Maurice Gamelin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m isbn fix
Řádek 80:
* nařízení upřednostňující konzultace s&nbsp;politiky v&nbsp;Paříži a hlavní velitelství umístěné ve&nbsp;[[Vincennes]] spíše než přímo na&nbsp;frontě.<ref name="forty">{{Citace monografie | příjmení = Forty | jméno = George | titul = Velitelé tankových vojsk | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | rok = 1994 | počet stran = 220 | isbn = 80-206-0438-3}}</ref> Tento bod byl ještě umocněn tím, že nejen Gamelin, ale i&nbsp;francouzští generálové nepoužívali rádiové spojení a k&nbsp;předávání rozkazů používali výhradně telefonní spojení nebo kurýry ([[Styčný důstojník|styčné důstojníky]]).<ref name="forty" /> Rozhodování Francouzů bylo tím pádem pomalejší než Němců, protože generál Guderian se pohyboval přímo v&nbsp;čele svých vojsk.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Heinz Guderian | vydavatel = III. Německá Říše-Das Reich | datum_přístupu = 2013-05-16 | url = http://dasreich.wgz.cz/rubriky/wehrmacht/heinz-guderian | jazyk = česky}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Macdonald | jméno = John | titul = Velké bitvy 2. světové války | vydavatel = Slovart | místo = Praha | rok = 1995 | počet_stran = 192 | kapitola = Dunkerque | strany = 9 | isbn = 80-85871-41-6}}</ref> Pokud jde o&nbsp;výběr sídla ve&nbsp;Vincennes, je vysvětlen zákonem z&nbsp;roku 1938 o&nbsp;vedení války. Odpovědnost za&nbsp;vedení války nesla vláda. Tento zákon začal být aplikován od&nbsp;2.&nbsp;září 1939.
* jistá teatrálnost operací, kdy byly Gamelinovi předváděny Ardeny jako neproniknutelná hráz, k&nbsp;velké újmě generála [[André Corap|Corapa]], velitele 9.&nbsp;francouzské armády v&nbsp;tomto sektoru, který neustále marně hlásil naprostý nedostatek mužů a jejich vybavení na&nbsp;této frontě a její faktickou propustnost.<ref name="regan" /> Dokonce i&nbsp;Maginotova linie vyžadovala na&nbsp;údržbu nadměrný počet sil, zatímco měla naopak zajistit velké úspory vojáků.
* Podle britského vojenského historika [[Peter Young|Petera Younga]] za neúspěch také mohla naprostá absence ''masse de manoeuvre'' – strategických záloh. Jedná se o dobře vyzbrojenou rezervu připravenou zasáhnout kdykoliv na jakékoliv části fronty. O tuto silnou a neustále připravenou rezervu v Německu opíral [[Gerd von Rundstedt]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Young | jméno = Peter | odkaz na autora = Peter Young | titul = Den D | vydavatel = Mustang | místo = Plzeň | rok = 1994 | počet stran = 80 | isbn = 80-85831-13-199}}</ref> Jak vzpomíná ve svých pamětech tehdejší britský premiér [[Winston Churchill]], na jeho otázku ''"Kde jsou strategické zálohy?"'' (francouzsky: {{Cizojazyčně|fr|Où est la masse de manoeuvre?}}) odpověděl generál Gamelin ''"Žádné nejsou."'' (francouzsky: {{Cizojazyčně|fr|Aucune.}})<ref name="d" /> A byly to právě tyto strategické zálohy, které zachránily Paříž v první světové válce. (Po válce pak Gamelin tvrdil, že jeho odpověď zněla ''Již neexistují.''<ref>''L'Aurore'', Paříž, 21. listopadu 1949.</ref>) Kvůli absenci takovýchto záložních jednotek musel Gamelin poslat na&nbsp;zpomalení pronikání německých vojsk přes&nbsp;[[2. armáda (Francie)|2.&nbsp;armádu]] generála [[Charles Huntziger|Huntzigera]] a [[9. armáda (Francie)|9.&nbsp;armádu]] generála [[André Corap|Corapa]] jezdecké jednotky.<ref name="bradley" /> Jako strategická rezerva měla podle mínění generála [[Alphonse Joseph Georges|Georgese]] fungovat [[7. armáda (Francie)|7. francouzská armáda]] generála [[Henri Giraud|Girauda]], ale Gamelin s Georgesem nesouhlasil a Giraudova armáda byla přesunuta do [[Belgie]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Montgomery | jméno = Bernard Law | titul = Paměti polního maršála | vydavatel = Svoboda-Libertas | místo = Praha | rok = 1993 | počet_stran = 469 | isbn = 80-205-0322-6 | jazyk = česky}}</ref>
 
=== Po druhé světové válce ===