Podhoří (přírodní rezervace): Porovnání verzí

'''[[Přírodní rezervace]] [[Podhoří (Troja)|Podhoří]]''' je přírodníchráněné rezervaceúzemí v Česku, kterákteré zahrnuje území skalních srázů na pravém břehu [[Vltava|Vltavy]] mezi Bohnickým údolím a začátkem ulice Na Farkách v Praze. Přírodní rezervace je krajina polí a lesů, a je součástí přírodního parku Drahaň–Troja spolu s přírodní památkou (PP) Havránka, PP Jabloňska, PP Zámek a dalšími,. aJedná jese nejcennějšímnejcennější chráněnýmchráněné územímúzemí v Trojské kotlině. Strmé skalní srázy (s převýšením až 100 metrů) nad údolím Vltavy a velký rozdíl mikroklimatu a mikroreliéfu umožnili vznik unikátním společenstvům. Dodnes se zde zachoval původní přírodní charakter, přesto okolí bylo osídleno již v dávné minulosti [[Keltové|Kelty]] (keltské oppidum). <ref name=“Portal ŽP”> http://portalzp.praha.eu/jnp/cz/priroda_krajina_a_zelen/prirodni_parky/drahan_troja_sknihou/prirodni_park_drahan_troja.html</ref> <ref name=“Plan Péče”>portal.gov.cz</ref>

PRPřírodní rezervace se nachází v Praze na právem břehu [[Vltava|Vltavy]] mezi ústím [[Bohnický potok|Bohnického potoka]] a začátkem ulice Na Farkách. Oblast je součástí PPpřírodního parku Drahaň - Troja a spadá pod [[katastrální území]] [[Bohnice]] - Praha 8 a Troja - Praha 7. Překrývá se s jiným [[Chráněné území|chráněným územím]] - Kaňon Vltavy u Sedlce. Geomorfologicky je území řazeno do provincie Česká Vysočina, Poberounské soustavy, Brdské podsoustavy, celku Pražská plošina, podcelku Kladenská tabule a zde do okrsku 5a- 2b-d Zdibská tabule. Nadmořská výška se pohybuje mezi 178 až 270 m n. m. <ref name=“Praha příroda”> http://www.praha-priroda.cz/chranena-priroda/zvlaste-chranena-uzemi/podhori/</ref>

Na místě historických osad se v současnosti nachází archeopark, který byl postaven [[Pražská botanická zahrada|Botanickou zahradou Prahy]]. <ref name=“Portal Ž�P”/> <ref name=“Praha příroda”/> <ref> http://www.praha-archeologicka.cz/p/304?page=3</ref>

PR tvoří skály pravého břehu kaňonovitého údolí Vltavy poblíž ústí Bohnického potoka. Vystupuje zde jeden z velkých skalních profilů se 100 metrovým převýšením. Tvoří ho horniny mladších [[proterozoikum|starohor]] se zdaleka viditelnými žilami [[Magmatická hornina|kyselých vyvřelin]]. Pevné [[břidlice]] svrchního [[proterozoikum|proterozoika]] tvoří převážnou část území. V některých místech v břidlicích jsou přítomné [[diorit|dioritové]] [[porfyr|porfyrity]] a [[tonalit|tonality]]- alkalické vyvřeliny. <ref name=“Portal Ž�P”/>

V nejsevernější části chráněného území se nachází pozůstatek lomu, který vznikl v souvislosti s výstavbou nouzových staveb u břehu Vltavy. Lom ukončil svoji činnost pravděpodobně již počátkem století. Probíhala zde těžba křemenného dioritového porfyritu a drob. Těžba mohla souviset i s regulací břehů Vltavy počátkem tohoto století. <ref name=“Plan Péče”/>

Dnes celkový charakter území určují rozsáhlé skalní stepi a [[xerofyty|xerotermní]] křoviny nebo porosty zakrslých dubů, v nichž se roztroušeně objevuje i [[dřín obecný]] (''Cornus mas'') a v poslední době se šířící [[višeň turecká]] (''Prunus mahaleb''). Takže v pohoří se vyskytujou útržky kyselých xerotermních doubrav. <ref name=“Portal Ž�P”/>

Na vrcholových plošinách skal jde převážně o zástupcích druhů: [[trýzel škardolistý]] (''Erysimum crepidifolium''), [[kostřava walliská]] (''Festuca valesiaca''), [[dub letní]] (''Quercus robur''). Najdeme v PR Podhoří i [[kakost krvavý|kakostu krvavého]] (''Geranium sanguineum''), [[třemdava bílá|třemdavu bílou]] (''Dictamnus albus'') spolu s reliktní [[třešeň křovitá|třešní křovitou]] (''Prunus fruticosa''), a druhově bohatší stepní společenstva jako [[zvonek jemný]] (''Campanula gentilis''), [[jestřábník bledý]] (''Hieracium schmidtii''), [[locika vytrvalá]] (''Lactuca perennis'' (''Festuca valesiaca'')), [[řimbaba chocholičnatá]] (''Pyrethrum corymbosum'') nebo [[kokořík lékařský]] (''Polygonatum odoratum''). Z dalších druhů je možné zmínit [[čistec přímý]] (''Stachys recta''), [[chrpa latnatá]] (''Centaurea stoebe'') a [[pryšec chvojka]] (''Euphorbia cyparissias'').<ref name=“Plan Péče”/><ref name=“Praha příroda”/><ref>https://botany.cz/cs/praha-podhori/</ref>

Z ostatních skupin tu sídlí [[blanokřídlí]], kteří patří k nejpočetnějším řádům hmyzu, dále [[brouci]], [[ploštice]] a [[rovnokřídlí]]. Výskyt [[přástevník kostivalový|přástevníka kostivalového]] (''Euplagia quadripunctata'') nevyžaduje zvláštní management kromě zachování otevřené krajiny s dostatkem živných rostlin – keřů z čeledi růžovitých. Druhy (''Apatura ilia'') [[batolec červený]], (''Apatura iris'') [[batolec duhový]] a (''Iphiclides podalirius'') [[otakárek ovocný]] patří mezi [[Ohrožený taxon|ohrožené]]. Nicméně případný zvláštní management není třeba upravovat. <ref name=“Portal Ž�P”/> <ref name=“Plan Péče”/>

Podhoří je PR chráněna [[Magistrát hlavního města Prahy|Magistrátem hlavního města Prahy]]. [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] (IUCN) přiřadil rezervaci 4. kategorie - území pro péči o stanoviště/druhy. <ref> https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=761</ref>

Hlavními body péče jsou zachování rostlinných společenstev a dlouhodobé a postupné zlepšování jejich stavu. Za primární nutno považovat udržení bezlesí na skalních stepích s výskytem ojedinělých skupin keřů. <ref name=“Praha příroda”/>

Je nutné provádět monitoring a eliminaci nepůvodních druhů (zejména akát, pajasan), omezit fragmentaci PP Podhoří zástavbou, jak v ochranném pásmu tak i v přírodní rezervaci, a citlivě usměrnit návštěvnost. Zejména horní části skal, které jsou silně navštěvované, s čím souvisí i zvýšené množství odpadků. Řešením by mohlo být nabídnutí jiné alternativy – vymezení návštěvnicky přijatelných míst, jako hřiště ZŠ Dolákova (jsou tad odpočivadla, ohništi a lavičky). <ref name=“Plan Péče”/>

Hradiště na Farkách či Nad Pohořím leží mezi jihozápadním okrajem bohnickeho sídliště a vltavským údolím. Oblast je významná tím, že je jedním z míst pravěkého osídlení, ale dlouhodobé působení zemědělského obdělávání a splachy z povrchu výrazně poškodili stopy zdejšího osídlení. Při pohledu do vltavského údolí je odtud možné pozorovat panoramatický výhled a tok řeky v délce více než 3 km. Odtud je v pěší dostupnosti areál [[Botanická zahrada hl. m. Prahy|Botanické zahrady hlavního města Prahy]], [[Zoo Praha|Pažské Zoo]] a [[Troja (zámek)|Trojský Zámek]].<ref name=“Portal Ž�P”/>