Většině jeho [[pontifikát]]u dominovala [[první světová válka]], která se uvádí i jako jeden z možných důvodů vcelku překvapivé papežské volby, při níž získal důvěru zkušený [[diplomat]], který se již dlouho v [[Evropa|evropské]] [[politika|politice]] pohyboval a měl k čerstvě vzniklému [[konflikt]]u definován jasný postoj a plán k jeho řešení. Důležitou úlohu hrál jistě i fakt, že z hlediska vnitrocírkevní politiky představoval della Chiesa [[kompromis]] mezi stylem předchozích papežů, [[Lev XIII.|Lva XIII.]] a [[Pius X.|Pia X.]]).
[[Papež]] vyhlásil v celém konfliktu [[neutralita|neutralitu]] a opakovaně vyzýval k ukončení bojů a k nepoužívání některých mimořádně krutých [[zbraň|zbraní]] (např. [[Chemická zbraň|bojových plynů]], [[IntervenceDiplomatická intervence|intervenoval]] kvůli [[GenocidaArménská Arménůgenocida|masakruvyvražďování Arménů]] také u [[Osmanská říše|osmanského]] sultána [[Mehmed V.|Mehmeda V.]]<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Genozid 1915: Benedikt XV. versuchte, die Armenier zu retten - WELT|periodikum=DIE WELT|url=https://www.welt.de/geschichte/article139230550/Benedikt-XV-versuchte-die-Armenier-zu-retten.html|datum přístupu=2016-11-28}}</ref>), což vyvolávalo rozhořčené reakce na obou stranách fronty. Několikrát se neúspěšně pokoušel zprostředkovat [[mír]]. Jeho sedmibodový [[mírový plán]] byl sice odmítnut, neboť obě válčící strany jej považovaly za výhodnější pro svého protivníka, ale některé papežovy návrhy se opět objevily v mírové výzvě [[Spojené státy americké|amerického]] prezidenta [[Woodrow Wilson|Wooodrowa Wilsona]] z ledna roku [[1918]]. V roce [[1921]] zařadil do [[Liturgický kalendář|liturgického kalendáře]] [[Liturgická památka|památku]] [[Prostřednice všech milostí|Panny Marie Prostřednice všech milostí]], na podnět [[Belgie|belgického]] kardinála [[Désiré-Joseph Mercier|Merciera]].<ref name="8. květen, Panna Maria, Prostřednice všech milostí">
