Blaník: Porovnání verzí

Odebráno 104 bajtů ,  před 3 měsíci
m
→‎Historie: odstavce
m (úprava struktury hesla)
m (→‎Historie: odstavce)
 
== Historie ==
Když skončila doba ledová – [[pleistocén]], začalo se zde oteplovat a zavládlo celkově teplejší a vhodnější klima k životu. Vyrašily zde i smíšené listnaté lesy a toto klima zde převládalo až do období [[Neolit|neolitu]], avšak zmínky či důkazy o přítomnosti člověka z této doby chybí a to hlavně z důvodu toho, že člověk z doby neolitu hodně upřednostňoval území o nižší nadmořské výšce jako byly údolní [[Niva (řeka)|nivy]] vhodné pro zemědělství a vhodné oblasti pro pastvu. Na území Podblanicka se podařilo nalézt i několik předmětů pocházejících z doby neolitu jako je sekeromlat nalezen v okolí Vlašimi pocházející z doby asi 3000 př. n. l., jehož přesné naleziště neznáme. Dále se taky diskutuje o pravděpodobném nálezu keramiky z [[Pravonín|Pravonína]]. Tento nález se bohužel nepodařilo potvrdit, jelikož neexistuje jediný přímý důkaz. Dalším zatím neprůkazným předmětem je kamenná sekyrka z Křížova, ale podle nejnovějšího výzkumu sekyrka opravdu pochází z doby [[Neolit|neolitu]]. Nejvýznamnějším nálezem je sekeromlat, který byl nalezen ve [[Lbosín|vápencovém lomu u Lbosína]]  v roce 1942 a byl vyroben z [[Diorit|dioritu]]. Prvním doloženým sídlištěm je až [[Keltové|keltské]] [https://www.kudyznudy.cz/aktivity/pozustatky-keltskeho-hradiste-u-lounovic-pod-blani halštatsko-laténské hradiště] na Velkém Blaníku  pocházející ze starší [[Doba železná|doby železné]] tedy z období 440 – 370 př. n. l. Bylo postaveno na vrcholu hory, na rovině, kterou museli sami obyvatelé zarovnat. Hlavním materiálem pro stavbu byly velké balvany, které vznikly rozpadem podloží. Uvnitř kamenné hradby stála dřevěná konstrukce, ale nejednalo se o hradiště městského typu, známé také jako [[oppidum]], už jen kvůli velké nadmořské výšce, v jaké se konstrukce nacházela. Funkce tohoto keltského hradiště byla především strážní a vojenská. Nacházelo se na vrcholu hory kvůli výhodné poloze a až dodnes v okolí Velkého Blaníku leží pozůstalé balvany z keltského hradiště.<ref name=":0" />Na počátku 15. století na Blaníku údajně stál malý dřevěný hrad. Skutečnost, že tento hrad kdysi opravdu existoval, není potvrzená ani vyvrácená. Mnozí autoři se přiklání spíše k názoru, že hrad stál na Malém Blaníku.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
Hlavním materiálem pro stavbu byly velké balvany, které vznikly rozpadem podloží. Uvnitř kamenné hradby stála dřevěná konstrukce, ale nejednalo se o hradiště městského typu, známé také jako [[oppidum]], už jen kvůli velké nadmořské výšce, v jaké se konstrukce nacházela. Funkce tohoto keltského hradiště byla především strážní a vojenská. Nacházelo se na vrcholu hory kvůli výhodné poloze a až dodnes v okolí Velkého Blaníku leží pozůstalé balvany z keltského hradiště.<ref name=":0" />Na počátku 15. století na Blaníku údajně stál malý dřevěný hrad. Skutečnost, že tento hrad kdysi opravdu existoval, není potvrzená ani vyvrácená. Mnozí autoři se přiklání spíše k názoru, že hrad stál na Malém Blaníku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Louňovice pod Blaníkem
| periodikum = www.lounovicepodblanikem.cz
| url = https://www.lounovicepodblanikem.cz/historie-fakta.php?ctg=9
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref>
}}</ref> Podle historických spisů se na Malém Blaníku hojně konaly poutě ke kapli sv. Máří Magdalény pravděpodobně už v polovině 16. století. Poslední majitel louňovického panství [http://www.mistopis.eu/mistopiscr/podblanicko/vlasimsko/lounovice.htm Karel Adam Lev z Říčan] chtěl do budoucna udržet putování na Malý Blaník a jelikož neměl potomka tak ve své závěti před svou smrtí uvedl, že 300 zlatých připadne na výstavbu nové kaple. Místo původní kaple je nám neznámé a kolem roku 1753 byla za 300 zlatých postavena nová kaple Máří Magdalény, jejíž rozvaliny leží na Malém Blaníku až dodnes.  Za vlády císaře [[Josef II.|Josefa II.]] došlo k mnohým [[Reforma|reformám]]. Snažil se omezit moc církve ve státě a tak roku 1782 vydal nařízení o zrušení klášterů a církevních staveb. V roce 1887 chtěl tehdejší arcibiskup poutě na Malý Blaník obnovit a tak zde nechal vybudovat dřevěný altánek a výklenek ve zdi kaple byl obohacen o malou klečící sošku sv. Máří Magdalény. Od té doby se poutě ke kapli zase vrátily. Další zajímavostí je smrk ztepilý, památný strom rostoucí uvnitř kaple.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
}}</ref> Podle historických spisů se na Malém Blaníku hojně konaly poutě ke kapli sv. Máří Magdalény pravděpodobně už v polovině 16. století. Poslední majitel louňovického panství [http://www.mistopis.eu/mistopiscr/podblanicko/vlasimsko/lounovice.htm Karel Adam Lev z Říčan] chtěl do budoucna udržet putování na Malý Blaník a jelikož neměl potomka tak ve své závěti před svou smrtí uvedl, že 300 zlatých připadne na výstavbu nové kaple. Místo původní kaple je nám neznámé a kolem roku 1753 byla za 300 zlatých postavena nová kaple Máří Magdalény, jejíž rozvaliny leží na Malém Blaníku až dodnes.  Za vlády císaře [[Josef II.|Josefa II.]] došlo k mnohým [[Reforma|reformám]]. Snažil se omezit moc církve ve státě a tak roku 1782 vydal nařízení o zrušení klášterů a církevních staveb. V roce 1887 chtěl tehdejší arcibiskup poutě na Malý Blaník obnovit a tak zde nechal vybudovat dřevěný altánek a výklenek ve zdi kaple byl obohacen o malou klečící sošku sv. Máří Magdalény. Od té doby se poutě ke kapli zase vrátily. Další zajímavostí je smrk ztepilý, památný strom rostoucí uvnitř kaple.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Louňovice pod Blaníkem - Rozhledna
| periodikum = www.lounovicepodblanikem.cz
| url = https://www.lounovicepodblanikem.cz/rozhledna/blanik_m.php?str=2
| datum přístupu = 2020-11-01
}}</ref>
}}</ref> Velkou pozornost přineslo Blaníku [[národní obrození]] v 19. Století, kdy se začala šířit legenda o vojsku [[Svatý Václav|sv. Václava]]. Následně byla v roce 1851 uskutečněna první pouť na Blaník vedena Baronem Karlem Villanim a v roce 1867 se konala druhá výprava. V roce 1868 byl z Blaníku kámen převezen do Prahy a stal se tak součástí [[Národní divadlo|Národního divadla v Praze]]. Na počátku 20. století se na Blaníku staví nejdříve jednoduchá rozhledna, která je v roce 1941 přestavěna v rozhlednu odolnější a v roce 1981 je vyhlášena [[Chráněná krajinná oblast Blaník|CHKO Blaník]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 
}}</ref> Velkou pozornost přineslo Blaníku [[národní obrození]] v 19. Století, kdy se začala šířit legenda o vojsku [[Svatý Václav|sv. Václava]]. Následně byla v roce 1851 uskutečněna první pouť na Blaník vedena Baronem Karlem Villanim a v roce 1867 se konala druhá výprava. V roce 1868 byl z Blaníku kámen převezen do Prahy a stal se tak součástí [[Národní divadlo|Národního divadla v Praze]]. Na počátku 20. století se na Blaníku staví nejdříve jednoduchá rozhledna, která je v roce 1941 přestavěna v rozhlednu odolnější a v roce 1981 je vyhlášena [[Chráněná krajinná oblast Blaník|CHKO Blaník]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| jméno = VIZUS CZ