Verze z 25. 10. 2020, 00:45 zobrazit zdroj Kacir (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 213 221 editací verze 19103200 uživatele Glogy2905 (diskuse) zrušena / POV komentář značka: vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 2. 2021, 12:05 zobrazit zdroj JNováček (diskuse \| příspěvky) 1 460 editací Fylogeneze lidských populací značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 12: \| strany = 107 \| jazyk = anglicky }}</ref> Na rozdíl od ostatních ras netvoří negroidi jednotou přirozenou skupinu, jde o soubor ~~pěti~~nejméně tří samostatných vývojových linií. ~~Dříve~~Tradičně byli k negroidní rase přiřazováni také ~~rasy [[Kapoidní rasa\|kapoidní]] a~~ [[Australoidní rasa\|australoidní populace]]. Jde však o ~~svébytné~~svébytnou ~~skupiny~~skupinu, která vznikla podobně jako europoidní a mogoloidní populace po migraci člověka z Afriky, u ~~kterých~~které se však vlivem stejných podmínek vyvinuly či spíše zachovaly podobné znaky, např. tmavá pokožka. Tradiční pětirasová klasifikace vyčleňuje z negroidní rasy evolučně starobylé [[Khoisanové\|Khoisany]] do samostatné kapské rasy. == Etymologie == Řádek 78: \| oclc = 1011114578 }}</ref> == ''[[Člověk moudrý\|Homo sapiens]]'' je v současnosti jediným [[Recentní taxon\|recentním]] [[Člověk\|lidským]] druhem. Objevil se v době před asi 200 tisíci lety ve [[Východní Afrika\|východní Africe]], přičemž je velmi pravděpodobné, že jeho mateřským druhem byl ''[[Homo rhodesiensis]]''. Na základě genetických výzkumů dnes víme, že všichni současní lidé sdílejí ve svém [[Mitochondriální DNA\|mitochondriálním genomu]] informaci pocházející od jediné ženy, která žila asi před 140 tisíci lety v Africe. Bývá označována jako [[mitochondriální Eva]] a jde o posledního společného předka všech současných lidí v mateřské linii, potomci dříve odštěpených větví se současnosti nedožili. Čeští evoluční biologocé [[Pavel Duda]] a [[Jan Zrzavý (biolog)\|Jan Zrzavý]] publikovali v roce 2016 výsledky svého výzkumu, který se zabýval fylogenezí jednotlivých lidských populací. Vešteré předchozí studie se zabývali vždy jen několika málo geny, případně studovaly evoluci [[mitochondriální DNA]] či odvozavaly fylogenezi lidských populací z [[Jazyková rodina\|příbuznosti jejich jazyků]]. Výzkum českých vědců pracoval s širokým spektrem lidských populací a mapoval vztahy mnoha jejich genů, přičemž potvrdil, že vycházet z příbuznosti jazyků může být velice zavádějící a také upozornil na fakt, že některé populace tradičně chápané jako přechodné, jsou dnes již většinou geneticky plně totožní se sousedními populacemi (např. původně asijští Maďaři s Evropany). Od pramáti Evy se vývoj ubíral dvěma směry. Jako první se od zbytku lidstva oddělili [[Khoisanové]], ti si zachovali dodnes řadu původních znaků a jsou řazeni do samostatné [[Kapoidní rasa\|kapoidní rasy]]. Druhá lidská linie se postupně rozdělila do šesti větví (genetických klastrů), které korelují s jednotlivými [[Haploskupiny lidské mitochondriální DNA\|haploskupinami lidské mitochondriální DNA]]. Pět z nich setrvalo na africkém kontinentě a bývají souhrně označovány právě jako negroidní rasa, šestou větví jsou populace, které opustili Afriku, tedy příslušníci tří zbylých ras ([[Europoidní rasa\|europoidní]], [[Mongoloidní rasa\|mongoloidní]] a australoidní). Výzkum odhalil, že lidstvo se ve své africké kolébce rozdělilo do čtyři velkých skupin. Nejdříve se od kmenové linie oddělila skupina zahrnující většinu africké populace (konkrétně [[Khoisanové\|Khoisany]], [[Pygmejové\|Pygmeje]], mluvčí [[Nigerokonžské jazyky\|nigerokonžských jazyků]] a mluvčí [[Afroasijské jazyky#Čadské jazyky\|čadských jazyků]]), dále se odštěpili středoafričtí [[Hadzové]] a nakonec se od větve směřující ven z Afriky, která dala postupně vzniknout [[Australoidní rasa\|australoidům]], [[Mongoloidní rasa\|mongoloidům]] a [[Europoidní rasa\|europoidům]], oddělili příslušníci etnika [[Sandawe]] spolu s mluvčími [[Nilosaharské jazyky\|nilosaharských jazyků]]. Negroidní rasu tak nelze v žádném případě chápat jako [[monofylum]]. Východoafričtí Kúšité chápaní obvykle jako přechodná skupina mezi negroidy a [[Europoidní rasa\|europoidy]] geneticky náleží k europoidnímu plemeni.<ref>{{Citace elektronické monografie Jako první se odštěpila [[Haploskupina L1 (mtDNA)\|mitochondriální haploskupina L1]], která se vyskytuje v genomu středoafrických [[Pygmejové\|Pygmejů]]. Dále se postupně oddělili populace hovořící [[Kušitské jazyky\|kúšitskými jazyky]] ([[Haploskupina L5 (mtDNA)\|haploskupina L5]]), [[Nigerokonžské jazyky\|nigerokonžskými jazyky]] ([[Haploskupina L2 (mtDNA)\|haploskupina L2]]) a [[Nilosaharské jazyky\|nilosaharskými jazyky]] ([[Haploskupina L6 (mtDNA)\|haploskupina L6]]). Nakonec se rozdělili oni pozdější mimoafričtí migranti ([[Haploskupina L3 (mtDNA)\|haploskupina L3]]) a jim sesterští [[Hadzové]] ([[Haploskupina L4 (mtDNA)\|haploskupina L4]]).<gallery> \| titul = Výzkum: Primatologie a evoluční antropologie – Katedra zoologie PřF JU \| url = http://zoo.prf.jcu.cz/index.php/vyzkum-primatologie-a-evolucni-antropologie/ \| datum přístupu = 2021-02-15 \| jazyk = cs-CZ }}</ref><ref>{{Citace periodika \| příjmení = Duda \| jméno = Pavel \| příjmení2 = Jan Zrzavý \| titul = Human population history revealed by a supertree approach \| periodikum = Scientific Reports \| datum vydání = 2016-07-19 \| ročník = 6 \| číslo = 1 \| strany = 29890 \| issn = 2045-2322 \| doi = 10.1038/srep29890 \| jazyk = en \| url = https://www.nature.com/articles/srep29890 \| datum přístupu = 2021-02-15 }}</ref> <gallery> Soubor:DR Congo pygmy family.jpg\|[[Pygmejové]] Soubor:Hadzabe1.jpg\|[[Hadzové]] Řádek 91 ⟶ 114: == Rasová problematika == Člověk se typicky dělí do ~~pěti~~čtyř hlavních rasových skupin ([[europoidní]], [[mongoloidní]], negroidní, [[Australoidní rasa\|australoidní~~]] a [[Kapoidní rasa\|kapoidní~~]])<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Antropologický slovník {{!}} Přírodovědecká fakulta \| periodikum = is.muni.cz

Negroidní rasa: Porovnání verzí