Basilejská kompaktáta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m spis. cs (čtyři) |
rozšíření a úpravy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Pracuje se||13. 12. 2020, 16:15 (CET)}}[[Soubor:České poselstvo v Basileji.jpg|thumb|upright=1.5|[[Věnceslav Černý]]: české poselstvo na basilejském koncilu]]
'''Kompaktáta''' či '''basilejská kompaktáta''' jsou výsledek ujednání mezi [[Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil|basilejským koncilem]] a zástupci [[Husitství|husitských]] Čech a Moravy, která se konala v letech 1433 až 1435. Upravovala vztahy mezi husity a římskou církví. Zpečetěna a slavnostně vyhlášena byla
Češi uznali Zikmunda za českého krále a Čechy se staly královstvím dvojího lidu (dvě náboženství : katolictví a husitství)▼
Kompaktáta byla vyhlášena v [[Jihlava|Jihlavě]], ale jejich šiřitelé se hlásili k podpisu usnesení basilejského koncilu, které podepsali papež [[Evžen IV.]] a císař [[Zikmund Lucemburský]]. ▼
Tyto úmluvy mají význam i pro všechna následná evropská [[Reformace|protestantská]] hnutí, která přijala za jeden ze svých základních požadavků a odlišností oproti Římu původně husitské přijímání pod obojí způsobou.▼
== Vyjednávání s koncilem ==
[[14. srpen|14. srpna]] [[1431]] koalice husitských svazů pod velením Prokopa Holého rozdrtila vojska [[Čtvrtá křížová výprava proti husitům|čtvrté křížové výpravy]] v [[Bitva u Domažlic|bitvě u Domažlic]]. Teprve tato porážka odradila zahraniční nobilitu a vysoké církevní hodnostáře od dalších pokusů podmanit kacířské Čechy silou a z jejich strany začal sílit tlak na urovnání konfliktu diplomatickou cestou. Tohoto stavu věcí využil [[Papežský legát|legát]] apoštolské stolice v Čechách, Uhrách a Německu kardinál [[Giuliano Cesarini]], jenž zahájil s husitskými předáky přímé rozhovory o jejich přítomnosti na právě probíhajícím basilejském koncilu. Poselstvo, v čele s [[Prokop Holý|Prokopem Holým]] a [[Vilém Kostka z Postupic|Vilémem Kostkou z Postupic]], vyrazilo na cestu v prosinci
=== Program čtyř pražských artikulů ===
Program pochází z roku 1420 a původní pořadí artikulů bylo jiné (na prvním místě bylo svobodné hlásání Slova Božího). Na koncilu byly projednávány a posléze do kompaktát zahrnuty články v tomto pořadí:
# svobodné kázání Slova Božího (Bible)▼
# [[podobojí|přijímání pod obojí způsobou]] jako podmínka spasení (pro všechny)
#* před koncilem hájil
# trestání smrtelných hříchů bez rozdílu postavení
#* táborský kněz [[Mikuláš z Pelhřimova|Mikuláš Biskupec z Pelhřimova]]
#* německý dominikán [[Heinrich Kalteisen]], [[inkvizice|inkvizitor]] a velký znalec kacířských nauk, měl potírat vývody [[Oldřich ze Znojma|Oldřicha ze Znojma]], sirotčího (dříve [[Orebité|orebského]]) kněze
▲#* před koncilem hájil [[Podobojí|přijímání podobojí]] [[Jan Rokycana]], zástupce pražských husitů; proti němu stál chorvatský [[Řád bratří kazatelů|dominikán]] [[Jan z Dubrovníka]] (Ivan Stojković).
▲# trestání smrtelných hříchů bez rozdílu postavení (v podstatě stejné tresty za provinění pro všechny)
▲#* [[Mikuláš z Pelhřimova|Mikuláš Biskupec z Pelhřimova]] (byl tu za [[Tábor]]) hájil teze o trestání smrtelných hříchů a měl za odpůrce [[Jiljí Charlier|Jiljího (Gillese) Charliera]], synovce největšího [[Jan Hus|Husova]] odpůrce v [[Kostnický koncil|Kostnici]] [[Jean Gerson|Jeana Gersona]] a doktora [[Pařížská univerzita|Pařížské univerzity]]
# odnětí světského majetku církvi (omezení přepychu a světské moci církve)
#* nejvýznamnějším účastníkem této debaty byl [[Barcelona|barcelonský]] [[arcijáhen]] [[Juan de Palomar|Jan Palomar]], který stál proti vzdělanému a zkušenému [[Petr Payne|Petru Paynovi]], známému v Čechách jako ''mistr Engliš''. Ten hájil poslední bod, vyvlastnění církevního majetku
[[Disputace]] probíhaly až do 13. dubna 1433. Šest dní jednání bylo věnováno slavnostním zasedáním a obecným otázkám, úvodní výklady k artikulům zabraly 27 dní a repliky dalších 18 dní. Nepřinesly přesvědčivé výsledky, a když se husitská delegace rozhodla (pro nedostatek finančních prostředků) k odjezdu z Basileje, koncil vyslal do Čech legaci, aby se pokračovalo ve vyjednávání v Praze.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šmahel
| jméno = František
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Basilejská kompaktáta : příběh deseti listin
| vydání =
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok vydání = 2011
| počet stran = 181
| strany = 27-33
| isbn = 978-80-7422-155-2
}}</ref>
==
10 vyslanců koncilu v čele s biskupem Filibertem a auditorem Janem Palomarem přijelo do Prahy v květnu 1433. Bezvýsledná jednání na půdě českého sněmu probíhala několik týdnů, legáti nebyli ochotni k ústupkům, nicméně bylo rozhodnuto pokračovat opět v Basileji, kam odjeli jako zástupci husitů mistr [[Prokop z Plzně]], [[Martin Lupáč]] a [[Matěj Louda z Chlumčan]]. Na podzim se vrátili spolu se čtyřmi legáty, kteří přinesli první návrh dohody ohledně čtyř artikulů. Tento dokument se stal základem pro kompaktátní ceduli A, projednávanou v Praze mezi listopadem a prosincem 1433. K ní se vzápětí přidaly cedule B a C, vzniklé z potřeby upřesnit některé nejasnosti v ceduli první. Hlavními vyjednávači za koncil byli opět Filibert a Palomar. První verzi kompaktát přijali s určitými výhradami a rukoudáním stvrdili zástupci husitského kněžstva 30. listopadu 1433. Dohodu měl schválit svatomartinský sněm, ale formulace týkající se prvního a čtvrtého artikulu byly pro husitskou stranu nepřijatelné. Husité sice po basilejských jednáních pochopili, že prosadit přijímání podobojí jako jedinou cestu ke spasení pro celý křesťanský svět se jim nepodaří, ale nadále usilovali o závaznost kalicha pro obyvatele Čech a Moravy, zde však koncil nemohl ustoupit. Problematické se jevilo také ujednání o držení zabraného církevního majetku. Sněm vyslal k dalším jednáním do Basileje Martina Lupáče, aby se pokusil prosadit ještě nějaké změny. <ref>{{Citace monografie
[[Disputace]] nepřinesly přesvědčivé výsledky a koncil byl posléze ochoten přiznat Čechům přijímání z [[Kalich (nádoba)|kalicha]], pokud se srovnají s učením katolické církve v ostatních bodech. Jednání pak pokračovala v [[Praha|Praze]] od listopadu [[1433]] do února [[1434]]. [[Juan de Palomar|Jan Palomar]] v Praze jednal hlavně s husitskou šlechtou a univerzitními mistry a [[Český zemský sněm|zemský sněm]] posléze uznal tato ujednání. ▼
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české Sv. 5 1402-1437
| url =
| vydání = 2., rev. vyd
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha
| rok vydání = 2010
| počet stran = 790
| strany = 580-584, 602-606
| isbn = 978-80-7432-007-1
}}</ref>
▲
Odpůrci ujednání, k nimž patřila hlavně radikální [[husitská polní vojska]], byli poraženi v [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] [[30. květen|30. května]] [[1434]], poslední opěrný bod radikálních husitů [[Sion (hrad)|hrad Sion]], pod velením [[Jan Roháč z Dubé|Jana Roháče z Dubé]], padl až v roce [[1437]]. To otevřelo [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovi Lucemburskému]] cestu na český trůn, většina husitů uznala jeho nárok i platnost jeho korunovace za [[Seznam představitelů českého státu|českého krále]] z [[28. červenec|28. července]] [[1420]].▼
▲Odpůrci ujednání, k nimž patřila hlavně radikální [[husitská polní vojska]], byli poraženi v [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] [[30. květen|30. května]] [[1434]]
▲Kompaktáta byla vyhlášena v [[Jihlava|Jihlavě]], ale jejich šiřitelé se hlásili k podpisu usnesení basilejského koncilu, které podepsali papež [[Evžen IV.]] a císař [[Zikmund Lucemburský]].{{Doplňte zdroj}}
▲Češi uznali Zikmunda za českého krále a Čechy se staly královstvím dvojího lidu (dvě náboženství : katolictví a husitství)
Basilejská kompaktáta se stala základním právním dokumentem upravujícím postavení [[utrakvismus|utrakvismu]] v 15. a 16. století.
Řádek 36 ⟶ 64:
Platnost zemského zákona měly až do roku [[1567]], kdy je zrušil [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II.]] na nátlak české protestantské šlechty.
▲Tyto úmluvy mají význam i pro všechna následná evropská [[Reformace|protestantská]] hnutí, která přijala za jeden ze svých základních požadavků a odlišností oproti Římu původně husitské přijímání pod obojí způsobou.
== Památky ==
Dvě kompaktátní desky s citátem z usnesení, ve dvou jazykových verzích - v češtině a v latině, vytesané do kamene, byly umístěny na vnější stěnu [[Kaple Božího Těla (Praha)|kaple Božího Těla]] na Karlově náměstí (Dobytčím trhu) v Praze na Novém Městě, která stála na křižovatce dvou rušných dálkových cest, a proto si kterýkoliv kolemjdoucí nebo kolemjedoucí mohl text přečíst. Po zboření této kaple koncem 18. století byly desky umístěny v Klementinu a postupně přenášeny na různá místa. Dnes jsou vystaveny v [[Lapidárium Národního muzea|Lapidáriu Národního muzea]] na Výstavišti, v jeho druhém sále mezi památkami pozdní gotiky. Každá z desek je tesaná z pískovce, má rozměry 70 x 181 cm, tloušťku 10 cm, a její reliéfní nápis gotickou minuskulou (čili frakturou) je zlacený.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = PALACKÝ
| jméno = Fantišek
| odkaz na autora = František Palacký
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Archiv český, čili, Staré písemné památky české i morawske. Díl třetí
| vydání =
| vydavatel = Stawy Králowstwj Českého
| místo = Praha
| rok vydání = 1844
| počet stran =
| strany = 398-412, 421-426, 434-436, 442-444
| isbn =
}} {{Kramerius|ndk|215502d0-8dd5-11e8-9588-5ef3fc9bb22f}} (text kompaktát)
* BECHYNĚ, Jan: Kompaktáta. ''Historický obzor'', 1996, 7 (1/2), s. 37–40.
* {{Citace monografie | příjmení = Krchňák | jméno = Alois | autor = | odkaz na autora = Alois Krchňák | příjmení2 = | jméno2 = | autor2 = | odkaz na autora2 = | příjmení3 = | jméno3 = | autor3 = | odkaz na autora3 = | spoluautoři = | korporace = | odkaz na korporaci = | titul = Čechové na basilejském sněmu | odkaz na titul = | url = | dostupnost = | editoři = | redaktoři = | překladatelé = | ilustrátoři = | další = | vydání = 2. | typ vydání = doplněné | vydavatel = Trinitas | místo = Svitavy | rok = 1997 | měsíc = | den = | rok tisku = | měsíc tisku = | den tisku = | počet svazků = | počet stran = 299 | přílohy = | edice = Křesťanská akademie - Studium, 92| subedice = | svazek edice = | kapitola = | typ kapitoly = | url kapitoly = | strany = | typ svazku = | isbn = 80-86036-01-4 | isbn2 = | doi = | id = | poznámka = | jazyk = česky}}
| |||