Samozvaný rytířský řád: Porovnání verzí

'''Samozvaný rytířský řád''' (anglicky '''self-styled order''', francouzsky ''ordre de fantaisie'') je organizace, která se sama vydává za [[rytířský řád]], ačkoliv jím podle mezinárodního práva není. Toto označení samo o sobě neznamená, že takováto organizace byla založena za účelem podvodu. Některé samozvané rytířské řády byly založeny zas účelemúmyslem obohacenízakladatele obohatit se zakladatele, jiné jsou skutečnými dobročinnými organizacemi.

Původní rytířské řády byly církevními bratrstvy řídícími se určitou řeholí (většina z nich původně sv. Benedikta, později sv. Augustina). Řada z nich (templáři, johanité, němečtí rytíři) navíc disponovalidisponovala rozsáhlými privilegii, kterékterá tyto jeřády vyjímalyvyjímala z kompetence panovníků, na jejichž území sídlily, případně jejich práva vůči těmto řádům významně omezovalyomezovala. Některé z rytířských řádů později získaly samostatné území (johanité [[Maltézský řád#Rhodos|Rhodos]] a následně [[Maltézský řád#Malta|Maltu]], němečtí rytíři [[Stát Řádu německých rytířů|řádový stát v Pobaltí]]), o kterýkteré ale roku 1798 resp. 1525 přišly.

Současná definice rytířského řádu je velmi obtížná. Obvykle se uvádí, že pravý rytířský řád musí mít [[fons honorum]], tedy zakladatele a patrona, kterým je [[suverén]]ní [[panovník]].<ref>[http://www.icocregister.org/principles2006.htm Principles involved in assessing the validity of Orders of Chivalry]</ref>. Tato teorie ale nebere v úvahu fakt, že mnoho řádů existuje jako de facto soukromé společenství. Takovou situaci můžeme vysledovat v několika vlnách, které většinou souvisely s pohlcením menších území větším celkem (např. [[Risorgimento|sjednocení Itálie]]), nebo v důsledku nahrazení monarchie republikou ([[Dějiny Portugalska#Pád království|PortugalskaPortugalsko]], [[Zánik Rakousko-Uherska|Rakousko-UherskaUhersko]] či [[Dějiny Německa#Výmarská republika (1919–1933)|NěmeckaNěmecko]]). V takovém případě některé z řádů zanikly, jiné zůstaly zachovány (ale pouze jako řády rodinné), jiné byly dokonce rodinami nově vytvořeny. Jejich právní status je problematický a velmi často mají charakter spolků (např. [[Řád sv. Jiří – evropský řád Domu Habsbursko-Lotrinského|habsbursko-lotrinský řád sv. Jiří]]).<ref>{{Citace elektronického periodika

Pro posuzování legitimity rytířských řádů vypracovala [[Mezinárodní stálá komise pro rytířské řády]] [[Registr rytířských řádů#Standardy posuzování legitimity rytířských řádů|standardní kritéria]], podle nichž zařazuje řády do [[Registr rytířských řádů|Registru rytířských řádů]]. Samozvané řády sdílejí řadu společných charakteristik. Velmi často jsou vedeny falešnými šlechtici, podvodnými pretendenty či ''Episcopi vagantes'' (biskupy bez církví). Také často proklamují návaznost na řády, které zanikly již před staletími. Velmi oblíbené je proklamování návaznosti na [[Templáři|templáře]] (rozpuštěné 1312) či na [[Maltézský řád|maltézské rytíře]] (existuje pět pravých řádů, ale desítky falešných).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=The self-styled Orders of Saint John |url=http://www.chivalricorders.org/orders/self-styled/selfsty1.htm |datum přístupu=2011-08-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110608090745/http://www.chivalricorders.org/orders/self-styled/selfsty1.htm |datum archivace=2011-06-08 |nedostupné=ano }}</ref>. V řadě států, například ve Francii<ref>[http://www.heraldica.org/topics/orders/frbgord.htm French Law and Unofficial Orders]</ref> a Itálii<ref>[http://www.heraldica.org/topics/orders/itbgord.htm Italian Law and Unofficial Orders]</ref>, je samotná činnost samozvaných rytířských řádů je trestným činem.

Samozvané řády se odvolávají na tradiční rytířské řády. Za vysoké poplatky přijímají nové členy, udělují jim hodnosti či falešné šlechtické tituly. Jejich charitativní činnost je sporná a často slouží zejména k obohacení hlavních protagonistů falešného řádu. Jejich zvyky, řádové oděvy, heraldika nebo insignie dokonale napodobují tradiční řády, což způsobuje, že někdy se dají velmi těžko rozlišit od pravých řádů. Obvykle jediným účelem založení samozvaného řádu je finanční profit jeho zakladatelů, nebo slouží jako nástroj k uznání vlastní legitimity. Mnozí samozvaní pretendenti trůnu se snaží dokázat, že jsou potomky panovníků království či jiných suverénních státních útvarů, které zanikly již ve středověku.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Impero Romano d'Oriente 330-1453 la sua storia {{!}} Вασιλεύς Βασιλέων Βασιλεύων Βασιλευόντων|periodikum=Impero Romano d'Oriente 330-1453 la sua storia|url=http://www.imperobizantino.it/|jazyk=it-IT|datum přístupu=2016-09-30}}</ref> Samozvaných rytířských řádů nebo „státních“ útvarů je ve světě velké množství a jsou co do počtu velmi hojné v USA, na území Evropy je jejich počet vysoký zejména v Itálii. Lze říci, že těchto organizaciorganizací jsou desítky, blížící se počtem k číslu 200. Tyto organizace si vzájemně uznávají svou "suverenitu a legitimitu", šlechtické či akademické tituly a hodnosti, čímž si v podstatě mezinárodně (můžeme říci, že "působí" na každém kontinentu, včetně Antarktidy) potvrzují svou legitimitu, platnou však pouze v jejich kruzích, maximálně u pochybných revolučních vlád, samozvaných církví či vojenských [[Junta|junt]] rozvojových zemí.

Řád Maltézských rytířů napodobuje přibližně 20 organizaci. Tyto organizace vydávají i falešné diplomatické pasy. Napodobovatelé Maltézského řádu působí v Česku i na Slovensku a oficiální, tradiční řád se od jejich činnosti distancuje. Výběr z některých samozvaných organizaci, které o sobě prohlašují, že jsou Řádem Maltézských rytířů:

* '''Řád vzkříšení sv. Lazara''' (Ordre de la ResurrectionRésurrection de Saint-Lazare), založen v Kanadě v 80. letech 20. století.

* '''Řád křesťanského rytířství Blahoslavené Panny Marie a svatého Michaela''' (Ordo militiae christianae), tvoří právnickou osobu, která vystupuje jako světský rytířský řád působící v České republice od roku 2010 jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb. Prohlašujete se jako nástupce [[Řád křesťanského rytířstva|Řádu křesťanského rytířstva blahoslavené Panny Marie a svatého Michaela]] založeného v Olomouci 17. listopadu 1618. Cílem činnosti řádu je rozvíjet duchovní úroveň a v rámci svého působení organizovat charitativní a humanitární pomoc zejména dětem v dětských domovech v České republice, či pomáhat při ochraně památek.

* '''Rytířský řád Křižovníků Stříbrného Lva''' (Ordo Militaris Crucigerorum Argenteus Leo) byl založen v r. 2007 v lázeňském městě Karlovy Vary v České republice. Jedná se o vojenský Rytířskýrytířský řád, jehož hlavním cílem je ochrana Církve Svaté, z čehož plyne řada dalších cílů, jako je samozřejmost ochrany křesťanské víry v Evropě, ale i po celém světě. Dále se Rytířský řád Křižovníků Stříbrného Lva zaměřuje na ochranu sakrálních, církevních i kulturních staveb, kde by také chtěl obnovit pastorační činnost tam v těch místech, kde se již delší dobu pastorační činnost nekonnánekoná.

* '''Královský řád Meluzíny''' (Ľ Ordre Royal de Melusine), je samozvaný rytířský řád založený v roce 1881.

* '''Templářský rytířský řád''' (Ordo Templi Supremus militaris Hierosolymitani, zkratka OSMTH), je řád, založený v roce 1945 Antoniem Campello Pinto de Sousa Fontes (1878 - 1960), který prohlásil, že OSMTH je pokračovatelem templářskémutemplářského řádu L' Ordre du Temple založeného v roce 1804 Bernardem-Raymondem Fabre-Palaprat. L' Ordre du Temple se odkazoval na původní Templářský řád. Fernando Campello Pinto Pereira de Sousa Fontes se po smrti svého otce v roce 1960 stal velmistrem OSMTH. V současnosti řád působí zejména v Německu, Polsku a má své členy i na Slovensku.

* '''Záslužný řád svatých Petra a Pavla''' (L'Ordine al Merito dei Santi Pietro e Paolo), je samozvaný záslužní řád založenzaložený v roce 2009 lékařem Marcellem Gentilem, který se prohlásil za suverénního krále samozvaného Království sv. Petra a Pavla (Regno dei Santi Pietro e Paolo), kteréhojehož suverénní území je lokalizováno na Antarktidě.

* '''Královský řád Moravských rytířů svatých Rastislava a Kolumbana'''. Toto občanské sdružení bylo založeno v Brně v roku 1995. V roce 2000 se jeho členové seznámili s českým překladem knihy o skotské monarchii od Michaela Lafosse, který se prohlašuje za potomka skotských králů, ''Fons honorum'' různých řádů a také za příjemce či držitele různých řádů, vyznamenání a mezinárodních ocenění. Moravští rytíři se rozhodli do svého čela postavit krále a své sdružení přeměnit na "skutečný" rytířský řád. Obrátili se proto na autora knihy se žádostí, zda by se nestal velmistrem připravovaného řádu. Michael Lafosse souhlasil a v březnu 2002 podepsal v Edinburghu zakládací listinu řádu. Na přelomu června a července 2002 pak Lafosse osobně navštívil Moravu, aby provedl pasování (investituru) členů řádu ve Znojmě. Při té příležitosti navštívil Brno a mnoho míst jihovýchodní Moravy, přičemž se setkal s několika představiteli katolické církve a starosty obcí. Navštívil také Prahu, kde se setkal s některými známými herci a režiséry a dokonce byl přijat náměstkem ministra zdravotnictví. Velmistrem řádu moravských rytířů je MichalMichael Lafosse dodnes. Během otevření Lichtenštejnského domu v Břeclavi se s moravskými rytíři setkal také Jeho Jasnost [[Hans Adam II.]], současné lichtenštejnské kníže. Řád má své oficiální sídlo v panelovém domě na brněnském sídlišti.

* '''Světský řád černí myslivci pobeskydští''', je organizaceorganizací se znaky rytířského řádu, která vznikla na Moravě v roce 2003. Sídlo má v Rožnově pod Radhoštěm. Na čele organizace je suverén. Řád působí pravděpodobně jenom na území České republiky. Tento řád se odkazuje na Černé myslivce, což byla družina dvanácti mládenců, kteří na lov doprovázeli kardinála Bedřicha Egona Fürstenberga (1853-1892). Po smrti kardinála v roce 1892 se však tato družina Černých myslivců rozpadla a zanikla. Ani tehdy však nešlo o rytířský řád, ale o mysliveckou družinu.

* '''Mezinárodní nevládní řád Křížovníci s červeným srdcem-Cyriaci''', je novodobá organizace založená v roce 2011, která se odvolává na katolický církevní [[Řád křižovníků s červeným srdcem]], který byl zrušen císařem Josefem II. roku 1783 a nikdy církví neobnoven. Tato nová organizace se považuje za světský řád a přímého nástupce původního církevního řádu. Vede ji herec Jiří Stanislav.

* '''[[Řád svatého Huberta (český)|Český lovecký řád sv. Huberta]].'''

Kromě samozvaných rytířských řádů existují organizace, udělující falešné šlechtické tituly a záslužná vyznamenání, kterékterá neuznávají žádné jiné státy a obvykle si je uznávají pouze podobné organizace navzájem. Mezi takové organizace lze zařadit:

* '''Království sv. Petra a Pavla''' (Regno dei Santi Pietro e Paolo) bylo založeno v roce 2009. Lékař Marcello Gentile se prohlásil za suverénního krále tohoto království, které leží na Antarktidě. Království si zabralo část tohoto kontinentu, údajně podle mezinárodního práva. Nicméně Antarktida nepatří žádnému státu. V minulosti si ale na ni různé země dělaly nárok. V roce 1959 dvanáct států podepsalo smlouvu na podporu vědeckého výzkumu a míru na Antarktidě. Tuto smlouvu dosud podepsalo osmatřicet zemí. Výsledkem smlouvy je, že Antarktida nebude patřit žádnému konkrétnímu státu, a území se stalo mezinárodním. Zajímavostí je, že toto samozvané antarktické království má své tzv. velvyslanectví v tropické africké Guineji, v jejím hlavním městě Conakry[[Konakry]]. Toto království uděluje tituly šlechty, které neuznává žádná oficiální monarchie.

* '''Knížecí dům Pindusu a vévodství Makedonie''' (Casa principesca del Pindo e ducale di Macedonia), je organizace, která se historicky odvolává na malé a krátce trvající Pindské knížectví, které bylo loutkovým státem fašistické Itálie během druhé světové války. Představitelem domu je Andrés Omar Ayala Valva, který o sobě tvrdí, že je suverénním knížetem. Stal se tzv. ''Fons honorum'' několika samozvaných rytířských řádů. Knížecí dům Pindus prostřednictvím Omara Valvy uděluje neplatné šlechtické tituly a vyznamenání. Mezi držiteli těchto titulů a vyznamenání jsou významným počtem zastoupeni i občané České republiky a Slovenska.