Různé úpravy. Od roku 2014 se mnohé změnilo.
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Obyvatelstvo: Přidán rok 2018. |
Různé úpravy. Od roku 2014 se mnohé změnilo. |
||
Řádek 24:
| web = http://www.gorod-donetsk.com/
}}
'''Doněck''' ({{Vjazyce2|uk|''Донецьк''}} / ''Donec'k'', oficiálně ''[http://unstats.un.org/unsd/geoinfo/geonames/ Donetsk] <small>МФА:</small> [d̪oˈn̪ɛt͡sʲk]''); dříve různé osady Oleksandrivka a
| příjmení =
| jméno =
Řádek 40:
[[Soubor:Donezk Schwerindustrie rauchender Schornstein.jpg|náhled|vlevo|Těžký průmysl v Doněcku]]
[[Soubor:Donezk Zentrum Oper.JPG|náhled|vlevo|Budova [[Donbass Opera|Doněckého národního akademického divadla opery a baletu A. B. Solovjaněnka]] (''Donbass Opera'')]]
Podle historiků sahají dějiny osídlení této lokality do poslední čtvrtiny 18. století. Po té, co ruská [[carevna]] [[Kateřina II.]] dala zničit [[Záporožská Sič|Záporožskou Sič]], založil potomek tamních kozáků, podplukovník Jevdokim Šidlovskij dvě osady: Oleksandrivka (nyní severovýchodní část kyjevské čtvrti Doněcku) a Krutojarivka (větší část Vorošilovské čtvrti Doněcku). První pojmenoval po svém nejstarším synovi Alexandrovi a druhou podle rokle, která dělila osadu. Podle všeruského sčítání lidu v Oleksandrivce již v roce 1782 žilo 206 mužů a 135 žen.▼
Na počátku 19. století se na území dnešního Doněcku objevily další osady: Oleksiyivka, Katerynivka, Ljubimivka, Hryhorivka a byl otevřen první uhelný důl. Novorossijský generál a gubernátor Voroncov si pronajal pozemky na území dnešního Doněcku a postavil důl Alexandrovsk, kde pracovalo 76 dělníků.<ref>Oleg Grigorovič Bažan: kapitola Doněck, in: ''Enciklopedija istorii Ukrajiny'', 2004, v rejstříku č. 431</ref>▼
▲Podle historiků sahají dějiny osídlení této lokality do poslední čtvrtiny 18. století. Po té, co ruská [[carevna]] [[Kateřina
Roku [[1869]] vybudoval [[Wales|velšský]] [[průmyslník]] [[John James Hughes (průmyslník)|John James Hughes]] ([[ruština|rusky]] Джон Джеймс Хьюз) při dosavadních osadách [[Metalurgie|metalurgický]] závod a několik uhelných dolů; vznikla zde osada ''Hughesovka'', {{Vjazyce2|ru|''Хьюзовка'' nebo ''Юзовка''}} – ''Juzovka''. Tvořila jedinou severojižní ulici pokračující k nádraží, nazvanou zkrátka „První“ (dnes ''ul. Artema''), při ní byl vystavěn Hughesův vlastní dům a dům pro britskou komunitu, nazvaný Velikobritanyja. Současné centrum města vzniklo okolo této ulice na pravoúhlém [[půdorys]]u.▼
▲Na počátku [[19. století]] se na území dnešního Doněcku objevily další osady: Oleksiyivka, Katerynivka, Ljubimivka, Hryhorivka a byl otevřen první uhelný důl. Novorossijský generál a gubernátor Voroncov si pronajal pozemky na území dnešního Doněcku a postavil důl
Na počátku 20. století měla Juzovka již okolo 50 000 obyvatel; roku [[1917]] byla povýšena na město a roku [[1924]] dostala název ''Stalino'' (na počest [[Josif Vissarionovič Stalin|Josefa Stalina]]). Tento název však přestal po odhalení kultu osobnosti v [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovově]] éře vyhovovat; dnešní název dostalo město roku [[1961]] – je odvozen od řeky [[Severní Doněc]] (pravého přítoku [[Don]]u), která však městem neprotéká.▼
▲Roku [[1869]] vybudoval [[Wales|velšský]] [[průmyslník]] [[John James Hughes (průmyslník)|John James Hughes]] ([[ruština|rusky]] Джон Джеймс Хьюз) při dosavadních osadách [[Metalurgie|metalurgický]] závod a několik uhelných dolů; vznikla zde osada ''Hughesovka'', {{Vjazyce2|ru|''Хьюзовка'' nebo ''Юзовка''}} – ''Juzovka''.
Od roku [[1932]] je Doněck oblastním centrem. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy bylo město následkem bojů [[Rudá armáda|Rudé armády]] s [[Nacistické Německo|německým]] [[Wehrmacht]]em silně poničeno, přišel opět rychlý růst. Byly budovány nové uhelné doly, průmyslové závody a sídliště. Roku [[1978]] dosáhl počet obyvatel 1 milion. Po rozpadu Sovětského svazu a vzniku samostatné [[Ukrajina|Ukrajiny]] nastal zprvu kolaps dosavadní řízené ekonomiky a jistý útlum těžby uhlí a průmyslové výroby. Hospodářské potíže se projevily úbytkem počtu obyvatel pod 1 milion a mj. také stále odkládaným zprovozněním první linky [[Metro v Doněcku|doněckého metra]].▼
▲Na počátku [[20. století]] měla Juzovka již okolo 50 000 obyvatel; roku [[1917]] byla povýšena na město a roku [[1924]] dostala název ''Stalino'' (na počest [[Josif Vissarionovič Stalin|Josefa Stalina]]). Tento název však přestal po odhalení kultu osobnosti v
Po povstání proruských separatistů proti nové ukrajinské vládě v březnu [[2014]] byl Doněck [[7. duben|7. dubna]] téhož roku vyhlášen za hlavní město tzv. [[Doněcká lidová republika|Doněcké lidové republiky]]. 11. května bylo uspořádáno tzv. referendum o nezávislosti.<ref>Účast referend na východě Ukrajiny je vysoká, i když se střílí. ''[[Týden (časopis)|Týden]]'', [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/referenda-na-ukrajine-provazeji-nepokoje_306582.html#.U_9WBaNniuI]. 11. května 2014.</ref> O něco později Doněck zasáhly tvrdé boje mezi ukrajinskou armádou a separatisty podporovanými [[Ruská federace|Ruskou federací]] a později také [[Ozbrojené síly Ruské federace|ruskou armádou]].<ref>Tvrdé boje v Luhansku a Doněcku. Umírají další civilisté. ''Týden'', [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/tvrde-boje-v-luhansku-a-donecku-umiraji-dalsi-civiliste_313728.html#.U_9WsKNniuI], 25. července 2014.</ref> V průběhu bojů bylo postupně úplně zničeno mj. [[Doněcké mezinárodní letiště]], uvedené do provozu teprve v roce [[2012]].▼
▲Od roku [[1932]] je Doněck oblastním centrem. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy bylo město následkem bojů [[Rudá armáda|Rudé armády]] s [[Nacistické Německo|německým]] [[Wehrmacht]]em silně poničeno, přišel opět rychlý růst. Byly budovány nové uhelné doly, průmyslové závody a sídliště. Roku [[1978]] dosáhl počet obyvatel 1 milion. Po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a vzniku samostatné [[Ukrajina|Ukrajiny]] nastal zprvu kolaps dosavadní řízené ekonomiky a jistý útlum těžby uhlí
▲Po povstání proruských separatistů proti nové ukrajinské vládě v březnu [[2014]] byl Doněck [[7. duben|7. dubna]] téhož roku vyhlášen za hlavní město tzv. [[Doněcká lidová republika|Doněcké lidové republiky]]. 11. května bylo uspořádáno tzv. referendum o nezávislosti.<ref>Účast referend na východě Ukrajiny je vysoká, i když se střílí. ''[[Týden (časopis)|Týden]]'', [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/referenda-na-ukrajine-provazeji-nepokoje_306582.html#.U_9WBaNniuI]. 11. května 2014.</ref> O něco později Doněck zasáhly tvrdé boje mezi ukrajinskou armádou a separatisty podporovanými [[Ruská federace|Ruskou federací]] a později také [[Ozbrojené síly Ruské federace|ruskou armádou]].<ref>Tvrdé boje v Luhansku a Doněcku. Umírají další civilisté. ''Týden'', [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/tvrde-boje-v-luhansku-a-donecku-umiraji-dalsi-civiliste_313728.html#.U_9WsKNniuI], 25. července 2014.</ref> V průběhu bojů bylo postupně úplně zničeno mj. [[Doněcké mezinárodní letiště]], pojmenované po [[Hudební skladatel|hudebním skladatelovi]] [[Sergej Prokofjev|Sergeji Prokofjevovi]] a uvedené do provozu teprve v roce
== Vývoj počtu obyvatel a národnostní složení ==
Řádek 84 ⟶ 86:
== Hospodářství a doprava ==
Doněck je jedním z největších těžebních a průmyslových center Ukrajiny. I
Kromě hlavního nádraží má Doněck
Ve městě bylo v roce 2012 otevřeno moderní [[Mezinárodní letiště Doněck|mezinárodní letiště Sergeje Prokofjeva]], které však bylo v průběhu [[Válka na východní Ukrajině|války na východní Ukrajině]] zcela zničeno.▼
▲
Doněck má dvě autobusová nádraží. MHD zajišťují [[maršrutka|maršrutky]], [[autobus]]y, [[trolejbus]]y a rozsáhlá [[Tramvajová doprava v Doněcku|tramvajová síť]]. Buduje se první linka [[Metro v Doněcku|metra]].▼
▲Doněck má dvě autobusová nádraží. Místní hromadnou dopravu (MHD) zajišťují [[
== Pamětihodnosti ==
Řádek 107 ⟶ 110:
* [[Dělo]] [[Car-puška]] – kopie největšího historického zvonu z nádvoří [[Moskevský Kreml|Moskevského Kremlu]], stojí před [[Radnice|radnicí]];[[Rusko|ruská]] vláda je v roce [[2001]] dala odlít ve strojírenském podniku v ruském městě [[Iževsk]] a darovala obyvatelům Doněcku
* [[Zvon svobody]] – kopie amerického historického zvonu z [[Filadelfie]] z let 1751–1752; výška 3,7 metru, hmotnost 940 kg; dar
== Osobnosti ==
* [[Vasilij Grossman]] (1905–1964), vlastním jménem Josif Solomonovič Grossman, [[spisovatel]], pracoval v
* [[Anatolij Solovjaněnko]] (1922–1999) – ukrajinský
* [[Rinat Achmetov]] (1966) – ukrajinský [[oligarcha]], rodák z Doněcka, [[Tataři|tatarské]] národnosti, současný nejbohatší Ukrajinec
* [[Alexandr Zacharčenko]] (
* [[Jakiv Chammo]] (1994) – ukrajinský judista
* Oleg Grigorovič Bažan: kapitola Doněck, in: ''Enciklopedija istorii Ukrajiny'' (editor V. A. Smolij, vydal Institut istorii Ukrajiny, K. Nauk 2004, ISBN 966-00-0405-2, heslo č. 431, dostupné online [http://resource.history.org.ua/cgi-bin/eiu/history.exe?Z21ID=&I21DBN=EIU&P21DBN=EIU&S21STN=1&S21REF=10&S21FMT=eiu_all&C21COM=S&S21CNR=20&S21P01=0&S21P02=0&S21P03=TRN=&S21COLORTERMS=0&S21STR=Doneck]. ▼
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
▲=== Literatura ===
▲* Oleg Grigorovič Bažan: kapitola Doněck, in: ''Enciklopedija istorii Ukrajiny'' (editor V. A. Smolij, vydal Institut istorii Ukrajiny, K. Nauk 2004, ISBN 966-00-0405-2, heslo č. 431, dostupné online [http://resource.history.org.ua/cgi-bin/eiu/history.exe?Z21ID=&I21DBN=EIU&P21DBN=EIU&S21STN=1&S21REF=10&S21FMT=eiu_all&C21COM=S&S21CNR=20&S21P01=0&S21P02=0&S21P03=TRN=&S21COLORTERMS=0&S21STR=Doneck].
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Donetsk}}
|