Čechy pod Kosířem (zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Josef Mánes: ČJ za použití AWB |
m Oprava matoucího pojmu stavitel; kosmetické úpravy |
||
Řádek 11:
| stavební materiál = zdivo
| využití =
|
| současný majitel = vyvlastněno státem, od roku [[2008]] pod správou [[Vlastivědné muzeum v Olomouci|Vlastivědného muzea Olomouc]] ([[Olomoucký kraj]]).
}}
Řádek 27:
=== Renesanční tvrz ===
V roce 1550 koupil Čechy od Pernštejnů místodržící nejvyššího písařství Markrabství moravského [[vladyka]] Matyáš z [[Hartunkov]]a a založil nové panství spolu se vsemi [[Služín]]em, [[Stařechovice]]mi, [[Lhota pod Kosířem|Lhotou]] a [[Kníničky (Drahanovice)|Kníničkami]] a učinil je středem nově založeného panství. Dal vybudovat patrovou budovu ve tvaru písmene L s průjezdní věží
| příjmení =
| jméno =
Řádek 49:
| jméno2 = František
| titul = Čechy pod Kosířem
| vydání =
| vydavatel = obec
| místo = Čecjy pod Kosířem
| rok vydání = 2018
| počet stran =
| strany = 8-11
| isbn = 978-80-270-3840-4
Řádek 68:
V roce 1768 české panství koupil císařský tajný rada hrabě [[Emanuel Silva-Tarouca]], reprezentant rakouské větve původního velmi starého [[Portugalsko|portugalského]] rodu, který z panství tímto zřizuje [[svěřenství|rodinný fideikomis]] a zakládá tak rakouskou (moravskou) linii rodu. On sám ani jeho syn se však majetku v Čechách pod Kosířem příliš nevěnovali a většinou pobývali ve Vídni. <ref name=":4" />
Teprve
Hrabě [[Ervín Vilém Silva-Tarouca]] (1815–1846)
| titul = Historie zámku - Zámek Čechy pod Kosířem
| periodikum = www.zamekcechy.cz
Řádek 77:
}}</ref> Zámek získal zcela novou podobu.
[[Soubor:Zámek Čechy pod Kosířem, oranžerie.JPG|náhled|Oranžerie]]
V letech 1852–1853 byla za Augusta Alexandra Silva–Taroucy (1818–1872) v sousedství zámku postavena pseudogotická oranžerie podle projektu [[Vojtěch Ignác Ullmann|Vojtěcha Ignáce Ullmana]]. <ref>Čechy pod Kosířem, str.28</ref>
Začátkem 20. století bylo průčelí upraveno snížením věžových [[rizalit]]ů a na jižní straně byla nad vstupem vytvořena [[Atika (architektura)|atika]] s [[Balustráda|balustrádou]] a alegorickými sochami. Dílčí úpravy exteriérů i interiérů byly provedeny v letech 1904–1906 za Františka Josefa II. Silva-Tarouca (1858–1936). <ref>Čechy pod Kosířem, str. 24-25</ref> <ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Samek
| jméno = Bohumil
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Umělecké památky Moravy a Slezska, díl. 1 A-I
| vydání =
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 1994
| počet stran =
| strany = 344-345
| isbn = 80-200-0474-2
}}</ref> V roce 1892 nechal
| příjmení =
| jméno =
| titul = Novinky.cz
| periodikum = www.novinky.cz
| vydavatel =
| url = https://www.novinky.cz/
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-05-25
}}</ref> Nový vzhled dostaly tři reprezentativní místnosti jižního křídla.
Řádek 130:
=== Zámecký park ===
[[Soubor:Park at the Chateau in Čechy pod Kosířem 03.jpg|náhled|Zámecký park|alt=]]
Zámecký park začal v 70. letech 18. století budovat [[František Štěpán Silva-Tarouca]]
Velkorysou přestavbu okolí zámku v přírodně krajinářský park v anglickém stylu zahájil František Josef I. Silva-Tarouca ve 30. letech 19. století. Během dalších čtyřiceti let byla původně [[Baroko|barokní]] zahrada rozšířena a přeměněna v přírodně krajinářský [[park]] (21,5 ha), navazující na zalesněné svahy [[Velký Kosíř|Kosíře]] a oživený [[Romantismus|romantickými]] stavbami – novogotickou rozhlednou a skleníkem, zahradním altánem, který později sloužil Josefu Mánesovi jako letní [[výtvarný ateliér|ateliér]]. Součástí parku se staly i dva rybníky, síť vodních kanálů
Další etapa krajinářských úprav je spojena s osobností [[František Josef II. Silva-Tarouca|Františka Josefa II. Silva-Tarouca]], který se velmi zajímal o zahradní tvorbu a napsal na toto téma i teoretickou studii. V letech 1872–1936 byl jeho zásluhou obohacen sortiment dřevin, vysazeny nové jehličnany a zřízeny dva ornamentální záhony před průčelím zámku.
Řádek 145:
=== Zámek ===
Zámek je čtyřkřídlá jednopatrová budova v [[Klasicistní architektura|klasicistním]] stylu obklopující dvůr čtvercového tvaru. Hlavní vstup je v západním křídle, před které byly přistavěny dvě hranolové věže. Fasáda je hladká, členěná kordonovou římsou, v přízemí s [[bosáž]]í, prolomená pravoúhlými okny. Střecha sedlová. Na jižní straně vede monumentální schodiště do velkého sálu přes [[rizalit]] s třídílným [[Portál (architektura)|portálem]], který je završen ozdobnou římsou s [[Balustráda|balustrádou]]. Na ní je umístěna čtveřice alegorických soch bohyně jara, umění, vědy a úrody.<ref name=":0" /> K severnímu nároží přiléhá krátké křídlo s domácí kaplí [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] na konci.
'''Park''' o rozloze 21,5 ha obklopuje zámek ze tří stran. Dolní část se dvěma rybníky je spojena dubovou alejí s horní částí, která navazuje na lesní porost Velkého Kosíře. Tvoří významnou dendrologickou sbírku listnatých i jehličnatých porostů. [[Soubor:Čechy pod Kosířem, hrob.JPG|náhled|vpravo|260px|Novogotická rozhledna zámeckého parku v Čechách pod Kosířem se hřbitůvkem Silva-Tarouců.]]'''Mánesův pavilon''' z roku 1842 je volně stojící stavba kruhového půdorysu. V průčelí je vchod se třemi půlkruhově zaklenutými arkádami, boční strany jsou prolomeny jedním vchodem. Hlavní konzolová římsa nese nízkou kupoli, střecha je ve tvaru helmy s hrotem na vrcholu.
Řádek 168:
| url = https://www.zamekcechy.cz/josef-manes
| datum přístupu = 2020-05-25
}}</ref> Vytvořil zde například
Jako ateliér údajně využíval Mánes klasicistní pavilon, který byl v parku vybudován v letech 1840–1843.
Řádek 188:
| příjmení = Samek
| jméno = Bohumil
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Umělecké památky Moravy a Slezska, Díl 1. A-I
| vydání =
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 1994
| počet stran =
| strany = 344-345
| isbn = 80-200-0474-2
Řádek 205:
| jméno2 = František
| titul = Čechy pod Kosířem
| vydání =
| vydavatel = obec
| místo = Čechy pod Kosířem
| rok vydání = 2018
| počet stran = 143
| strany =
| isbn = 978-80-270-3840-4
}}
| |||