Sociální demokracie (Česko): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historie: wikiodkazy, výsledky voleb, drobné úpravy, ale zbývá tam toho dost
značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android
Řádek 60:
{{Viz též|Socialistické strany v Česku}}
=== 1878–1907: Dělnické hnutí a počátky sociální demokracie na území Čech a Moravy ===
[[Soubor:Socialni demokracie.jpg|náhled|„Sociální demokracie se vymkla kontrole kapitalistů“ (karikatura [[Mikoláš Aleš|Mikoláše AlšeAleše]] z roku 1890)]]Počátky českého dělnického hnutí lze nalézt v 60. letech [[19. století]]. Tehdy vznikly první odborové a vzdělávací spolky českého dělnictva. Roku [[1868]] bylo ustanoveno svépomocné družstvo [[Oul]] vedené [[František Ladislav Chleborád|Františkem Ladislavem Chleborádem]]. V roce [[1870]] proběhla na [[Ještěd]]u masová demonstrace českých a německých dělníků, takzvaný „[[tábor lidu]]“. 7. dubna 1878 se v břevnovském [[Hostinec U Kaštanu|hostinci U Kaštanu]] konal ustavující sjezd zvláštní organizace českých sociálních demokratů v rámci celorakouské sociálně demokratické strany pod názvem Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku.
 
Proces osamostatňování české sociální demokracie z tzv. rakouské internacionály, vyústil v prosinci roku 1893 na sjezdu konaném v Českých Budějovicích, a to v založení takticky a organizačně samostatné Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické. Již o další 4 roky později byla zastoupena v [[Říšská rada (Rakousko)|říšské radě]]. V ní roku [[1897]] učinilo pět sociálně demokratických poslanců ([[Arnošt Berner]], [[Petr Cingr]], [[Josef Hybeš]], [[Josef Steiner (poslanec Říšské rady)|Josef Steiner]] a [[Karel Vrátný (politik)|Karel Vrátný]]) [[protistátoprávní prohlášení]], které vedlo ke vzniku [[Česká strana národně sociální|ČSNS]]. Programově se hlásila k [[Druhá internacionála|II. internacionále]], prosazovala uznání osmihodinové pracovní doby, všeobecné volební právo a úpravu mzdových poměrů.