Panská jednota: Porovnání verzí

'''Panská jednota''' vznikla v roce [[1394]] jako opoziční uskupení vysoké [[Šlechta|šlechty]] nespokojené s vládou [[panovník|krále]] [[Václav IV.|Václava IV.]], a to jak v českém království, tak v [[Svatá říše římská|říši]]. Cílem jejích členů bylo poskytnout si vzájemnou podporu a získat spoluvládu v zemi. Vadil jim nejen způsob Václavova vládnutí, ale zejména jeho „milci“, příslušníci nižší šlechty, jimiž se král obklopil a poskytoval jim velké výhody, které byly dle opozice neoprávněné.

 

 

== Odboj proti králi ==

=== První královo zajetí ===

Představitelé panské jednoty zajali 8. května 1394 krále v [[Králův Dvůr|Králově Dvoře]] u [[Beroun|Berouna]], když mu předtím přednesli stížnosti na nepořádky ve správě země i říše, na opomíjené nároky panstva a libovůli králových oblíbenců. Král byl převezen do Prahy a v internaci pod nátlakem potvrdil Jošta jako starostu království českého. Na Václvavovu stranu se však postavil jeho bratr [[Jan Zhořelecký]], který svolal vojsko králových věrných a táhl na Prahu. Jednotníci proto krále tajně z Prahy odvezli; po krátkém pobytu na rožmberských hradech [[Příběnice]], [[Český Krumlov (hrad a zámek)|Český Krumlov]] a [[Vítkův kámen]] byl Václav internován na hradě [[Wildberg]] [[Starhembergové|pánů ze Stahremberka]] v Horních Rakousích. Jan Zhořelecký nakonec dosáhl jeho propuštění (1. srpna) , za sliby beztrestnosti a jisté ústupky. Královi milci se vrátili do svých úřadů a nespokojenost v panstvu rostla, protože mnohé sliby nebyly splněny. V roce 1395 zaútočila vojska jednoty vedená Jindřichem z Rožmberka na královský hrad [[Kuglvajt]], dobyla [[Vodňany]] a obléhala [[České Budějovice]]. Jednání mezi znepřátelenými stranami pak zprostředkovával Jan Zhořelecký, který se však posléze s Václavem rozkmotřil. Do dalších jednání krále s jednotou pak vstoupil jeho druhý bratr [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]], který docílil toho, že v některých nejvyšších zemských úřadech zaujali místa jednotníci a král je neměl právo sesadit. Královi oblíbenci si zachovali nebo získali jiné úřady. Spory s jednotou však neustaly ani poté. 31. května 1396 Václav v návalu prchlivosti nechal zatknout Jošta a šest pánů z jednoty, kteří za ním přijeli na Karlštejn jako doprovod knížete Štěpána Bavorského; na přímluvu knížete je však brzy propustil.<ref>PALACKÝ, František. ''Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě''. Praha: B. Kočí, 1907. S. 435-442.</ref>

== Reference ==

<references />

[[Kategorie:České dějiny za vlády Lucemburků]]