Žitava: Porovnání verzí

V&nbsp;přechodném období, kdy existovala tzv. [[Listopadová revoluce v Sasku (1918–1919)|Saská republika rad]], [[Abdikace|abdikoval]] poslední král z&nbsp;rodu [[Wettinové|Wettinů]] [[Fridrich August III. Saský|Fridrich August III.]] a v&nbsp;roce 1919 vznikl Svobodný stát Sasko coby spolkový stát [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. Ve dvacátých letech měla v&nbsp;oblasti Žitavy silnou pozici levicově liberální [[Německá demokratická strana]],<ref>{{Citace monografie | příjmení = Voigt | jméno = Carsten | titul = Kampfbünde der Arbeiterbewegung : das Reichsbanner Schwarz-Rot-Gold und der Rote Frontkämpferbund in Sachsen 1924–1933 | url = https://books.google.cz/books?id=cygMA0eVVV0C&lpg=PA223&dq=zittau%20Weimarer%20Republik&hl=cs&pg=PA223#v=onepage&q=zittau%20Weimarer%20Republik&f=false | vydavatel = Böhlau | místo = Köln ; Weimar ; Wien | rok = 2009 | počet stran = 607 | edice = Geschichte und Politik in Sachsen ; Bd. 26 | strany = 223 | isbn = 978-3-412-20449-5 | jazyk = de}} (omezený přístup)</ref> což bylo jedním ze symptomů přicházející hospodářské krize, která tento kraj postihla i&nbsp;pro poměrně jednostrannou orientaci na textilní výrobu. V&nbsp;roce 1927 se vyostřené sociální problémy projevily velkou stávkou. Již po nástupu [[Adolf Hitler|Hitlera]] se v&nbsp;roce 1933 konaly v&nbsp;Žitavě oslavy 1000 let Horní Lužice. Během období [[Nacismus|nacionálního socialismu]] zde docházelo k&nbsp;pronásledováni politických odpůrců. Židé byli vyháněni a zabíjeni, synagoga v&nbsp;ulici Lessingstraße 12 a márnice na židovském hřbitově odstřeleny. Za války bylo zavražděno nejméně 40 Židů z&nbsp;Žitavy a Löbau.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Alicke | jméno = Klaus-Dieter | titul = Aus der Geschichte der jüdischen Gemeinden im deutschen Sprachraum: Zittau (Sachsen) | url = http://www.xn--jdische-gemeinden-22b.de/index.php/gemeinden/u-z/2160-zittau-sachsen | datum vydání = 2014 | datum přístupu = 2018-03-02 | jazyk = de}}</ref> Pronásledování se nevyhnulo ani české menšině, která byla z&nbsp;velké části vyhnána z&nbsp;města a okolí. Ke konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly zřízeny pobočné tábory [[Koncentrační tábor Gross-Rosen|koncentračního tábora Groß-Rosen]] a [[Auschwitz|koncentračního tábora Osvětim]] pro mužské a ženské vězně, kteří vykonávali [[Nucená práce|nucené práce]] v&nbsp;továrně Zittwerke AG, což byla součást Junkers Flugzeug- und Motorenwerke AG. Společně vedené tábory s&nbsp;více než 1000 vězňů se nacházely v&nbsp;Klein-Schönau (dnes Polsko: [[Sieniawka (okres Zgorzelec)|Sieniawka]]). Nelidské podmínky připravily o&nbsp;život nejméně 158 obětí. Ještě v&nbsp;posledních dnech války tiskly ''Zittauer Nachrichten'' bojovné patriotické projevy, 7. května bylo obyvatelstvo vyzváno, aby město opustilo. Dne 9. května 1945 byla Žitava obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Otto | jméno = Martin | titul = Von der Eigenkirche zum volkseigenen Betrieb : Erwin Jacobi (1884 - 1965) ; Arbeits-, Staats- und Kirchenrecht zwischen Kaiserreich und DDR | url = https://books.google.cz/books?id=1CstkHd3PAYC&lpg=PA259&dq=zittau%201918%201945&hl=cs&pg=PA259#v=onepage&q=zittau%201918%201945&f=false | vydavatel = Mohr Siebeck | místo = Tübingen | rok = 2008 | počet stran = 453 | strany = 259 | isbn = 978-3-16-149502-1 | jazyk = de}} (omezený přístup)</ref><ref>PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Weimarer Republik und Drittes Reich, s. 68–74.</ref>