Ludvík XIV.: Porovnání verzí

Sporným bodem Ludvíkovy vlády bylo rovněž zrušení [[edikt nantský|ediktu nantského]], zavedeného roku [[1598]] [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřichem IV.]], který zaručoval obyvatelům [[Francie]] náboženskou svobodu. Z hlediska krále šlo nicméně o logický krok: tak jako po celý život usiloval o politické sjednocení Francie, byla jeho přáním i jednota náboženská. Dlouho se snažil obrátit téměř milion [[hugenoti|protestantů]] na [[Katolictví|katolickou]] víru domlouváním, za pomocí [[misionář]]ů. Později docházelo k zastrašování a výhrůžkám. Oba způsoby se osvědčily – do podzimu [[1685]] se počet protestantů snížil o tři čtvrtiny. [[18. říjen|18. října]] [[1685]] podepsal Ludvík XIV. [[Dekret (listina)|dekret]], kterým zrušil [[edikt nantský]], a zároveň nařizoval zbořit protestantské kostely, uzavřít protestantské školy a všechny děti narozené v protestantských rodinách [[křest|pokřtít]] jako katolíky. Během několika následujících let opustilo Francii více než 200 000 obyvatel, kteří nalezli [[azyl]] v okolních protestantských zemích. Odešlo mnoho významných osobností z řad finančníků, podnikatelů i vědců. Mnozí výrobci [[hedvábí]] emigrovali do [[Anglie]] a [[Nizozemsko|Nizozemí]], [[SkloVýroba skla|skláři]] do [[Dánsko|Dánska]]. Více než šest set důstojníků nalezlo nové místo v cizích službách. Při povstání tzv. [[Camisard|camisardů]] v převážně protestantském regionu [[Cevenny]] v jižní Francii v letech 1702 až 1715 bylo zničeno několik stovek vesnic a docházelo k masakrům mezi katolíky a protestanty.