Kopalův památník: Porovnání verzí

PrvníPůvodně plányměl nabýt postavenípomník památníkupostaven existovalyv již[[Ctidružice|Ctidružicích]], v rocerodišti 1850Karla avon proKopala. stavbuDne byl12. ustavensrpna speciálně1849 založenýse výbor.v Kopalovibrněnských přáteléregionálních vyvinulinovinách iniciativu,objevila kdyprvní měly býtvýzva formouk veřejné sbírkysbírce vybrányna penízepomník. naK 13. říjnu 1849 bylo pro stavbu pomníku vybráno více než 845 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]].<ref name=":4" /> Na výstavbu přispěl mj. [[maršál]] [[Josef Václav Radecký z Radče|Radecký]] (50 zlatých) nebo [[císař]] [[Ferdinand I. Dobrotivý]].<ref name=":1" /> PůvodněPrvní mělplány býtna postavenpostavení památníku existovaly již v roce 1850 a v [[Ctidružice|Ctidružicích]], rodištibyl Karlapro vonstavbu Kopalaustaven speciálně založený výbor. NaVzhledem k tomu, že Ctidružice jako malá obec nebyly dostatečně navštěvovány, bylo na žádost mnoha Znojemanů bylo místo stavby nakonec přesunuto do Znojma. Město Znojmo nabídlo jako místo instalace památníku prostor před tzv. Císařskou bránou (dnešní Horní nebo též Pražská brána), bylo rovněž připraveno toto místo odpovídajícím způsobem upravit na své náklady. Předseda výboru Matthäus Elsinger žádal opakovaně 18. února a poté 3. listopadu roku 1852 císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] o převod [[Dělovina|děloviny]] nezbytné pro odlévání postavy bohyně a některých emblémů, což císař o několik dní později schválil. Jednalo se o zajatá děla pocházející z války s [[Piemont|Piemontem]] a italskými vzbouřenci, kde se Karel Kopal roku 1848 vyznamenal v boji.<ref name=":4" />

Autorem návrhu památníku byl rakouský architekt [[Paul Wilhelm Eduard Sprenger]]. Samotný pomník na čtyřbokém stupňovitém podstavci o výšce 2 [[sáh]]ů 1 [[Stopa (jednotka délky)|stopy]] a 2 [[Palec (jednotka)|palců]] (přibližně 4,2 metru) ve tvaru štíhlého [[Žula|žulového]] [[obelisk]]u z lomu ve [[Studená (okres Jindřichův Hradec)|Studené]] vytvořil německo-rakouský dvorní sochař [[Anton Dominik von Fernkorn]], který rovněž patřil k iniciátorům památníku.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Přeprava celkem 56 [[Tuna|tun]] žuly do Znojma trvala tři dny.<ref name=":4" /> Na vrcholu obelisku byla navržena bohyně vítězství [[Níké|Niké]] o výšce 2 [[sáh]]ů 1 [[Stopa (jednotka délky)|stopy]] a 2 [[Palec (jednotka)|palců]] (přibližně 4,2 [[Metr|metru]]) s rozepjatými křídly stojící na kovové kouli, v pravé ruce držídržící věnec, v levé ruce ratolest. [[Kníže|Knížecí]] [[Hugo František Salm|Salmova]] huť vyrobila odlitky z kovu ukořistěných piemontských děl. Celková výška památníku v době jeho odhalení činila 12 metrů, samotný obelisk byl vysoký 7,6 metru.<ref name=":4" /><ref>{{Citace elektronického periodika

Slavnostní odhalení proběhlo 16. října 1853 za účasti významných osobností Znojma a celé [[Morava|Moravy]]. Památník i celé náměstí byly pojmenovány po [[Plukovník|plukovníkovi]] Karlu von Kopalovi. Den odhalení byl zakončen čestnou salvou a plesem.<ref name=":4" /><ref name=":5" />

V návaznosti na odhalení Kopalova památníku v roce 1853 byla v dubnu 1854 založena Kopalova invalidní nadace pro veterány 10. praporu polních myslivců. Základ nadace byl tvořen zůstatkem sbírky na Kopalův památník (1 082 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]]), dalšíkteré financebyly mělyinvestovány býta pronadace nadacibyla získávány dobrovolnými dary a takéfinancována z výnosu prodeje pamětní Kopalovy medaileúroků.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Ražba medailí v [[C. k.|c.k.]] Hlavním mincovním úřadu byla povolena císařem [[František Josef I.|Františkem Josefem I.]] bezúplatně. Z nadačních prostředků byli zaopatřeni tři váleční invalidé. Hlídači bylo vypláceno 10 zlatých měsíčně. Znojemská městská rada přispívalaposkytovala příspěvek na bydlení na jednoho invalidu, kterýve dostalvýši 20 zlatých za úkolrok. Jeho úkolem bylo střežit památník a pečovat o údržbu jeho okolí.<ref name=":6" /><ref name=":02">{{Citace elektronického periodika

Vznikla rovněž potřeba sehnat pro strážce památníku vhodné ubytování. VzniklaVytvořila se iniciativa pro výstavbu obytného domku – invalidovny pro hlídače. Za přispění šlechtických [[Mecenáš|mecenášů]] byl projekt realizován. K slavnostnímu otevření invalidovny došlo v den čtvrtého výročí odhalení památníku – 16. října 1857.<ref name=":02" />

V říjnu 1938 byl pomník tehdejší výzdoby (s výjimkou lipového listí) zbaven. V létě 1939 se na obelisk díky finančnímu daru [[Baron|baronky]] [[Františka Kopalová|Františky Kopalové]] navrátily staré bronzové atributy polních myslivců uložené do té doby v muzeu. K obnovení bronzových nápisů nedošlo. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byl pomník opět zbaven výzdoby a sejmuté atributy se ztratily.<ref name=":1" />

Roku 2008 rozhodla znojemská radnice o renovaci památníku.<ref name=":1" /> Mezi lety 2009–2010 proběhla jeho rekonstrukce a rovněž revitalizace přilehlého prostoru náměstí. Při rekonstrukci v roce 2009 byl u paty památníku objeven základní kámen se [[sarkofág|sarkofágem]] obsahujícím dobový dokument pojednávajícímpojednávající o jeho vzniku, stavbě a průběhu slavnostního odhalení.<ref name=":0" /> Roku 2012 se na obelisk navrátily [[bronz]]ové atributy zavěšené na [[Vavřín|vavřínovémvavřínových]] věncivěncích (lovecká puška s [[Bajonet|bajonetem]], [[Polnice|vojenská trubka]], lovecký klobouk a torna).<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Německé nápisy připomínající význam Karla von Kopala zůstaly uloženy v depozitáři muzea. Deska připomínající datum odhalení na západní straně pomníku rovněž nebyla obnovena. Český překlad německých textů o [[Baron|baronu]] Kopalovi byl umístěn v kovových pásech vve dlažbětřech kolemnových žulových schodech na úpatí památníku.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika