Šindel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
port
značka: editor wikitextu 2017
úprava - styl stránky, info Gangloff
Řádek 2:
[[Soubor:Dřevěný pravoslavný kostelík v Dobříkově1.jpg|náhled|250 px|[[Kostel Všech svatých (Dobříkov)|Dřevěný kostelík]] v [[Dobříkov]]ě se šindelovou střechou.]]
 
[[Soubor:Hradčany, U raka 0221.jpg|náhled|Detail střechy s šindelovou krytinou|250x250pixelů]]'''Šindel''' je jednou z tradičních [[střešní krytina|střešních krytin]] [[lidová stavba|lidových staveb]]. Jedná se o [[dřevo|dřevěnou]] destičku [[břit]]ovitého tvaru, širokou 8 až 15 a dlouhou 50 až 60 cm. Tloušťka je asi 1,5 až 2,5 cm. Jedna strana je opatřena drážkou a na druhé straně je břit.
 
== Výroba ==
<gallery>
Soubor:Shake 01.svg|Šindel
Soubor:Shake 02.svg|Schéma spojování
</gallery>
 
=== Šindel štípaný ===
Vyrábí se ručně a má trojnásobnou životnost než řezaný šindel. Díky nepřerušeným dřevním vláknům u štípaného šindele je zamezeno vzlínání vody do šindele, dochází k rychlejšímu odtoku vody ze střechy a také je proti řezanému šindeli pevnější.
 
=== Šindel řezaný ===
* ''šindel štípaný'' má trojnásobnou životnost než
*Vyrábí ''šindelse řezaný'', vyrobenýstrojově z prknaprkének a jeho životnost je menší, protože při řezání prken se poruší vlákna dřeva. Řezaný šindel je vyráběn z prken, řezaných po délce kmene. Nelze vyrábět řezaný šindel s vlastnostmi štípaného, vždy se jedná o pouhou atrapu.
Díky nepřerušeným dřevním vláknům u štípaného šindele je zamezeno vzlínání vody do šindele, dochází k rychlejšímu odtoku vody ze střechy a také je proti řezanému šindeli pevnější.
 
== Použití ==
Řezaný šindel je vyráběn z prken, řezaných po délce kmene. Nelze vyrábět řezaný šindel s vlastnostmi štípaného, vždy se jedná o pouhou atrapu.
 
[[Soubor:Hradčany, U raka 0221.jpg|náhled|Detail střechy s šindelovou krytinou]]
Pro dlouhou životnost šindele je nezbytná impregnace šindele a jeho povrchová údržba, kdy je nutné opakovat nátěry v periodě cca 8 let. O trvanlivosti a odolnosti materiálu jasně vypovídá skutečnost, že jsou s ním obkládány dodnes stavby v drsných horských podmínkách, kde beton selhává.
 
[[Soubor:Muzeum Držková - strýcova stolica.JPG|náhled|Strýcova stolica - nepostradatelný pomocník při výrobě šindele v [[Muzeum dřevěného porculánu|Muzeu dřevěného porculánu]]|250x250pixelů]]
Jeden čtvereční [[metr]] šindelové krytiny váží podle způsobu pokládání 15 až 25&nbsp;[[kilogram|kg]]. Používá se jednoduché nebo dvojité krytí. U dvojitého krytí se šindele pokládají tak, že následující překrývá polovinu předchozího, čímž ve všech místech je alespoň dvojitá vrstva, která lépe odolává průniku vody (zejména první déšť po delším suchu, kdy se dřevo stáhne a mezi břitem a drážkou vzniknou drobné spáry). Vzdálenost mezi jednotlivými [[krokev|krokvemi]] bývá až dva metry (u pálené krytiny bývá do jednoho metru). Životnost může být při kvalitním položení a vhodné údržbě až 60&nbsp;let.
 
<gallery>
Soubor:Shake 01.svg|Šindel
Soubor:Shake 02.svg|Schéma spojování
</gallery>
 
== Historie ==
Až do 19. století měla šindelovou střechu převážná většina budov, zámky, hrady a kostely nevyjímaje. V souvislosti s požárními předpisy se však starý šindel překrýval [[břidlice|břidlicí]] a později [[eternit]]em. Ještě dnes mnoho domů ve městech má původní šindelovou krytinu pod novějším krytím.
 
První stroj na výrobu šindele si nechal patentovat rožmitálský lesmistr [[Karel Daniel Gangloff]] v roce 1855. Později za svůj stroj získal zlatou medaili na průmyslové výstavě v Belgii. Svou šindelku realizoval u rybníku Obžera ve [[Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]], kde šindelka fungovala skoro až do poloviny 20. století. V dobách největší prosperity vyráběla až milion kusů šindele ročně.<ref name="Kolem roku2">{{citace monografie
Výrobou a údržbou šindelových [[střecha|střech]] se zabývá dnes již téměř zaniklé [[truhlář]]ské a [[tesařství|tesařské]] [[řemeslo]] '''šindelářství'''. V současnosti se jedná spíše o luxusní a památkovou záležitost, protože většina umělých krytin nedosahuje kvality a tedy i ceny šindelové krytiny, kterou lze vykrýt všechny tvary, které si na střeše můžete vymyslet bez kousku oplechování.
| příjmení = čáka
| jméno = Jan
| odkaz na autora = Jan Čáka
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Toulání po Brdech
| url =
| vydání =
| vydavatel =
| místo = Praha
| rok vydání = 1986
| počet stran = 332
| kapitola = Prales pod Třemšínem a Český Archimédes
| strany = 213-220
| isbn = 978-80-204-2360-3
| jazyk = česky
}}</ref> Gangloffovu šindelku je možné vidět v [[Podbrdské muzeum|Podbrdském muzeu]] v Rožmitále pod Třemšínem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Podbrdské muzeum marně pátralo po unikátním stroji. Nakonec má hned dva
| url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/podbrdske-muzeum-gangloffova-sindelka_2002021556_pj
| vydavatel = irozhlas.cz
| místo =
| datum vydání = 2020-2-2
| datum přístupu = 2020-12-11
}}</ref>
 
Výrobou a údržbou šindelových [[střecha|střech]] se zabývá dnes již téměř zaniklé [[truhlář]]ské a [[tesařství|tesařské]] [[řemeslo]] '''šindelářství'''. V současnosti se jedná spíše o luxusní a památkovou záležitost, protože většina umělých krytin nedosahuje kvality a tedy i ceny šindelové krytiny, kterou lze vykrýt všechny tvary, které si na střeše můžete vymyslet bez kousku oplechování.
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
K dřívější ruční výrobě štípaných šindelů bylo potřeba jen několik málo nástrojů. Ke štípání materiálu byla potřeba [[sekera]] s palicí, k obřezání [[poříz]], na zhotovení drážky pak fugovník. Většina výrobního procesu probíhala na dřevěné přichycovací stolici zvané na Valašsku strýc.
<references />
 
=== Související články ===
* [[Došek]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Shingles}}
* {{Wikislovník|heslo=šindel}}