Okresní národní výbor: Porovnání verzí

V roce 1990 se okresní národní výbory transformovaly na [[okresní úřad]]y, přímo volené orgány okresů byly na čas nahrazeny nepřímo volenými [[okresní shromáždění|okresními shromážděními]]. Při reformě veřejné správy pak zanikly i okresní úřady.

 

Vládním nařízením č. 133/1949 Sb., o organizaci lidové správy v okresech přešla na Okresní národní výbory působnost vyšších orgánů státní správy (agenda konfiskace zemědělského majetku, technicko-hospodářských úprav pozemků, myslivosti a povolování zemědělského úvěru). Okresní národní výbory prováděly na podkladě zákona č. 46/1948 tzv. ''novou pozemkovou reformu'' (při MNV a ONV působily rolnické komise), rozhodovaly o výkupech půdy, při zemědělských referátech okresních národních výborů byly zřízeny pracovní skupiny (například pracovní skupina pro JZD, rostlinnou a živočišnou výrobu, lesní výrobu a plánování). Výkonnými složkami rady ONV se staly komise, které měly především funkci poradní. Jako první vznikaly komise pro zezemědělskou výrobu a výkup, žňová komise, komise pro rozpis a plnění kontingentů, později komise pro poskytování zemědělského úvěru, komise myslivecká, komise pro živelní pohromy a komise pro budování [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. Od roku 1949 se ONV staly hlavním článkem pro řízení [[Socialistický ekonomický systém|socialistického]] zemědělství. Zemědělské referáty prováděly uskutečňování [[Kolektivizace v Československu|kolektivizace]] venkova.<ref>Antonín Kubačák: Vývoj správy zemědělství v českých zemích v letech 1945-1949, Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství, Zemědělské muzeum 1990.</ref>