Volby ve Spojených státech amerických: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie, ČJ značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění (guvernéři, viceguvernéři, dalších úřady výkonné moci, soudci) |
||
Řádek 129:
Krátké funkční období bylo koncipováno kvůli co nejvyšší kontrole voličů nad poslanci.<ref>Říchová, B. et al: ''Komparace politických systémů I.'' VŠE, Fakulta mezinárodních vztahů, 2. vydání, 1999. {{ISBN|80-7079-994-3}}</ref> Pokud během volebního období dojde k uprázdnění mandátu (např. z důvodu rezignace nebo úmrtí) musí se dle [[Ústava Spojených států amerických|Ústavy]] konat v daném volebním obvodu [[doplňovací volby]] (angl. special election). Náhradník zvolený v doplňovacích volbách se ujme úřadu, následujícího dne nebo po certifikaci výsledků a to do konce původního dvouletého volebního období.
Teritorium hlavního města [[Washington, D.C.]] (v letech 1871–75, znovu od 1970), samosprávná teritoria [[Guam]] (od 1970), [[Americká Samoa]] (od 1978), [[Americké Panenské ostrovy]] (od 1973) a přidružené státy [[Portoriko]] (od 1901) a [[Severní Mariany]] (od 2009) mají ve Sněmovně reprezentantů po jednom zástupci, který ale nedisponuje hlasovacím právem. Tito zástupci jsou označování jako delegáti a jsou voleni každé dva roky, kromě zástupce Portorika (označován jako resident commissioner), který je volen na čtyřleté období.
=== Volby do Senátu ===
Řádek 148:
== Volby na úrovni států a teritorií ==
Státní moc v jednotlivých státech (a začleněnných organizovaných teritoriích) je vytvořena podle federálního modelu. Státní moc je rozdělena na moc výkonnou (tvořenou guvernérem a státní vládou, přičemž vždy je přímo volen minimálně guvernér), zákonodárnou (tvořená přímo voleným parlamentem, kromě Nebrasky dvoukomorovým) a mocí soudní (tvořenou nejvyšším soudem a dalšími nižšími soudy, dosazování soudců do jejich funkcí se liší dle státu). Narozdíl od federální úrovně je ve většině států možné využít některý z prvků přímé demokracie např. ve formě lidové zákonodárné iniciativy nebo referenda.
Následující státy umožňují [[odvolací volby]] zvolených státních úředníků:<ref>[https://ballotpedia.org/Laws_governing_recall Laws governing recall, ballotpedia.org]</ref>
* Aljaška
* Arizona
* Kalifornie
* Colorado
* Georgie
* Idaho
* Illinois
* Kansas
* Louisiana
* Michigan
* Minnesota
* Montana
* Nevada
* New Jersey
* Severní Dakota
* Oregon
* Rhode Island
* Washington
* Wisconsin
=== Volby guvernérů a viceguvernérů ===
{{Podrobně|Guvernér (Spojené státy americké)}}
[[File:United States gubernatorial term limits.svg|thumb|Omezení počtu funkčních období guvernérů (2014):
{{legend|#ffee00|Bez omezení (čtyřletý mandát)}}
{{legend|#995500|Bez omezení (dvouletý mandát)}}
{{legend|#000000|Jedno (kandidatura poté možná po 4 letech)}}
{{legend|#eeeeee|Dvě (kandidatura poté možná po 4 letech)}}
{{legend|#ccddff|Dvě (možné 8 let za období 12 let)}}
{{legend|#22aaff|Dvě (možné 8 let za období 16 let)}}
{{legend|#0022dd|Dvě (absolutní omezení)}}]]
Hlavou každého státu a zároveň jeho moci výkonné je přímo volený guvernér, který je volen na čtyřleté období. Výjímku tvoří [[Nová Anglie|novoanglické]] státy [[Vermont]] a [[New Hampshire]], ve kterých jsou guvernéři voleni na dvouleté období (každý lichý rok).
Na území hlavního města [[Washington, D.C.]] zastává od roku 1973 obdobou funkci přímo volený starosta, jehož funkční období je čtyřleté (bez omezení počtu funkčních období). Obdobě jako státy mají na čtyřleté období přímo voleného guvernéra i samosprávná teritoria: [[Guam]] (od 1971), [[Americká Samoa]] (od 1970), [[Americké Panenské ostrovy]] (od 1973) a přidružené státy [[Portoriko]] (od 1948) a [[Severní Mariany]] (od 1977).
Minimální věkovou hranici pro výkon funkce guvernéra má většina státu stanovenu na 30 let, o rok více je vyžadováno v [[Oklahoma|Oklahomě]]. Nižší věkový limit 25 let mají nastaveny státy: [[Arizona]], [[Illinois]], [[Louisiana]], [[Minnesota]], [[Montana]] a [[Nevada]]. 21 let postačuje v [[Jižní Dakota|Jižní Dakotě]] a 18 let v [[Ohio|Ohiu]]. Žádný věkový limit nemají stanoven státy [[Kalifornie]], [[Kansas]], [[Rhode Island]], [[Vermont]] a [[Wisconsin]]. Státy se dále liší v minimálních požadavcích kandidáta na post guvernéra dle: délky po kterou je americkým občanem, dobu po kterou má v daném státu trvalý pobyt, po jak dlouhou dobu musí být registrovaným voličem, atd.
38 států a čtveřice teritorií ([[Severní Mariany]], [[Guam]], [[Americká Samoa]], [[Americké Panenské ostrovy]]) omezuje ve svých ústavách, popř. zákonech, počet funkčních období, které mohou guvernéři vykonávat. Zbylé státy, stejně tak jako [[Portoriko]] a úřad starosty [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C.]] nemají omezen počet funkčních období pro hlavy výkonné moci:
* [[Virginie]] neumožňuje úřadujicímu guvernérovi kandidovat na přímo následující volební období. Bývalí guvernéři mohou opět kandidovat po čtyřech letech mimo úřad. Tuto úpravu měly původně také státy Mississippi a Kentucky.<ref>Phillip O'Neill, "Virginia's 'No Succession" Rule: Democratic Pillar or Constitutional Relic?, 23 ''Richmond Public Interest Law Review'' 1 (April 2020).</ref>
* Guvernéři ve státech Alabama, Aljaška, Arizona, Colorado, Jižní Dakota, Florida, Georgie, Havaj, Kansas, Kentucky, Louisiana, Maine, Maryland, Nebraska, New Jersey, Neové Mexiko, Severní Karolína, Jižní Karolína, Ohio, Pensylvánie, Rhode Island, Tennessee, Západní Virginie a teritoriích Americká Samoa, Guam a Americké Panenské ostrovy mohou vykonávat dvě po sobě jdoucí funkční období a poté musí být minimálně 4 roky mimo úřad, aby mohli znovu kandidovat na další období .
* Guvernéři Indiany a Oregonu mohou vykonávat úřad maximálně 8 let během 12 let. Obdobně mohou úřad vykonávat maximálně 8 let během 16 let guvernéři v Montaně a Wyomingu.
* Guvernéři Arkansasu, Kalifornie, Delaware, Michiganu, Mississippi, Missouri, Nevadě, Oklahomy a Severních Marian jsou ve výkonu svého úřadu omezeni stejně jako prezidenti unie, tj. na maximálně dvě funkční období.
* Guvernéři New Hampshire a Vermontu mohou vykovánat neomezený počet dvouletých funkčních období.
* Guvernéři ostatních států a teritorií mohou vykovánat neomezený počet čtyřletých funkčních období. K těmto státům patří i Utah, ve kterém byl guvernér omezen na tři funkční období, ale toto omezení bylo zrušeno v roce 2003.
[[File:Methods for electing lieutenant governors.svg|thumb|Metody volby viceguvernérů:
{{legend|#0000FF|Společná kandidátka}}
{{legend|#00BFFF|Společná kandidátka, rozdílné primárky}}
{{legend|#FFDF00|Samostatné volby}}
{{legend|#FF0000|Viceguvernér volen senátem}}
{{legend|#D3D3D3|Úřad neexistuje}}]]
Všechny státy kromě Arizony, Maine, New Hampshire, Oregonu a Wyomingu mají pozici tzv. '''viceguvernéra''' (angl. ''lieutenant governor''), který zastupuje guvernéra a vykonává jeho pravomoce ho v případě, že toho sám guvernér není schopen resp. nahrazuje ho v úřadu v případě úmrtí, rezignace nebo odvolání z úřadu (v Massachusetts a Západní Virginii nenahrazuje guvernéra, pouze převezme výkon jeho pravomocí). Jedná se o druhý nejvyšší úřad v daném státu po guvernérovi a někteří viceguvernéři často předsedají horním komorám státních parlamentů, obdobě jako viceprezident je formálně předsedou federálního Senátu a stejně tak i oni mohou hlasovat pouze při rovnosti hlasů. Pravomoce a povinnosti viceguvernérů se liší stát od státu (mimo států které tento úřad vůbec nemají). Ve státech, které nemají úřad viceguvernéra nastupuje na uprázdněný post guvernéra státní tajemník jako první osoba v řadě nástupnictví, pokud jde o přímo volenou funkci. V Maine a New Hampshire v tomto případě nastupuje předseda státního Senátu.
Vztah guvernéra a viceguvernéra se liší stát od státu. Proto existuje více metod pro obsazení postu viceguvernéra:
* V 18 státech jsou guvernér a viceguvernér voleni na společné stranické kandidátce a kandidát na úřad guvernéra si vybírá svého kandidáta na viceguvernéra (stejně jako prezident a viceprezident):
** Kandidát na guvernéra si spolukandidáta vybírá před primárkami v Illinois, Kansasu, Kentucky, Marylandu, Minnesotě, Severní Dakotě, Ohiu a Utahu.
** Kandidát na guvernéra si spolukandidáta vybírá po primárkách v Coloradu, na Floridě, Indianě, Iowě, Michiganu, Montaně, Nebrasce, New Jersey, Jižní Karolíně a Jižní Dakotě.
* V 8 státech jsou guvernér a viceguvernér voleni na společné stranické kandidátce, ale každý je vítězem vlastních primárek:
** Aljaška, Connecticut, Havaj, Massachusetts, Nové Mexiko, New York, Pensylvánie a Wisconsin.
* V 17 státech jsou guvernér a viceguvernér voleni samostatně, což může vést k obsazení obou úřadů členy rozdílých politických stran:
** Alabama, Arkansas, Kalifornie, Delaware, Georgie, Idaho, Louisiana, Mississippi, Missouri, Nevada, Severní Karolína, Oklahoma, Rhode Island, Texas, Vermont, Virginie a Washington.
* V Tennessee a Západní Virginii volí viceguvernéra horní komora parlamentu (Senát), což může vést k obsazení obou úřadů členy rozdílých politických stran.
* Státy Arizona, Maine, New Hampshire, Oregon a Wyoming úřad viceguvernéra nemají.
=== Volby dalších členů státní výkonné moci ===
[[Image:Statewide elections.png|náhled|Počet celostátně volených ústavních činitelů v jedn. státech (vyjma soudců a guvernérů):<br/>{{legend|#f30b11|1}}{{legend|#f86e08|2}}{{legend|#f30be5|3}}{{legend|#0b0bf3|4}}{{legend|#0bf3d5|5}}{{legend|#3cf30b|6}}{{legend|#e0f30b|7}}{{legend|#462020|8}}{{legend|#007f00|9}}{{legend|#cccccc|10 a více}}]]
Kromě hlavního představitele moci výkonné, guvernéra a viceguvernéra (pokud tato pozice v daném státu existuje) je ve většině států (popř. teritoriích) několik dalších ústavních činitelů, patřících k výkonné moci, kteří jsou voleni v celostátních volbách:
* Státní generální prokurátor (angl. ''state attorney general'', v některých státech obdoba ministra spravedlnosti) – volen na čtyřleté období ve 43 státech (ve Vermontu pouze na dva roky), ve zbylých státech:
** ve státech [[Aljaška]], [[Havaj]], [[New Hampshire]], [[New Jersey]] a [[Wyoming]] jsou jmenováni guvernérem,
** v [[Tennessee]] je jmenován Nejvyšším soudem státu Tennessee na dobu 8 let,
** v [[Maine]] je volen na dvouleté období parlamentem,
** ve [[Washington, D.C.]] a samosprávných teritoriích [[Guam]] a [[Severní Mariany]] je volen na čtyřleté období,
** na [[Americká Samoa|Americké Samoe]], [[Americké Panenské ostrovy|amerických Panenských ostrovech]] a [[Portoriko|Portoriku]] je jmenován guvernérem
* Státní tajemník (angl. ''secretary of state'') – volen ve 35 státech, zpravidla na čtyřleté období, odlisně je pozice obsazena takto:
** kandidát vybraný guvernérem je jmenován po potvrzení státním Senátem: [[Florida]], [[Oklahoma]], [[Texas]] a [[Virginie]],
** volen parlamentem na společné schůzi obou komor: [[Tennessee]] (na čtyřleté období), [[Maine]] a [[New Hampshire]] (na dvouleté období),
** státy [[Aljaška]], [[Havaj]] a [[Utah]] funkci státního tajemníka nemají
* Státní pokladník (angl. ''state treasurer'') – funkce obdobná ministru financí existuje ve 48 státech, ve 37 z nich je volen přímo občany, ve zbylých případech:
** státy [[New York (stát)|New York]] a [[Texas]] funkci státního pokladníka nemají resp. ji zrušily a nahradily jiným úřadem,
** jmenován guvernérem: [[Aljaška]], [[Georgie]], [[Havaj]], [[Michigan]], [[Minnesota]], [[Montana]], [[New Jersey]], [[Virginie]], [[Washington, D.C.]] (jmenován starostou), [[Americká Samoa]], [[Portoriko]], [[Americké Panenské ostrovy]], [[Guam]] a [[Severní Mariany]]
** volen parlamentem: [[Maine]], [[Maryland]], [[New Hampshire]] a [[Tennessee]]
* Státní auditor (angl. ''state auditor, state comptroller, state controller'') – v 16 státech je auditor jmenován guvernérem nebo parlamentem, ve 34 státech jde o funkci volenou ([[Alabama]], [[Arkansas]], [[Severní Dakota]], [[Jižní Dakota]], [[Delaware]], [[Indiana]], [[Iowa]], [[Severní Karolína]], [[Kentucky]], [[Massachusetts]], [[Minnesota]], [[Mississippi (stát)|Mississippi]], [[Missouri]], [[Montana]], [[Nebraska]], [[Nové Mexiko]], [[Ohio]], [[Oklahoma]], [[Pensylvánie]], [[Utah]], [[Západní Virginie]], [[Vermont]], [[Washington (stát)|Washington]], [[Wyoming]] a teritorium [[Guam]])
* Hlavní státní školní inspektor (angl. ''superintendent of public instruction'') – [[Arizona]], [[Idaho]], [[Kalifornie]], [[Georgie]], [[Montana]], [[Oklahoma]], [[Severní Karolína]], [[Washington (stát)|Washington]], [[Wisconsin]], [[Wyoming]]
* Komisař pro zemědělství (angl. ''agriculture commissioner, director of agriculture'' nebo ''secretary of agriculture'') odpovídá funkci ministra zemědělství a jeho pravomoci se liší dle státu. Funkce je v některých státech bezpartijní. O volenou funkci jde ve státech [[Alabama]], [[Severní Dakota]], [[Florida]], [[Georgie]], [[Iowa]], [[Severní Karolína]], [[Jižní Karolína]], [[Kentucky]], [[Louisiana]], [[Mississippi (stát)|Mississippi]] a [[Texas]]
* Komisař pro pojišťovnictví (angl. ''state attorney general'') je úřad zabívající se regulací [[pojišťovnictví]] a jeho pravomoci se liší dle státu. Ve většině států jde o funkci obsazenou jmenováním, o volenou funkci se jedná ve státech [[Delaware]], [[Severní Dakota]], [[Georgie]], [[Kansas]], [[Kalifornie]], [[Severní Karolína]], [[Louisiana]], [[Mississippi (stát)|Mississippi]], [[Oklahoma]], [[Washington (stát)|Washington]] a [[Americké Panenské ostrovy|amerických Panenských ostrovech]]
* Komisař práce (angl. ''labor commissioner'') je volenou funkcí ve státech [[Georgie]], [[Oklahoma]], [[Oregon]] a [[Severní Karolína]]
* Komisař pro veřejný majetek (angl. ''land commissioner, commissioner of public lands'') – [[Arkansas]], [[Jižní Dakota]], [[Iowa]], [[Nové Mexiko]], [[Texas]] a [[Washington (stát)|Washington]]
* Arizonský státní důlní inspektor (angl. ''Arizona state mine inspector'') je volen na čtyřleté období. Arizona je jediným státem ve kterém je pozice obsazena přímou volbou.
=== Volby do zákonodárných sborů ===
Řádek 161 ⟶ 250:
Ve všech státech dochází k přímé volbě členů legislativní větve státní moci. Všechny státy mají dvoukomorové parlamenty, kromě Nebrasky která má od roku 1936 pouze jedinu komoru Senát, který je formálně bezpartijní. Většina státu neomezuje počet volebních období, které může zákonodárce vykonávat. Menšina těch států, které takové omezení mají je aplikuje pro obě komory (většinou v obdobné délce nebo počtu pro obě komory). Státy se také liší v délce pobytu ve státu pro kandidáty do sněmovny nebo senátu a také délku pobytu kandidáta v obvobu ve kterém kandiduje, popř. také v otázce občanství resp. min. délky jeho trvání. Pouze minimum států má tyto požadavky přísnější pro kandidáty do horní komory.
Dolní komory státních parlamentů (většinou nazývané ''Sněmovna reprezentantů'') jsou zpravidla početnější (dvou až čtyřnásobně) a
Horní komory státních parlamentů shodně nesou název ''Senát'' a jsou méně početné. Senátoři jsou voleni na čtyřleté období (výjimečně pak dvouleté) v jednomandátových volebních obvodech o přibližně stejně velké populaci (zpravidla větší než v případě dolní komory). Původně byla většina horních komor jednotlivých států, vytvořené podle vzoru [[Senát Spojených států amerických|federálního Senátu]]. Senátoři reprezentovali správní celky (např. okresy) bez ohledu na jejich populaci. Toto bylo změněno roku 1964, kdy federální Nejvyšší soud v případu ''Reynolds proti Simsovi'' rozhodl, že takto fungující parlamentní komory odporují zásadě [[jeden volič, jeden hlas]] (narozdíl od federálního Senátu, který je tak definován přímo v Ústavě). Požadavky na minimální věk senátorů se liší mezi jednotlivými státy (18 až 30 let), polovina států má minimální věk stejný pro poslance i senátory, Ohio, Severní Dakota a Vermont nemají požadavky na minimální věk zákonodárců a zbylé státy mají nastaven vyšší minimální věk pro senátory než pro poslance.
=== Volby představitelů moci soudní ===
[[Image:USStateSupremeCourtSelection.png|náhled|Metody výběru soudců nejvyšších soudů dle států<br/>{{legend|#01640d|Jmenováni guvernérem (na jedno období vč. doživotních)}}{{legend|#03cf1c|Jmenováni guvernérem (opakovaně)}}{{legend|#74ff74|Jmenováni guvernérem, jiný orgán potvrzuje na další období}}{{legend|#15c6df|Jmenování guvernérem, následované [[odvolací volby|potvrzovacími (odvolacími) volbami]]}}{{legend|#b00442|Jmenováni parlamenty}}{{legend|#040eb0|Nestranické volby}}{{legend|#a04a0a|Stranické volby}}
{{legend|#f16e0d|Stranické volby, následované [[odvolací volby|potvrzovacími (odvolacími) volbami]]}}]]
Soudci státních nejvyšších soudů jsou do svých funkcí ustanoveni odlišně v různých státech. Nejčastější metodou je tzv. missourský plán, kdy je na uprázdněnou pozici nový soudce jmenován guvernérem ze seznamu kandidátů, který je vytvořen bezpartijní komisí. Na konci období ve kterém byl jmenován nebo při nejbližších volbách je pak voličům v tzv. potvrzovacích volbách (angl. ''retention elections'') položena otázka, zda si přejí setrvání soudce v úřadu. Pokud pro soudce hlasovala většina voličů, uspěje a je potvrzen pro celé další období. Druhou nejčastější metodou je volba soudců v bezpartijních volbách. Dalšími rozšířenými metodami jsou stranické volby a jmenování soudců guvernéry. V Jižní Karolíně a Virginii volí soudce parlamenty. Některé státy využívají kombinace předchozích metod. Například ve Vermontu je nejprve soudce jmenován guvernérem, ale parlament má pravomoc potvrdit nebo nepotvrdit soudce pro další období.<ref>[https://www.brennancenter.org/our-work/research-reports/judicial-selection-significant-figures Judicial Selection: Significant Figures, brennancenter.org]{{en}}</ref><ref>[https://demagog.cz/vyrok/10495 Fact-check výroku Tomia Okamury v OMV na téma volby soudců v USA, demagog.cz]{{cs}}</ref>
Všechny státy včetně teritoria Washingtonu, D.C. mají jednu či více možností jak odvolat soudce před koncem jeho funkčního období. Jednou z možností je proces impeachment vyvolaný státním parlamentem. Druhou pak odvolání soudce státní soudnickou radou. Některé státy umožňují odvolání soudců pomocí odvolacích voleb, rozhodnutím soudu, odvolání guvernérem se souhlasem parlamentu nebo hlasováním absolutní většinou v obou komorách parlamentu.<ref>[http://www.judicialselection.us/judicial_selection/methods/removal_of_judges.cfm?state= Methods of Judicial Selection, judicialselection.us]{{en}}</ref><ref>[https://ballotpedia.org/Retention_election Retention election, ballotpedia.org]{{en}}</ref>
=== Lidové iniciativy a referenda ===
[[Image:Initiatives, referendums, and legislative referral in the United States.svg|náhled|Přímá demokracie dle států]]
Většina států (27) a hlavní město [[Washington, D. C.]] umožňuje občanům využít některou formu přímé demokracie. Obecně mají ve své legislativě zakomponováno více prvků přímé demokracie státy západně od [[Mississippi (řeka)|řeky Mississippi]], zatímco státy východně od ní, které jich umožňují spíše minimum. K prvkům přímé demokracie patří referendum, lidová iniciativa zákonů a ústavních dodatků, tak jejich schvalování (angl. ''legislative referral, legislative referendum''). V případě aplikace lidového hlasování je běžně vyžadované kvórum sesbíraných podpisů, které se liší dle států. Pouze stát Nevada navíc dává občanům možnost vyvolat referendum o zakotvení aktuálního znění již existujícího zákona, který v případě schválení v referendu nemůže být změněn jinak než opět referendem (angl. ''statute affirmation''). Přijetí nebo zamítnutí dodatku státní ústavy je jediná forma přímé demokracie, kterou umožňují všechny státy, kromě Delaware. Ze všech států pouze občané Delaware nemají možnost schválit přijetí ústavního dodatku referendem (o přijetí běžného zákona naopak hlasovat mohou, což je jediný prvek přímé demokracie v Delaware).
{| class="wikitable sortable mw-collapsible" style="text-align:center;"
Řádek 540 ⟶ 632:
|-
|}
== Volby na místní úrovni ==
Řádek 551 ⟶ 639:
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{překlad|en|Elections in the United States|1001033903|en|Initiatives and referendums in the United States|1002583666|en|List of U.S. statewide elected officials|1006746590}}
<references/>
| |||