Bitva u Nisy: Porovnání verzí

Přidáno 171 bajtů ,  před 1 rokem
znak Olavského knížectví
(do IB obrázek k tématu)
(znak Olavského knížectví)
* {{vlajka|pražský svaz}} [[Pražský svaz|pražané]]
* [[moravští husité]]
| strana2 = {{vlajka|Slezská knížectví}} [[Slezskáslezská knížectví]]
* [[Soubor:POL księstwo nyskie COA.svg|15px|Znak Niského knížectví]] [[Niské knížectví]]
* [[Soubor:Wappen Bistum Breslau.png|15px|Znak Vratislavského biskupství]] [[Vratislavské biskupství]]
* {{Vlajka a název|Olešnické knížectví}}
* [[Soubor:POL Oława COA.svg|15px|Znak Olavského knížectví]] [[Olavské knížectví]]
* [[Soubor:POL księstwopowiat ziębickieząbkowicki COA.svg|15px|Znak Minstrberského knížectví]] [[Minstrberské knížectví]]
* [[Soubor:POL Hrabstwo kłodzkie COA.svg|15px|Znak Kladského hrabství]] [[Kladské hrabství]]
* {{vlajka|Polské království}} [[Koruna polského království|polští]] dobrovolníci<br />(chłopská pěchota)
{{Vlajka a název|Maltézský řád}}
| velitel1 = [[Prokop Holý]]<br />[[Jan z Bukoviny]]<br />[[Zikmund z Vranova]]<br />[[Velek z Březnice]]<br />[[Prokop Malý]]<br />[[Jan Tovačovský z Cimburka|Jan Tovačovský]]
| velitel2 = [[Soubor:POL księstwo nyskie COA.svg|15px|Znak Niského knížectví]][[Soubor:Wappen Bistum Breslau.png|15px|Znak Vratislavského biskupství]] [[Konrád IV. Starší]]<br />[[Soubor:POL Hrabstwo kłodzkie COA.svg|15px|Znak Kladského hrabství]] [[Půta III. z Častolovic]]<br />{{vlajka|Maltézský řád}} [[Ruprecht II. Lubinský]]<br />[[Soubor:POL Oława COA.svg|15px|Znak Olavského knížectví]] [[Ludvík Lubinský|Ludvík Olavský]]<br />[[Soubor:POL księstwopowiat ziębickieząbkowicki COA.svg|15px|Znak Minstrberského knížectví]] [[Jan Minsterberský]]
| síla1 = 5 500 pěších<br />1 000 lehká jízda<br />150 vozů
| síla2 = 6 000 chłopská pěchota<br />1 100 těžká jizda
 
== Předehra ==
[[Soubor:Wagenburg.jpg|náhled|Dobové vyobrazení vozové hradby]]
Po ukončení úspěšné rejsy do horních Uher, která se odehrála v prvních měsících roku 1428, pokračovalo husitské vojsko v ofenzivních akcích na půdě nepřítele a z [[Uherský Brod|Uherského Brodu]] vyrazilo přes [[Přerov]] a hrad [[Odry]] ke slezským hranicím. Výpravy se účastnili kališníci z Moravy a příslušníci téměř všech ústředních husitských frakcí z Čech, v čele se sirotčí a táborskou polní obcí. Prve jmenovaní vytáhli do pole pod velením Veleka z Březnice, jenž byl doprovázen knězem Prokůpkem, v čele táborů stáli Prokop Holý, který řídil duchovní a politickou správu vojska, Jan z Bukoviny a jeho pobočník Zikmund z Vranova. Spolu s těmito oddíly vyrazila i část hotovosti [[Nové Město (Praha)|Nového města pražského]] vedená Janem Tovačovským z Cimburka a hejtman táborské posádky v Břeclavi kníže Fedor z Ostrogu.<ref name="Šmahel, 202">{{Citace monografie | příjmení = Šmahel | jméno = František | odkaz na autora = František Šmahel | titul = Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | poznámka = [Dále jen: ''Šmahel''] | rok = 1996 | strany = 202 | isbn = 80-7184-075-0}}</ref> Ačkoli jsou autentické informace o této spanilé jízdě velmi nedostatečné, je známo, že před důrazným postupem českého vojska uprchli obyvatelé [[Ostrava|Ostravy]], [[Ketř]]e a [[Osoblaha|Osoblahy]]. Také opavský kníže Václav se neodhodlal k obraně svých statků a raději s husity uzavřel příměří.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Palacký | jméno = František | odkaz na autora = František Palacký | titul = Dějiny národu Českého v Čechách a na Moravě | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1907 | vydání = | strany = 625 | poznámka = [Dále jen: ''Palacký''] | isbn = <!--neuvedeno-->}}</ref> Dobyt byl hrad [[Hukvaldy]], města [[Horní Hlohov]], [[Prudník]], [[Biała|Bělá]] a [[Strzeleczki|Střelč]], jež náležely k majetku Bolka Opolského. Ten pod tíhou okolností uzavřel s Čechy spojeneckou smlouvu po [[13. březen|13. březnu]].<ref name="Šmahel, 202" /> Další postup husitů posléze směřoval k Nise, kde se jim do cesty postavilo vojsko, jež shromáždil vratislavský biskup Konrád. Do jeho řad mimo jiné povolal Jana Minsterberského, olavského knížete Ludvíka, jeho bratra Ruprechta a kladského hejtmana Půtu z Častolovic. Posledně jmenovaného současně pověřil vrchním velením.<ref name="Šmahel, 202" />
 
== Bitva ==
[[Soubor:Wagenburg.jpg|náhled|upright|vlevo|Dobové vyobrazení vozové hradby]]
O samotném střetnutí informují dva základní české prameny. První z nich lze nalézt v tzv. ''Kronice starého pražského kolegiáta'', z jejíhož obsahu lze předpokládat, že autor byl přímým účastníkem slezské rejsy. Druhým zdrojem je ''Kronika'' katolického vojáka a přímého účastníka husitských válek [[Bartošek z Drahonic|Bartoška z Drahonic]]. Obě literární práce však bitvu popisují pouze povrchně a její průběh proto nelze interpretovat jednoznačně. {{citát|Potom vévodové slezští, města i biskup seberou vojsko do pole proti nim u Nisy. Na ně v předměstích ti svrchu řečení ze svých vozů s pěšími vyskočí a protivníků dobře na dva tisíce pobijí a utopí; ba několik jich vskočí se svými až do města a spálí vozy Slezáků zároveň s předměstími a s kostely.|Kronika starého pražského kolegiáta<ref name="Starý kolegiát, 288" />|}} {{citát|Pak se léta Páně 1428 obrátili do Slezska a položili se táborem u města Nisy. V tomto městě byl však pan Půta z Častolovic s lidmi tamního biskupa. Proti husitům vyšli nějací lidé z předměstí a vesničané, kteří se seběhli. Proti nim postoupila husitská vojska s vozy, se svými zbraněmi a děly a zahájila boj. Konečně přišli na předměstí ti, kdo vyšli z města. Husité tam pobili několik tisíc lidí obojího pohlaví, předměstí vypálili a kdyby jim nebyl statečně bránil Půta z Častolovic se svými lidmi a svými spojenci, byli by se zmocnili i města samého.|Bartošek z Drahonic<ref name="Bartošek z Drahonic, 240">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Ze zpráv a kronik doby husitské | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1981 | strany = 240 | isbn = <!--neuvedeno--> | poznámka = [''Kronika'' Bartoška z Drahonic]}}</ref>|}}