Skřivany: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + kat. značka: editace z Vizuálního editoru |
m typografie za použití AWB |
||
Řádek 34:
O prehistorickém osídlení této lokality svědčí řada nálezů po [[lovci|lovcích mamutů]] – z [[doba ledová|doby ledové]]. V okolí se našly keramické střepy, nástroje a dřevěné uhlí z [[Neolit|mladší doby kamenné]], odkryté přímo na území obce, stejně jako čtyři kostry tzv. „skrčenců“ ze starší [[doba bronzová|doby bronzové]]. Jedna z koster je dnes vystavena v Muzeu v [[Nový Bydžov|Novém Bydžově]]. O výzkum se zasloužil Albín Stocký.
Skřivany patří mezi nejstarší obce raného středověku v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]]. Původ jejich jména lze klást do 11. až 12. století. Přesné stáří je dosud předmětem sporu historiků. Datování vychází ze zápisu v [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice]] z roku 1110, která hovoří o osadě u „mostů křivců“ (''ad pontes criuci''). Historikové se přou, zda pozdější vladykové ze Křivan přijali jméno podle [[Kosmas|Kosmova]] označení zdejších šikmo položených mostů přes řeku Cidlinu, nebo zda naopak až oni dali jméno zdejší osadě. Kosmas tedy slouží jako časový údaj před založením (''ante quem'') nebo po založení (''post quem'').
První majitelé panství jsou v písemných pramenech doloženi poměrně pozdě, od roku 1360 to byl Vznata ze Skřivan a po něm roku 1395 Chod ze Skřivan. Poslední Apollon ze Skřivan je doložen roku 1437. V 16. století se v držení obce vystřídali [[Pernštejnové]], Václav Sokol z Leskovce a [[Erazim Sommerfeld]]. K renesanční etapě dějin patří výstavba tvrze, připomínané ovšem teprve roku 1628. Krátce do roku 1634 držel statek [[Albrecht z Valdštejna]] a po něm jeden z jeho vrahů John Gordon. Roku 1654 se na panství vracejí Sommerfeldové. Po nich se střídají majitelé až do roku 1805, kdy skřivanský statek koupil pražský měšťan Ignác Müller. Sňatkem jeho dcery přešel statek na Ledvinku z Adlerfelsu. Majiteli a provozovateli cukrovaru se koncem 19. století stali severočesko-němečtí podnikatelé [[Liebigové]]. Před první pozemkovou reformou vlastnila statek a cukrovar Pražská úvěrní banka.<ref>Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, Praha 1989</ref>
Řádek 41:
* ''Kostel svaté Anny (Sv. rodiny)'' – barokní jednolodní stavba s oratoří, postaven roku 1720 D. Morazzim, v západním průčelí nika se sochou Anděla Strážce; uvnitř dřevěné sochy světců z dílny F. M. Brokoffa (sv. Petr) a J. Rychtery (sv. Pavel); klasicistní náhrobek od J. Rychtery z roku 1822;
* ''Zvonice'' za kostelem, dřevěná
* ''Zámek'' – na místě renesanční [[tvrz]]e, sídlo někdejších majitelů panství, továrníka Maxmiliána Ledvinky z Adlerfelsu; dvoupatrová stavba s hranolovou věží na východní straně z poloviny 19. století, ve stylu anglické tudorovské novogotiky ji projektoval architekt [[Josef Niklas]], uvnitř jsou kazetové stropy J. Žabky podle návrhu arch. Sacherse. Hospodářské budovy ze 30. let 19. století. Dnes objekt slouží jako sociální ústav pro mentálně postižené dívky.
* ''Cukrovar'' – Světový věhlas získal skřivanský [[cukrovar]], přeměněný postupně na moderní rafinerii, jež před druhou světovou válkou zaměstnávala kolem 1200 lidí a jejíž proslulé homole se vyvážely do téměř 50 zemí světa. V roce 1977 však byla skřivanská výroba cukru zrušena a v areálu bývalého cukrovaru se nyní vyrábějí víčka na konzervy.
* ''Chalupa'' (dříve hospodářské stavení) u zámku
| |||