Wikipedie

Felix Kanitz: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
druhá úprava
značka: editor wikitextu 2017
nepracuje se
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 1:
{{Pracuje se|dvou dnů|17. 12. 2020, 08:50 (CET)}}
{{Infobox - osoba}}
'''Felix Philipp Emanuel Kanitz''' (2. srpna 1829 [[Pešť]] - 5. ledna 1904 [[Vídeň]]) byl uherský a [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] vědec ([[Archeologie|archeolog]], [[Etnografie|etnograf]], [[Geografie|geograf]]) a [[umělec]].
 
Svým výzkumem na [[Balkán]]ě si vysloužil přezdívku ''balkánský [[Kryštof Kolumbus|Kolumbus]]''. Kanitz byl [[Judaismus|žid]], který konvertoval ke křesťanství. <ref>[{{Citace monografie|příjmení = Singer|jméno = Isidore|příjmení2 = Haneman|jméno2 = Frederick T.|titul = Jewish Encyclopedia|url = http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=87&letter=K|místo = |rok vydání = 1901–1906|datum přístupu = 2020-12-19|kapitola = ''Kanitz, Felix Philipp'']|typ ''Jewishkapitoly Encyclopedia'',= heslo|vydavatel = Funk and Wagnalls,|jazyk 1901 –= 1906en}}</ref>
 
== Životopis ==
Řádek 18 ⟶ 17:
Během svého pobytu v [[Loveč (Bulharsko)|Lovči]] vytvořil popis města, kreslil a prováděl archeologické vykopávky lovečské pevnosti. Dne 18. července 1902 byl prohlášen za čestného občana Lovče „za podrobnou studii o historii města“.
 
Zemřel 8. [[8. leden|ledna]] [[1904]] ve Vídni ve věku 74 let. Je po něm pojmenována vesnice Kanic ({{Vjazyce2|bg|Каниц}}) v [[Obština Bojnica|obštině Bojnica]]. V [[Antarktida|Antarktidě]] je po něm pojmenován vrchol '''Kanitz Nunatak''' (~600&nbsp;m n.&nbsp;m.) na [[Poloostrov Trinity|poloostrově Trinity]].
 
[[Soubor:Fabrika-Kanitz.jpg|náhled|upright=1.2| Nákres továrny Dobriho Željazkova ve [[Sliven]]u]]
== Dílo ==
Kanitzovo dílo je psáno německy a vycházelo v témže jazyce; vydání v jiných jazycích jsou uvedena konkrétně.
* 1861: ''Die römischen Funde in Serbien''. k.k. Hof- und Staatsdruckerei, Wien ([https://books.google.de/books?id=Et4-AAAAcAAJ Google])▼
 
=== Monografie ===
▲* 1861: ''Die römischen Funde in Serbien''. k.k. Hof- und Staatsdruckerei, Wien ([https://books.google.de/books?id=Et4-AAAAcAAJ Google])
* 1862: ''Serbiens byzantinische Monumente''. k.k. Hof- und Staatsdruckerei, Wien ([https://www.e-rara.ch/doi/10.3931/e-rara-10341 ETH Zürich])
* 1864: ''Über alt- und neuserbische Kirchenbaukunst. Ein Beitrag zur Kunstgeschichte.'' Wien: k.k. Hof- und Staatsdruckerei ([https://books.google.de/books?id=u6o5AAAAcAAJ Google])
Řádek 28 ⟶ 30:
* 1868: ''Serbien. Historisch-ethnographische Reisestudien aus den Jahren 1859–1868.'' Leipzig: Hermann Fries ([https://books.google.de/books?id=3XdcAAAAcAAJ Google])
* 1870: ''Katechismus der Ornamentik oder Leitfaden über die Geschichte, Entwickelung und die charakteristischen Formen der bedeutendsten Ornamentstyle aller Zeiten.'' Leipzig: J.J. Weber
** Zweite,druhé vermehrteupravené und verbessertevydání Auflage 1877 udT ''Katechismus der Ornamentik oder Leitfaden über die Geschichte, Entwickelung und die charakteristischen Formen der bedeutendsten Verzierungsstyle aller Zeiten''. ([https://books.google.de/books?id=1sHephb3XzoC Google])
** Viertečtvrté Auflagevydání 1891
* 1875–1879: ''Donau-Bulgarien und der Balkan.'' 3 Bändesvazky. Leipzig: Hermann Fries
** Band I: ''Historisch-geographisch-ethnographische Reisestudien aus den Jahren 1860–1875'' (1875) ([https://books.google.de/books?id=11lDTamCRxwC Google]) ({{[https://archive.org|/details/donaubulgarienu00unkngoog|Blatt=/page/n15}}/mode/1up [[Internet Archive]]]), ([https://reader.digitale-sammlungen.de/de/fs1/object/display/bsb11309122_00007.html MDZ])
** Band II: ''Historisch-geographisch-ethnographische Reisestudien aus den Jahren 1860–1876'' (1877) ([https://books.google.de/books?id=LjbZCVE91M0C Google])
** Band III: ''Historisch-geographisch-ethnographische Reisestudien aus den Jahren 1860–1878'' (1879, {{([https://archive.org|/details/donaubulgarienu01goog|Blatt=/page/n7}}/mode/1up Internet Archive]), ([https://reader.digitale-sammlungen.de/de/fs1/object/display/bsb11383349_00007.html MDZ])
*** 1879–1880: ''Donau-Bulgarien und der Balkan. Historisch-geographisch-ethnographische Reisestudien aus den Jahren 1860–1879''.druhé Zweitepřepracované neu bearbeitete Auflagevydání. 3 Bändesvazky. Hermann Fries, Leipzig (Band I/II: 1879, Band III: 1880)
*** 1882: ''Donau-Bulgarien und der Balkan. Historisch-geographisch-ethnographische Reisestudien aus den Jahren 1860–1879''. Zweitedruhé neupřepracované bearbeitete Auflagevydání.. 3 Bändesvazky. Renger, Leipzig ({{Band I/II [https://archive.org|/details/DonauBulgarienUndDerBalkanBd.1-2|Band I/II|Blatt=page/n8}}/mode/1up –Internet {{Archive]), (Band III [https://archive.org|/details/DonauBulgarienUndDerBalkanBd3|Band III|Blatt=/page/n8}})./mode/1up UnveränderterInternet NachdruckArchive]) derdotisk 2.druhého Editionvydání, Leipzig.<ref group="p">DiePráva Rechteke anKanitzově Kanitz’knize Buchpřešla warenpo nachFriesově demsmrti Tod von Fries an dienak Rengersche Buchhandlung gelangt. DieVydání Ausgabez vonroku 1882, nunnyní vonvydané společností Renger, veröffentlichta undza mitvýrazně deutlichlevnější billigeremprodejní Verkaufspreiscenu alsnež dievydání Ausgaben von FriesFriesovo, warmimo vonjiné Kanitzneochotně nur„schválil“ widerwilligi „autorisiert“ wordenKanitz, u.&nbsp;a.protože weilneměl erprostředky, keinejak Handhabe hatte,proti dagegentomu erfolgreichúspěšně vorzugehenzakročit.</ref>
*** Französischefrancouzské Ausgabevydání inv einemjednom Bandsvazku 1882: ''La Bulgarie Danubienne et le Balkan. Études de voyage (1860–1880)''. Hachette et C<sup>ie.</sup>, Paris ({{[https://archive.org|/details/labulgariedanubi00kani|Blatt=/page/n8}}/mode/1up Internet Archive])
* 1892: ''Römische Studien in Serbien: Der Donau-Grenzwall, das Strassennetz, die Städte, Castelle, Denkmale, Thermen und Bergwerke zur Römerzeit im Königreiche Serbien.'' F. Tempsky, Wien
* 1904–1914 (posthumposmrtně): ''Das Königreich Serbien und das Serbenvolk von der Römerzeit bis zur Gegenwart.'' 3 Bändesvazky. Leipzig: Bernhard Meyer
** Band I (1904): ''Land und Bevölkerung'' ({{[https://archive.org|/details/dasknigreichse01kaniuoft|Blatt=/page/n8}}/mode/1up Internet Archive])
** Band II (durchgesehen und ergänzt von Bogoljub Jovanović, 1909): ''Land und Bevölkerung'' ({{[https://archive.org|/details/dasknigreichse02kaniuoft|Blatt=/page/n7}}/mode/1up Internet Archive])
** Band III (durchgesehen und ergänzt von Bogoljub Jovanović, 1914): ''Staat und Gesellschaft'' ({{[https://archive.org|/details/dasknigreichse03kaniuoft|Blatt=/page/n8}}/mode/1up Internet Archive])
 
=== Eseje a novinové články (výběr) ===
* 1862: ''Von Belgrad nach Salonik''. In: ''Illustrirte Zeitung'' (Leipzig), 38, Nr. 973 (22. Februar 1862), S. 122.
* 1865: ''Ein Tag in türkischer Gefangenschaft. Reiseskizze''. In: ''Slavische Blätter, Illustrirte Zeitschrift für die Gesammtinteressen des Slaventhums'' 1, Fasz. 4 (1865), S. 185–194.
* 1872: ''Das Völker-Kaleidoskop am Lomflusse in Westbulgarien''. In: ''Globus. Illustrirte Zeitschrift für Länder- und Völkerkunde'' 21, Nr. 3 (Januar 1872), S. 41 f.
* 1873: ''Reise im bulgarischen Donau-, Timok- und Sveti Nikola-Balkan-Gebiet''. In: ''Mittheilungen der k.k. geographischen Gesellschaft in Wien'' 1872, Band 15 (Neue Serie 5) (1873), S. 61–72, 105–112.
* 1873: ''Reiseskizzen aus Bulgarien''. In: ''Illustrirte Zeitung'' 60, Nr. 1549 (8. März 1873), S. 172–174.
* 1876: ''Mythe und Wirklichkeit auf dem höchsten Balkanpasse''. In: ''Neue Freie Presse'' (Wien), Nr. 4087 Morgenausgabe (12. Januar 1876), S. 1 f.
* 1876: ''Die Messe zu Eski-Džumaja''. In: ''Oesterreichische Monatsschrift für den Orient'' 2, Nr. 3 (März 1876), S. 33 f.
* 1877: ''Der Balkanpass von Elena''. In: ''Mittheilungen der kais. und kön. geographischen Gesellschaft in Wien'' 20 (Neue Serie 10) (1877), S. 537–543.
* 1880: ''Geistige und materielle Verhältnisse zu Sofia''. In: ''Oesterreichische Monatsschrift für den Orient'' 6, Nr. 3 (März 1880), S. 41–46.
* 1880: ''Der Pontushafen Varna im Mai 1880''. In: ''Oesterreichische Monatsschrift für den Orient'' 6, Nr. 6 (Juni 1880), S. 93–98.
 
== Odkazy ==
Řádek 49 ⟶ 63:
 
=== Reference ===
{{Překlad|bg|Феликс Каниц|10500224|de|Felix Philipp Kanitz|206534179}}
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie|příjmení = Fehér|jméno = Géza|titul = Феликсъ Ф. Каницъ — Животъ, пѫтувания и научно дѣло|url = http://macedonia.kroraina.com/gf/index.html|vydavatel = Българската академия на наукить|místo = София|rok vydání = 1936|vydání = |počet stran = |strany = |jazyk = bg}}
* „Čestní občané Lovechu“, Regionální historické muzeum - Lovech, sestavila Kapka Kuzmanová, nakladatelství Vital, Út. 2009, s. 85 - 88. ISBN 978-954-8259-84-2
* {{Citace monografie|příjmení = Kuzmanova|jméno = Kapka|titul = Почетните граждани на Ловеч|url = |vydavatel = Регионален исторически музей – Ловеч|místo = |rok vydání = 2009|vydání = 2|počet stran = |strany = 85-88|isbn = ISBN 978-954-8259-84-2|jazyk = bg}}
 
=== Externí odkazy ===
* [http://www.arte.rs/sr/umetnici/feliks_kanic-4064/opus/ KresbyFelix zeKanitz Srbska- poznámky a kresby]▼
* [http://www.bnr.bg/RadioBulgaria/Emission_Bulgarian/Theme_IstoriaIReligia/Material/2705Kanits.htm BNR: Výzkum Felixe Kanitze v bulharských zemích]
* [http://www.promacedonia.org/gf/index.html Feher, Gezo. Felix F. Kanitz - Život, cestování a věda (1936)]
* [http://nauka.bg/forum/index.php?showtopic=4154 Felix Kanitz - poznámky a kresby]
▲* [http://www.arte.rs/sr/umetnici/feliks_kanic-4064/opus/ Kresby ze Srbska]
* {{Citace elektronické monografie
| url = http://collections.cl.bas.bg/Other/FelixKanLight/index.html
}}
 
[[Kategorie:Úmrtí ve Vídni]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Felix_Kanitz“