Kladsko (město): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 18949686 uživatele 188.134.168.107 (diskuse) zrušena, beze zdroje značka: vrácení zpět |
odkazy, narození značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 71:
V roce [[1310]] založili [[Maltézský řád|Johanité]] ve městě farní školu, jejímž žákem byl mimo jiné i první pražský arcibiskup [[Arnošt z Pardubic]].<ref>Słownik geografii turystycznej Sudetów, op. cit., s. 199.</ref> Jeho přičiněním přišli roku 1350 z Roudnice nad Labem do Kladska [[Řád augustiniánů|Augustiniáni]]-kanovníci, kteří zde založili klášter Panny Marie, fundaci Arnošta z Pardubic a jeho bratří Smila a Viléma.<ref>Kłodzko. Dzieje miasta, op. cit., s. 42-49</ref> Arnošt z Pardubic byl také roku 1344 donátorem oltářní archy, ze které se dochoval střední deskový obraz [[Kladská madona|Kladské madony]], který byl v roce 1902 prodán a je dosud ve Státních muzeích v Berlíně [[Gemäldegalerie Berlin|(Gemaeldegalerie)]].
Rozmach Kladska byl zastaven během [[Husitské války|husitských válek]], kdy při přípravě obrany města byla pobořena předměstí. Ve stejné době ale bylo město rozšířeno až ke špitálu sv. Jiří (jižní část Frankenštejnského předměstí). K zadlužení města došlo v letech 1431
Té předcházelo období napětí mezi panujícím rodem [[Habsburkové|Habsburků]] a protestantským [[České království|Českým královstvím]]. Roku [[1562]] byla většina obyvatel [[Luteránství|luterány]] a převzali také farní kostel. V té době ukončily ve městě činnost kláštery mendikantských řeholí [[Františkáni|františkánů]] a [[Bernardité|bernardinů]] (odnož františkánů). Z jejich klášterních budov se na čas staly [[špitál]]y a zahrady posloužily jako hřbitovy pro obyvatele předměstí<ref>W. Broniewski, op. cit., s. 20–22</ref>. Na počátku třicetileté války stálo město na straně krále [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]]. Až v roce [[1622]], bylo jako jedna z posledních povstaleckých pevností dobyto Habsburky. Kladský hrad i s budovami kláštera augustiniánů-kanovníků byly při dobývání pobořeny, a proto byly nahrazeny stavbou moderní pevnosti s nárožními bastiony a věncem kasemat. Fortifikační práce provedl mezi lety [[1680]]–[[1702]] mistr Jakub Carove.
Řádek 91:
=== Pamětihodnosti ===
* '''[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kladsko)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]]'''. Převážně pozdněgotický trojlodní kostel se dvěma hranolovými věžemi, založený při starší svatyni johanitů roku 1344 z iniciativy Arnošta z Pardubic. Chór zbudovala česká parléřovská huť do konce 14. století, síťové klenby a plášť byly dokončeny na počátku 16. století. Interiér i vybavení jsou převážně barokní. Uprostřed lodi je v dlažbě před hlavním oltářem bílá mramorová deska prvního pražského arcibiskupa [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]], do severní boční lodi je odsunuta původní gotická tumba s vápencovou sochou ležícího arcibiskupa, dílo parléřovské dílny z roku 1364. V chóru je klečící Arnoštova figura z bílého mramoru, kterou roku 1864 vytvořil sochař [[Johannes Janda]]. V jižní boční kapli sv. Jakuba se dochovaly fragmenty gotické nástěnné malby a dřevořezba madony s Ježíškem a ptáčkem ze 60. let 14. století z pražské parléřovské dílny, spojovaná s donací Arnošta z Pardubic.
* '''Barokní pevnost''' na Hradním vrchu byla založena roku 1627 jako kasárna a roku 1680 opevněna. Jejím zbudováním byly překryty základy středověkého přemyslovského hradu a kláštera augustiniánů–kanovníků, založeného 23. října 1350 pražským arcibiskupem [[Arnošt z Pardubic|Arnoštem z Pardubic]] a jeho bratry Smilem a Vilémem. Klášter na ''Hoře Panny Marie'' byl zrušen roku [[1595]]<ref>Metoděj Zemek, Glatz in: Floridus Röhrig: ''Österreichisches Chorherrenbuch. Die
* '''Kostel svatého Vojtěcha a svatého Jiří''', původně kostel sv. Jiří při špitálu malomocných; první zmínka o kostele je z roku [[1275]]. [[Jindřich I. Starší|Jindřich starší z Poděbrad a Minsterberka]] při něm roku 1475 založil klášter františkánů observantů (bernardinů) a v kostele zřídil rodovou hrobku, která se nedochovala. Dnes klášter užívají klarisky.
* '''Kostel Panny Marie Růžencové''' s klášterem františkánů ([[minorité|minoritů]]), původně gotická, v baroku přestavěná trojlodní bazilika se dvěma věžemi v západním průčelí, vnitřní zařízení je převážně z 80.- 90.let 19. století. Křížovou cestu v barokních kartuších na stěnách hlavní lodi, stejně jako fresku v refektáři kláštera, vymaloval pražský malíř [[Felix Antonín Scheffler]].
Řádek 103:
== Osobnosti ==
=== Narození ===
* [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu]] (1624 Kladsko – 1695 Olomouc), v letech 1664–1695 olomoucký biskup
* [[Jan Jiří Heinsch]] (1647 Kladsko – 1712 Praha), český malíř
* [[Michal Bedřich z Althanu]] (1682 Kladsko – 1734 Vác), církevní hodnostář a diplomat
=== Věznění ===
* [[Václav V. z Rybnika a Pštíny]]
| |||