Jindřich Waldes: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Život: pohř. - kat., text značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Waldesovo museum ve Vršovicích: typografie za použití AWB |
||
Řádek 37:
== Waldesovo museum ve Vršovicích ==
Roku 1912 zveřejnil svou sbírku spinadel, knoflíků a pásů a označil ji názvem ''Waldesianum''. Roku [[1917]] k ní vydal českou a německou verzi ilustrovaného katalogu. 25. září roku [[1918]] pro ni v nové budově ve Vršovicích otevřel [[Waldesovo muzeum]] šatních spínadel, jež se během dvaceti let rozrostlo na kolekci více než sedmdesáti tisíc exponátů, patřily k němu knihovna, archiv a studijní sbírka kresebné a fotografické dokumentace. Ředitelkou muzea byla pražská historička umění židovského původu [[Paula Wahleová]], kurátorem a výkonným redaktorem muzejního časopisu původem slovenský historik [[Ješek Hofmann]].
Jindřich Waldes zakoupil mj. unikátní soubor gotických klenotů a spinadel, nalezený koncem 19. století zazděný na hradě [[Karlštejn]]ě, takzvaný [[Karlštejnský poklad]]. Muzeum bylo z rasových důvodů uzavřeno roku 1940, zrušeno teprve v roce [[1947]], když jeho sbírky byly rozděleny mezi [[Uměleckoprůmyslové museum]] v Praze a Muzeum skla a bižutérie v Jablonci nad Nisou.
== Waldesova obrazárna ==
Kromě veřejné sbírky knoflíků a spinadel Waldes také pro své privátní potěšení v domě na Vinohradech (Americká ulice 44) sbíral obrazy, grafiku a sochy různých slohových období. Tato díla byla evidována a označena štítkem ''Waldesova obrazárna''. Počínala barokními obrazy a grafickými listy Jana Škréty, Václava Kupeckého, Václava Vavřince Reinera, Petra Brandla, Františka Xavera Palka, Antonína Birckhardta, Jana Jakuba Hartmanna či Norberta Grunda, pokračovala malbou 19. století, zejména od Vojtěcha Hynaise a končila díly jeho osobních přátel, Kupka|Františka Kupky]], Vojtěcha Preissiga, Emila Filly a grafickými listy [[Josef Váchal|Josefa Váchala]]<ref>Literatura
| |||