Camille Corot: Porovnání verzí

Camille Corot se narodil v [[Paříž]]i roku [[1796]], v nyní již zbouraném domě, na nábřeží poblíž rue du Bac. Jeho rodina patřila k buržoazii a tak na rozdíl od svých uměleckých kolegů, nikdy neměl nouzi o peníze. Poté, co získal vzdělání v [[Rouen]]u byl dán do učení k obchodníku se suknem. Nesnášel však komerční způsob života a pohrdal tím čemu říkal „obchodní triky“. Přesto zde poctivě setrval do svých 26 let, kdy otec svolil k přestupu na uměleckou dráhu. Corot se něco málo naučil od svých učitelů. Navštívil třikráte [[Itálie|Itálii]], dvě z jeho [[Řím]]ských studií jsou vystaveny v [[Louvre|Louvru]]. Byl řádným přispěvatelem Salonu, a díky tomu byl francouzskou vládou v roce [[1846]] vyznamenán [[Řád čestné legie|Řádem čestné legie]] a v roce [[1867]] povýšen na důstojníka. Přesto si řada Corotových přátel myslela, že nebyl formálně doceněný. Proto mu v roce [[1874]], krátce před smrtí, darovali zlatou medaili. Zemřel v [[Paříž]]i a je pohřben na slavném pařížském hřbitově [[Hřbitov Père-Lachaise|Père Lachaise]].

V časném období maloval tradičním stylem a akademicky – s detailní přesností, jasnými obrysy a kompozicí. Poté, co dosáhl 50 let se jeho rukopis změnil – větším výběrem odstínů a vyzařuje více poetiky. O 20 let později (přibližně od r. [[1865]]) jeho styl přechází zcela k mysterii a poezii. Tyto známky vývoje jeho projevu jsou zřetelné v přechodu od tradičního plenérového malování v mládí, přes teplé přírodní odstíny, k ateliérové malbě krajin zahalených do uniformních tónů stříbrné barvy v pozdějším věku. Ve svých posledních 10 letech se v pařížských uměleckých kruzích stává „Père (otec) Corot“, – je zde srdečně vítán a obecně uznán za jednoho z pěti světově největších krajinářů všech dob – na úrovni takových jako [[Meindert Hobbema|Hobbema]], [[Claude Lorrain]], [[William Turner|Turner]] a [[John Constable|Constable]].