Kopalův památník: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: citace
Řádek 26:
 
== Historie ==
První plány na postavení památníku existovaly již v roce 1850 a pro stavbu byl ustaven speciálně založený výbor. Kopalovi přátelé vyvinuli iniciativu, kdy měly být formou veřejné sbírky vybrány peníze na stavbu. Na výstavbu přispěl mj. [[maršál]] [[Josef Václav Radecký z Radče|Radecký]] nebo [[císař]] [[Ferdinand I. Dobrotivý]].<ref name=":1" /> Původně měl být postaven v [[Ctidružice|Ctidružicích]], rodišti Karla von Kopala. Na žádost mnoha Znojemanů bylo místo stavby nakonec přesunuto do Znojma. Město Znojmo nabídlo jako místo instalace památníku prostor před tzv. Císařskou bránou (dnešní Horní nebo též Pražská brána), bylo rovněž připraveno toto místo odpovídajícím způsobem upravit na své náklady. Předseda výboru Matthäus Elsinger žádal opakovaně 18. února a poté 3. listopadu roku 1852 císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] o převod [[Dělovina|děloviny]] nezbytné pro odlévání postavy bohyně a některých emblémů, což císař o několik dní později schválil. Jednalo se o zajatá děla pocházející z války s [[Piemont|Piemontem]] a italskými vzbouřenci, kde se Karel Kopal roku 1848 vyznamenal v boji.
 
Autorem návrhu památníku byl rakouský architekt [[Paul Wilhelm Eduard Sprenger]]. Samotný pomník o výšce 2 [[sáh]]ů 1 [[Stopa (jednotka délky)|stopy]] a 2 [[Palec (jednotka)|palců]] (přibližně 4,2 metru) ve tvaru štíhlého [[Žula|žulového]] [[obelisk]]u z lomu ve [[Studená (okres Jindřichův Hradec)|Studené]] vytvořil německo-rakouský sochař [[Anton Dominik von Fernkorn]]. Na obelisku byla navržena bohyně vítězství [[Níké|Niké]] stojící na kovové kouli. [[Kníže|Knížecí]] [[Hugo František Salm|Salmova]] huť vyrobila odlitky z kovu ukořistěných piemontských děl.