín. Podél potoka Žabince směrem k Jihlavě Smil možná vlastnil [[Střítež (okres Jihlava)|Střítěž]], [[Štoky]], Zvonějov, [[Dobronín]], [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírec]], Dobešov, [[Heroltice (Jihlava)|Heroltice]] a [[Německý Šicndorf]]. Na Čáslavsku asi také [[Habry]] a [[Golčův Jeníkov|Jeníkov]]. Západně od Chotěboře pod lichtenburské dominium spadal snad i [[Krucemburk]]. Směrem na východ na Moravu mezi Smilovy statky náležely [[Kotlasy]]. Okraj SmlovaSmilova panství na Čáslavsku tvořila tříšť malých statků a sídel drobných feudálů, z nichž mnozí byli leníky Lichtenburků. Lichtenburskými [[Man (leník)|many]] mohli být majitelé [[Hostovlice|Hostolovlic]], Jeníkova, [[Bojmany|Bojman]], [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartic]], [[Licoměřice|Licoměřic]], [[Lipoltice|Lipoltic]], [[Tupadly (okres Kutná Hora)|Tupadel]], [[Lipka (Horní Bradlo)|Lipky]] a [[Frýdnava|Frýdnavy]].<ref>Lichtenburkové, s. 103−107, 115−116.</ref>