Jindřich Matyáš Thurn: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
- duplicitní odstavec
značka: ruční vrácení zpět
doplnění
Řádek 69:
== Životopis ==
=== Dětství ===
Narodil se Františku hraběti z Thurnu a Valsassiny a jeho druhé ženě Barboře [[Šlikové]] [[14. prosinec|14. prosince]] [[1567]] v [[Tyrolsko|tyrolském]] [[Innsbruck]]u jako v pořadí pátý syn. Jeho rodiče byli [[Protestantismus|protestanti]], ale po otcově smrti v roce [[1586]] začal Jindřicha vychovávat strýc Jan Ambrož. Byl to horlivý katolík a vychovával ho v [[Kraňsko|Kraňsku]]. Zde se mluvilo především [[Němčina|německy]], [[Italština|italsky]] a [[Slovinština|slovinsky]]. To způsobilo, že se Jindřich nikdy nenaučil dobře česky, přestože jeho matka Barbora rozená Šliková bylapocházela Češkaz českého šlechtického rodu [[Šlikové|Šliků]]. Je pohřbena v kostele sv. Jiří v [[Tikovice (Ořechov)|Tikovicích]] (Štikovicích), její náhrobek je zachován. Kostel byl v té době protestantský a patřil k prštickému panství. Z toho se dá usuzovat na často užívané sídlo na [[Prštice|Pršticích]]. I ostatní vesnice vlastněné Františkem Thurnem měly v té době kostely významem a rozsahem větší ([[Vlasatice]]).
 
=== Školní léta ===
Řádek 77:
 
=== Kariéra ===
Záhy se stal císařským diplomatem a v rámci této činnosti navštívil [[Istanbul]], [[Sýrie|Sýrii]], [[Egypt]] a [[Jeruzalém]]. Od roku 1592 se začal angažovat v císařské armádě bojující v [[Uhersko|Uhrách]] proti [[Osmanská říše|Osmanské říši]] v [[Dlouhá turecká válka|dlouhé turecké válce]]. V těchto bojích získal hodnost [[plukovník]]a u jízdy a od armády odešel ověnčen titulem válečný rada.
 
Za majetky získané dědictvím a druhým sňatkem se Zuzanou Alžbětou z Tiefenbachu si v [[Čechy|Čechách]] v roce 1605 koupil panství [[Veliš (okres Jičín)|Veliš]] na [[Jičín]]sku. Přestože neovládal český jazyk, byl přijat mezi [[české stavy]]. Rychle si získal vůdčí postavení a v roce 1609 se výrazně zapojil do bojů o [[Rudolfův Majestát|Majestát]] císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], který obyvatelům českých zemí zaručoval svobodu náboženského vyznání. O několik let později v roce 1611 se Thurn postavil do čela stavovské armády proti [[Vpád pasovských|vpádu pasovských]] vojsk biskupa [[Leopold V. Habsburský|Leopolda V. Habsburského]].
Řádek 96:
V zahraničí se snažil až do své smrti získávat přízeň mnoha nepřátel [[Habsburkové|Habsburků]]. Při tomto počínání bojoval v bitvách na straně Fridricha Falckého, [[Gabriel Betlen|Gabriela Betlena]], [[Benátská republika|Benátské republiky]], [[Dánsko|Dánska]] a [[Švédsko|Švédska]]. Později se snažil přesvědčit [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]], aby zradil Habsburky za slib, že se stane českým králem. Tento plán však nevyšel, neboť Valdštejn byl záhy zavražděn v [[Cheb]]u.
 
Na sklonku života byl Thurn zklamaný ze všech prožitých událostí. Pochopil, že žádnému z jeho spojenců nikdy nešlo o dobro českých stavů, ale jen o vlastní zájmy. Zemřel ve věku sedmdesáti tří let [[28. leden|28. ledna]] [[1640]] v [[Livonsko|Livonsku]] (dnešní [[Estonsko]]) jako velitel švédské pevnosti v [[Tallinn|Tallinnu]]. Zde je také pohřben v [[Luteránství|luteránské]] katedrále Panny Marie.
 
== Reference ==