Ludvík XIV.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 91.103.167.119 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Lalina značka: rychlé vrácení zpět |
m →Odvrácená strana královy politiky: úprava wikiodkazu na podrobnější článek o tématu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 67:
Odvrácenou stranou Ludvíkovy politiky byl takřka nepřetržitý řetěz válek a obrovské finanční náklady na vojsko a státní reprezentaci. Stavba a následný provoz [[Versailles (zámek)|Versailles]] spolu s nepříliš úspěšnou [[Devítiletá válka|válkou devítiletou]] a [[Válka o španělské dědictví|válkou o dědictví španělské]], které probíhaly s menší pauzou od roku [[1688]] do roku [[1714]] (Francie v nich dosáhla těžce vykoupené remízy, a i když se králův vnuk Filip stal španělským králem, podmínkou bylo, že se Španělsko a Francie nikdy nespojí pod jedním panovníkem), zatížily [[státní rozpočet]] na neúnosnou míru a vedly k postupnému zadlužování Francie, jehož důsledky v plné výši pocítili až Ludvíkovi nástupci.[[Soubor:Versailles - statue équestre de Louis XIV.jpg|náhled|Jezdecká socha Ludvíka XIV. ve Versailles]]
Sporným bodem Ludvíkovy vlády bylo rovněž zrušení [[edikt nantský|ediktu nantského]], zavedeného roku [[1598]] [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřichem IV.]], který zaručoval obyvatelům [[Francie]] náboženskou svobodu. Z hlediska krále šlo nicméně o logický krok: tak jako po celý život usiloval o politické sjednocení Francie, byla jeho přáním i jednota náboženská. Dlouho se snažil obrátit téměř milion [[hugenoti|protestantů]] na [[Katolictví|katolickou]] víru domlouváním, za pomocí [[misionář]]ů. Později docházelo k zastrašování a výhrůžkám. Oba způsoby se osvědčily – do podzimu [[1685]] se počet protestantů snížil o tři čtvrtiny. [[18. říjen|18. října]] [[1685]] podepsal Ludvík XIV. [[Dekret (listina)|dekret]], kterým zrušil [[edikt nantský]], a zároveň nařizoval zbořit protestantské kostely, uzavřít protestantské školy a všechny děti narozené v protestantských rodinách [[křest|pokřtít]] jako katolíky. Během několika následujících let opustilo Francii více než 200 000 obyvatel, kteří nalezli [[azyl]] v okolních protestantských zemích. Odešlo mnoho významných osobností z řad finančníků, podnikatelů i vědců. Mnozí výrobci [[hedvábí]] emigrovali do [[Anglie]] a [[Nizozemsko|Nizozemí]], [[
== Poslední léta panování ==
|