Friedrich Olbricht: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Přidání šablony Překlad
neúspěšný atentám
Řádek 1:
{{Infobox - vojenský velitel}}
'''Friedrich Olbricht''' ([[4. říjen|4. října]] [[1888]] Leisnig v Sasku - [[21. červenec|21. července]] [[1944]] [[Berlín]]) byl německý [[generál pěchoty]]. Významně se podílel na [[Atentát na Hitlera z 20. července 1944|neúspěšném atentátu na Hitlera 20. července 1944]].
 
== Život ==
Po maturitě v roce 1907 na gymnáziu v [[Budyšín|Budyšíně]] se Friedrich Olbricht připojil jako kadet k pěšímu pluku č. 106 v [[Lipsko|Lipsku]]. Bojoval v [[První světová válka|první světové válce]] letech 1914 až 1918 a v roce 1918 vstoupil do Lipska jako člen [[Dělnická rada|vojenských rad]].<ref>Bericht des mit Olbrichts Vorgesetzten, Generalstabschef Felix Reichardt, befreundeten Künstlers [[Willi Münch-Khe]], abzurufen [http://www.ns-spurensuche.de/files/schwarz_11_2013.pdf hier] (PDF)</ref> Roku 1919 byl přijat jako kapitán [[Reichswehr|Reichswehru,]] který byl zmenšen podle ustanovení [[Versailleská smlouva|versailleské smlouvy]]. Zejména od Hitlerova mnichovského puče roku 1923 byl nepřítelem nacistů. Od roku 1926 pracoval na oddělení zahraničních armád ministerstva obrany. Během této doby byl povýšen na majora. Koncem roku 1931 se přesunul do Drážďan jako velitel praporu. Na podzim 1933 se stal náčelníkem štábu 4. divize v [[Drážďany|Drážďanech]]. Během takzvané „Röhmovy aféry“ zachránil několik příslušníků armády před zavražděním, protože je umístil pod vojenskou ochranu. V roce 1935 byl jmenován náčelníkem štábu IV. armádního sboru. Na začátku roku 1938 se podílel na akci vysokých německých důstojníků proti propuštění [[Werner von Fritsch|Wernera von Fritsche]] a říšského ministra války [[Werner von Blomberg|Wernera von Blomberga]]. V listopadu 1938 převzal vedení [[24.<nowiki><span typeof="mw:Entity" id="mwKw">&</nowiki>nbsp;<nowiki></span></nowiki>pěší divize]].
[[Soubor:Birthplace_f.olbricht.jpg|náhled|250x250pixelů| Rodný dům v Leisnigu]]
Prostřednictvím svého přítele Hanse Ostera se kolem roku 1938 Friedrich Olbricht dostal do kontaktu s odbojovými kruhy kolem generálplukovníka [[Ludwig Beck|Ludwiga Becka]]. Tehdy plánované akce byly pozastaveny z důvodu účinku [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohody]]. V březnu 1939 se Olbricht podílel na okupaci Československa jako velitel divize. Na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] vedl 24.&nbsp;pěší divizi během [[Invaze do Polska (1939)|invaze do Polska]]. Za své úspěchy při obklíčení Varšavy obdržel [[Rytířský kříž Železného kříže]]. Dne 15.&nbsp;února 1940 byl jmenován náčelníkem všeobecného armádního úřadu ve [[Oberkommando des Heeres|vrchním velení armády]]. To mu poskytlo klíčové postavení ve Wehrmachtu. Kromě získání vhledu do reálné situace z této pozice dokázal podpořit sdružování různých opozičních skupin uvnitř i vně armády. V důsledném utajení se mu podařilo kontaktovat další odbojáře mimo armádu a propašoval jednotlivé členy opozice do důležitých vojenských pozic pro rozhodující akci proti Hitlerovi. 1. června 1940 byl se zpětnou účinností od 15. února 1940 povýšen na [[Generál pěchoty|generála pěchoty]]. V roce 1943 byl navíc jmenován náčelníkem doplňovacího úřadu ozbrojených sil ve [[Oberkommando der Wehrmacht|vrchním velení Wehrmachtu]].