Flavius Severus: Porovnání verzí

Flavius Severus se narodil v [[Ilýrie|Ilýrii]] někdy po polovině [[3. století]], aniž se o jeho rodičích a příbuzenstvu ví něco bližšího. Sloužil od mládí v armádě, kde se vypracoval na důstojníka, a oženil se s neznámou ženou, která mu porodila syna Severiana. Po abdikaci císařů [[Diocletianus|Diocletiana]] a [[Maximianus|Maximiana]] byl [[1. květen|1. května]] [[305]] ustanoven ''caesarem'' pro oblast [[Dějiny Itálie|Itálie]], [[Afrika (provincie)|Afriky]], a snad i [[Panonie]].<ref>[[Lactantius]], ''De mortibus persecutorum'' 19, 1nn; [[Anonymus Valesianus]] 5; 9.</ref> Jeho formálním nadřízeným se stal západní císař Constantius, který převzal moc po Maximianovi.

Když v červenci [[306]] zemřel císař Constantius, stal se Severus ve smyslu následnického systému tetrarchie novým pánem západu, a v srpnu téhož roku přijal proto plný císařský titul.<ref>IMPERATOR SEVERUS PIUS FELIX AUGUSTUS. Viz [[Dietmar Kienast]], ''Römische Kaisetabelle'', Darmstadt 1996, s. 290.</ref> Vojsko v [[Británie (provincie)|Británii]] však prohlásilo za panovníka Constantiova syna [[Konstantin I. Veliký|Konstantina]] a o vládu začal v [[Řím]]ě usilovat i syn excísaře Maximiana [[Maxentius]]. Tyto zmatky hrozily podkopat celý složitý systém tetrarchie, zavedený Diocletianem.

Z popudu východního císaře [[Galerius|Galeria]] se Severus rozhodl nejprve potlačit Maxentiovu revoltu. Počátkem roku [[307]] zahájil tažení na Řím, aby obnovil moc tetrarchů v centru západní poloviny impéria. Avšak hradby hlavního města a četné [[dezerce]] ho přiměly stáhnout se do [[Ravenna|Ravenny]],<ref>Lactantius, ''De mortibus persecutorum'' 26, 5nn; [[Eutropius]] X 2, 4; [[Aurelius Victor]] 40, 6n; [[Zosimos]] 2, 10, 1.</ref> kde ho excísař Maximianus donutil asi v březnu nebo dubnu [[307]] donutil k abdikaci (bylo mu zaručeno, že nebude popraven). Severus pak žil fakticky jako zajatec až do [[16. září]] [[307]], kdy ho během války Maxentia s Galeriem na Maxentiův příkaz zavraždili. Pohřben byl v hrobce císaře [[Gallienus|Galliena]] na [[via Appia]].<ref>Anonymus Valesianus 4, 10; [[Epitome de Caesaribus]] 40, 3.</ref>