Doněck: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Obyvatelstvo: Přidán rok 2018.
Různé úpravy. Od roku 2014 se mnohé změnilo.
Řádek 24:
| web = http://www.gorod-donetsk.com/
}}
'''Doněck''' ({{Vjazyce2|uk|''Донецьк''}} / ''Donec'k'', oficiálně ''[http://unstats.un.org/unsd/geoinfo/geonames/ Donetsk] <small>МФА:</small> [d̪oˈn̪ɛt͡sʲk]''); dříve různé osady Oleksandrivka a &nbsp;Krutojarivka, Júzivka (rusky Juzovka, 1869–1924), Stalino (1924–1961) — je průmyslové město na východní [[Ukrajina|Ukrajině]]. Leží ve zvlněné krajině na řece [[Kalmius]], asi 50&nbsp;km západně od hranic s&nbsp;[[Rusko|Ruskem]] a&nbsp;100&nbsp;km severně od [[Azovské moře|Azovského moře]]. Je centrem samosprávné [[Doněcká oblast|Doněcké oblasti]] a&nbsp;celého průmyslového regionu lidově zvaného [[Donbas]]. Ve městě žilo v&nbsp;roce 2018 podle oficiální statistiky 913&nbsp;323&nbsp;obyvatel.<ref name="obyvatelstvo" >{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 40:
[[Soubor:Donezk Schwerindustrie rauchender Schornstein.jpg|náhled|vlevo|Těžký průmysl v&nbsp;Doněcku]]
[[Soubor:Donezk Zentrum Oper.JPG|náhled|vlevo|Budova [[Donbass Opera|Doněckého národního akademického divadla opery a baletu A.&nbsp;B.&nbsp;Solovjaněnka]] (''Donbass Opera'')]]
Podle historiků sahají dějiny osídlení této lokality do poslední čtvrtiny 18. století. Po té, co ruská [[carevna]] [[Kateřina II.]] dala zničit [[Záporožská Sič|Záporožskou Sič]], založil potomek tamních kozáků, podplukovník Jevdokim Šidlovskij dvě osady: Oleksandrivka (nyní severovýchodní část kyjevské čtvrti Doněcku) a Krutojarivka (větší část Vorošilovské čtvrti Doněcku). První pojmenoval po svém nejstarším synovi Alexandrovi a druhou podle rokle, která dělila osadu. Podle všeruského sčítání lidu v Oleksandrivce již v roce 1782 žilo 206 mužů a 135 žen.
Na počátku 19. století se na území dnešního Doněcku objevily další osady: Oleksiyivka, Katerynivka, Ljubimivka, Hryhorivka a byl otevřen první uhelný důl. Novorossijský generál a gubernátor Voroncov si pronajal pozemky na území dnešního Doněcku a postavil důl Alexandrovsk, kde pracovalo 76 dělníků.<ref>Oleg Grigorovič Bažan: kapitola Doněck, in: ''Enciklopedija istorii Ukrajiny'', 2004, v rejstříku č. 431</ref>
 
Podle historiků sahají dějiny osídlení této lokality do poslední čtvrtiny 18. století. Po té, co ruská [[carevna]] [[Kateřina &nbsp;II.]] dala zničit [[Záporožská Sič|Záporožskou Sič]], založil potomek tamních kozáků, podplukovník Jevdokim Šidlovskij, dvě osady: Oleksandrivka (nyní severovýchodní část kyjevskéKyjevské čtvrti Doněcku) a Krutojarivka (větší část Vorošilovské čtvrti Doněcku). První pojmenoval po svém nejstarším synovi Alexandrovi a druhou podle rokle, která dělila osadu. Podle všeruského sčítání lidu v Oleksandrivce již v roce 1782 žilo v&nbsp;Oleksandrivce 206 &nbsp;mužů a 135 &nbsp;žen.
Roku [[1869]] vybudoval [[Wales|velšský]] [[průmyslník]] [[John James Hughes (průmyslník)|John James Hughes]] ([[ruština|rusky]] Джон Джеймс Хьюз) při dosavadních osadách [[Metalurgie|metalurgický]] závod a&nbsp;několik uhelných dolů; vznikla zde osada ''Hughesovka'', {{Vjazyce2|ru|''Хьюзовка'' nebo ''Юзовка''}} – ''Juzovka''. Tvořila jedinou severojižní ulici pokračující k&nbsp;nádraží, nazvanou zkrátka „První“ (dnes ''ul. Artema''), při ní byl vystavěn Hughesův vlastní dům a dům pro britskou komunitu, nazvaný Velikobritanyja. Současné centrum města vzniklo okolo této ulice na pravoúhlém [[půdorys]]u.
 
Na počátku [[19. století]] se na území dnešního Doněcku objevily další osady: Oleksiyivka, Katerynivka, Ljubimivka, Hryhorivka a byl otevřen první uhelný důl. Novorossijský generál a gubernátor Voroncov si pronajal pozemky na území dnešního Doněcku a postavil důl Alexandrovsk, kde pracovalo 76 dělníků&nbsp;horníků.<ref>Oleg Grigorovič Bažan: kapitola Doněck, in: ''Enciklopedija istorii Ukrajiny'', 2004, v &nbsp;rejstříku č. &nbsp;431</ref>
Na počátku 20. století měla Juzovka již okolo 50&nbsp;000 obyvatel; roku [[1917]] byla povýšena na město a&nbsp;roku [[1924]] dostala název ''Stalino'' (na počest [[Josif Vissarionovič Stalin|Josefa Stalina]]). Tento název však přestal po odhalení kultu osobnosti v [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovově]] éře vyhovovat; dnešní název dostalo město roku [[1961]] – je odvozen od řeky [[Severní Doněc]] (pravého přítoku [[Don]]u), která však městem neprotéká.
 
Roku [[1869]] vybudoval [[Wales|velšský]] [[průmyslník]] [[John James Hughes (průmyslník)|John James Hughes]] ([[ruština|rusky]] Джон Джеймс Хьюз) při dosavadních osadách [[Metalurgie|metalurgický]] závod a&nbsp;několik uhelných dolů; vznikla zde osada ''Hughesovka'', {{Vjazyce2|ru|''Хьюзовка'' nebo ''Юзовка''}} – ''Juzovka''. TvořilaByla tvořena jedinou severojižní uliciulicí pokračující k&nbsp;nádraží, nazvanou zkrátka „První“ (dnes ''ul. Artema''), při ní byl vystavěn Hughesův vlastní dům a &nbsp;dům pro [[Britové|britskou]] komunitu, nazvaný Velikobritanyja. Současné centrum města vzniklo okolo této ulice na pravoúhlém [[půdorys]]u.
Od roku [[1932]] je Doněck oblastním centrem. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy bylo město následkem bojů [[Rudá armáda|Rudé armády]] s&nbsp;[[Nacistické Německo|německým]] [[Wehrmacht]]em silně poničeno, přišel opět rychlý růst. Byly budovány nové uhelné doly, průmyslové závody a&nbsp;sídliště. Roku [[1978]] dosáhl počet obyvatel 1&nbsp;milion. Po rozpadu Sovětského svazu a vzniku samostatné [[Ukrajina|Ukrajiny]] nastal zprvu kolaps dosavadní řízené ekonomiky a&nbsp;jistý útlum těžby uhlí a&nbsp;průmyslové výroby. Hospodářské potíže se projevily úbytkem počtu obyvatel pod 1&nbsp;milion a mj. také stále odkládaným zprovozněním první linky [[Metro v Doněcku|doněckého metra]].
 
Na počátku [[20. století]] měla Juzovka již okolo 50&nbsp;000 obyvatel; roku [[1917]] byla povýšena na město a&nbsp;roku [[1924]] dostala název ''Stalino'' (na počest [[Josif Vissarionovič Stalin|Josefa Stalina]]). Tento název však přestal po odhalení kultu osobnosti v &nbsp;[[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovově]] éře vyhovovat; dnešní název dostalo město roku [[1961]] – je odvozen od řeky [[Severní Doněc]] (pravého přítoku [[Don]]u), která však městem neprotéká.
Po povstání proruských separatistů proti nové ukrajinské vládě v&nbsp;březnu [[2014]] byl Doněck [[7. duben|7.&nbsp;dubna]] téhož roku vyhlášen za hlavní město tzv. [[Doněcká lidová republika|Doněcké lidové republiky]]. 11.&nbsp;května bylo uspořádáno tzv. referendum o&nbsp;nezávislosti.<ref>Účast referend na východě Ukrajiny je vysoká, i&nbsp;když se střílí. ''[[Týden (časopis)|Týden]]'', [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/referenda-na-ukrajine-provazeji-nepokoje_306582.html#.U_9WBaNniuI]. 11.&nbsp;května 2014.</ref> O&nbsp;něco později Doněck zasáhly tvrdé boje mezi ukrajinskou armádou a&nbsp;separatisty podporovanými [[Ruská federace|Ruskou federací]] a&nbsp;později také [[Ozbrojené síly Ruské federace|ruskou armádou]].<ref>Tvrdé boje v Luhansku a Doněcku. Umírají další civilisté. ''Týden'', [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/tvrde-boje-v-luhansku-a-donecku-umiraji-dalsi-civiliste_313728.html#.U_9WsKNniuI], 25.&nbsp;července 2014.</ref> V&nbsp;průběhu bojů bylo postupně úplně zničeno mj. [[Doněcké mezinárodní letiště]], uvedené do provozu teprve v&nbsp;roce [[2012]].
 
Od roku [[1932]] je Doněck oblastním centrem. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy bylo město následkem bojů [[Rudá armáda|Rudé armády]] s&nbsp;[[Nacistické Německo|německým]] [[Wehrmacht]]em silně poničeno, přišel opět rychlý růst. Byly budovány nové uhelné doly, průmyslové závody a&nbsp;sídliště. Roku [[1978]] dosáhl počet obyvatel 1&nbsp;milion. Po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a vzniku samostatné [[Ukrajina|Ukrajiny]] nastal zprvu kolaps dosavadní řízené ekonomiky a&nbsp;jistý útlum těžby uhlí ai&nbsp;průmyslové výroby. Hospodářské potíže se projevily úbytkem počtu obyvatel pod 1&nbsp;milion a &nbsp;mj. také stále odkládaným zprovozněním první linky [[Metro v Doněcku|doněckého metra]].
 
Po povstání proruských separatistů proti nové ukrajinské vládě v&nbsp;březnu [[2014]] byl Doněck [[7. duben|7.&nbsp;dubna]] téhož roku vyhlášen za hlavní město tzv. [[Doněcká lidová republika|Doněcké lidové republiky]]. 11.&nbsp;května bylo uspořádáno tzv. referendum o&nbsp;nezávislosti.<ref>Účast referend na východě Ukrajiny je vysoká, i&nbsp;když se střílí. ''[[Týden (časopis)|Týden]]'', [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/referenda-na-ukrajine-provazeji-nepokoje_306582.html#.U_9WBaNniuI]. 11.&nbsp;května 2014.</ref> O&nbsp;něco později Doněck zasáhly tvrdé boje mezi ukrajinskou armádou a&nbsp;separatisty podporovanými [[Ruská federace|Ruskou federací]] a&nbsp;později také [[Ozbrojené síly Ruské federace|ruskou armádou]].<ref>Tvrdé boje v Luhansku a Doněcku. Umírají další civilisté. ''Týden'', [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/tvrde-boje-v-luhansku-a-donecku-umiraji-dalsi-civiliste_313728.html#.U_9WsKNniuI], 25.&nbsp;července 2014.</ref> V&nbsp;průběhu bojů bylo postupně úplně zničeno mj. [[Doněcké mezinárodní letiště]], pojmenované po [[Hudební skladatel|hudebním skladatelovi]] [[Sergej Prokofjev|Sergeji Prokofjevovi]] a&nbsp;uvedené do provozu teprve v&nbsp;roce [[2012]].
 
== Vývoj počtu obyvatel a národnostní složení ==
Řádek 84 ⟶ 86:
 
== Hospodářství a doprava ==
Doněck je jedním z největších těžebních a průmyslových center Ukrajiny. I &nbsp;po ekonomické krizi 90.&nbsp;let jezůstalo zdeve 17městě 17&nbsp;[[Důl|uhelných dolů]], 5 &nbsp;velkých [[slévárnySlévárny|slévárenských]] komplexů, desítky [[strojírenstvíStrojírenství|strojírenských]] a [[Potravinářsství|potravinářských]] závodů.
 
Kromě hlavního nádraží má Doněck 3tři další železniční stanice. Hlavní tratě, většinou dvoukolejné a &nbsp;elektrifikované, míří na [[Slovjansk]] {{Nowrap|(– [[Charkov]])}}, [[Luhansk]], [[Rostov na Donu]], [[Mariupol]];, dokončujeod seroku 2014 však není na nich normální provoz. Do začátku roku 2014 byla prováděna rekonstrukce z &nbsp;hlediska osobní dopravy nejvytíženější trati na [[Dnipro]] a &nbsp;[[Kyjev]]. Doněck je/byl sídlem [[Doněcká dráha|Doněcké dráhy]], jedné zze 6 &nbsp;divizí státních drah [[Ukrzaliznycja]].<ref>[http://uz.gov.ua/?m=all.road.don&lng=uk uz.gov.ua – Донецька залізниця]</ref>
Ve městě bylo v roce 2012 otevřeno moderní [[Mezinárodní letiště Doněck|mezinárodní letiště Sergeje Prokofjeva]], které však bylo v průběhu [[Válka na východní Ukrajině|války na východní Ukrajině]] zcela zničeno.
 
VeNa městěúzemí města bylo v roce 2012 otevřeno moderní [[Mezinárodní letiště Doněck|mezinárodní letiště Sergeje Prokofjeva]], které však bylo v průběhu [[Válka na východní Ukrajině|války na východní Ukrajině]] zcela zničeno. Do značné míry zničeny byly poslední úseky dálnic a&nbsp;silnic vedoucích do Doněcku.
Doněck má dvě autobusová nádraží. MHD zajišťují [[maršrutka|maršrutky]], [[autobus]]y, [[trolejbus]]y a rozsáhlá [[Tramvajová doprava v Doněcku|tramvajová síť]]. Buduje se první linka [[Metro v Doněcku|metra]].
 
Doněck má dvě autobusová nádraží. Místní hromadnou dopravu (MHD) zajišťují [[maršrutkaMaršrutka|maršrutky]], [[autobus]]y, [[trolejbus]]y a &nbsp;rozsáhlá [[Tramvajová doprava v Doněcku|tramvajová síť]]. BudujePlánováno sebylo také vybudování první linkalinky [[Metro v Doněcku|doněckého metra]].
 
== Pamětihodnosti ==
Řádek 107 ⟶ 110:
* [[Dělo]] [[Car-puška]] – kopie největšího historického zvonu z nádvoří [[Moskevský Kreml|Moskevského Kremlu]], stojí před [[Radnice|radnicí]];[[Rusko|ruská]] vláda je v roce [[2001]] dala odlít ve strojírenském podniku v ruském městě [[Iževsk]] a darovala obyvatelům Doněcku
* [[Zvon svobody]] – kopie amerického historického zvonu z [[Filadelfie]] z let 1751–1752; výška 3,7 metru, hmotnost 940 kg; dar
 
== Osobnosti ==
* [[Vasilij Grossman]] (1905–1964), vlastním jménem Josif Solomonovič Grossman, [[spisovatel]], pracoval v &nbsp;Doněcku tři roky jako chemik
* [[Anatolij Solovjaněnko]] (1922–1999) – ukrajinský tenorista[[tenor]]ista, rodák z Doněcka
* [[Rinat Achmetov]] (1966) – ukrajinský [[oligarcha]], rodák z Doněcka, [[Tataři|tatarské]] národnosti, současný nejbohatší Ukrajinec
* [[Alexandr Zacharčenko]] ([[1976]]–[[2016]]1976–2016) – prezident [[Doněcká lidová republika|Doněcké lidové republiky]], zabit při výbuchu v &nbsp;doněcké restauraci
* [[Jakiv Chammo]] (1994) – ukrajinský judista
 
=== Literatura ===
* Oleg Grigorovič Bažan: kapitola Doněck, in: ''Enciklopedija istorii Ukrajiny'' (editor V. A. Smolij, vydal Institut istorii Ukrajiny, K. Nauk 2004, ISBN 966-00-0405-2, heslo č. 431, dostupné online [http://resource.history.org.ua/cgi-bin/eiu/history.exe?Z21ID=&I21DBN=EIU&P21DBN=EIU&S21STN=1&S21REF=10&S21FMT=eiu_all&C21COM=S&S21CNR=20&S21P01=0&S21P02=0&S21P03=TRN=&S21COLORTERMS=0&S21STR=Doneck].
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* Oleg Grigorovič Bažan: kapitola Doněck, in: ''Enciklopedija istorii Ukrajiny'' (editor V. A. Smolij, vydal Institut istorii Ukrajiny, K. Nauk 2004, ISBN 966-00-0405-2, heslo č. 431, dostupné online [http://resource.history.org.ua/cgi-bin/eiu/history.exe?Z21ID=&I21DBN=EIU&P21DBN=EIU&S21STN=1&S21REF=10&S21FMT=eiu_all&C21COM=S&S21CNR=20&S21P01=0&S21P02=0&S21P03=TRN=&S21COLORTERMS=0&S21STR=Doneck].
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Donetsk}}