Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Pozadí konfliktu: doplnění a upřesnění
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m české uvozovky; kosmetické úpravy
Řádek 20:
| ztráty3 = 40 mrtvých a 120<br />raněných česko-<br />slovenských<br />vojáků a<br />příslušníků [[Stráž obrany státu|SOS]],<br />jiné odhady činí<br />16–70 padlých<ref>Časopis ATM číslo 7/2009: Jan Máče: Ústup z Karpatské Ukrajiny, str. 75</ref>
}}
 
'''Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus''' (resp. [[Karpatská Ukrajina|Karpatskou Ukrajinu]]) je málo známým střetem československých jednotek s hlavně maďarskými jednotkami o Podkarpatskou Rus. Tento boj skončil až osm dní po obsazení Čech a Moravy [[Wehrmacht|německou armádou]].
 
Řádek 28 ⟶ 27:
V roce [[1938]] Maďarsko využilo [[Mnichovská dohoda|mnichovské krize]] a začalo také klást Československu územní požadavky. Od [[10. říjen|10. října]] [[1938]] na Podkarpatské Rusi působily teroristické oddíly [[Rongyos Gárda]] (též Szabadcsapatók) cvičené v Maďarsku. Jejich úkolem bylo provádět záškodnickou činnost na jihu a Podkarpatské Rusi a také Slovenska.
 
[[2. listopad]]u [[1938]] došlo v návaznosti na [[Mnichovská dohoda|Mnichovský diktát]] k [[První vídeňská arbitráž|arbitrážní konferenci do Vídně]]. Podle jejího rozhodnutí muselo [[Československo]] odevzdat [[Maďarské království|Maďarskému království]] jižní část Slovenska (10 390 km<sup>2</sup> území s 854 218 obyvateli) a jih Podkarpatské Rusi s [[Užhorod]]em, [[Mukačevo|Mukačevem]] a [[Berehovo|Berehovem]] (první a druhá arbitráž). Maďarsku na Podkarpatské Rusi připadlo území o rozloze 1 523 km<sup>2</sup> se 173 233 obyvateli. Jednalo se o nejúrodnější části země s vinicemi, ovocnými sady, tabákovými a kukuřičnými plantážemi. Hlavním městem zbytku Podkarpatské Rusi se musel stát Chust.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kárník
| jméno = Zdeněk
Řádek 66 ⟶ 65:
 
== Po boji ==
 
Maďaři nazývají nově obsazené území [[Podkarpatská Rus#Maďarská okupace a 2. světová válka|Karpátalja]] a úřední řečí se stala [[maďarština]] a [[rusínština]]. Okamžitě zahajují popravy příslušníků Siče. V několika dalších týdnech zahynulo společně se stovkami nacionalistů celkem 4500 Ukrajinců. V koncentračních táborech a vězeních zahynuly během celé okupace tisíce zdejších lidí. Již [[23. březen|23. března]] zde Maďarsko zahájilo [[Malá válka (1939)|další válku]]. Tentokrát proti [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovensku]].
 
Díky společné [[polsko]]-maďarské hranici přijalo Maďarské království po začátku [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] na své území více jak 100 000 polských uprchlíků. Někteří z nich v zemi zůstali, část pokračovala přes [[Jugoslávie|Jugoslávii]] dále na západ.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = KONTLER
| jméno = László
| odkaz na autora =
Řádek 76 ⟶ 74:
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2008 (2. vydání)
| isbn = 978-80-7106-616-3
| kapitola = 7. HLEDÁNÍ IDENTITY (1918-1945)
| strany = 345
| jazyk = čeština
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = PRAŽÁK
| jméno = Richard
| odkaz na autora =
Řádek 87 ⟶ 86:
| vydavatel = Nakladatelství Libri
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn = 80-7277-269-4
| kapitola = Od Trianonu do konce 2. světové války - Po boku Osy
| strany = 96
| jazyk = čeština
}}</ref>
 
Po druhé světové válce se [[Podkarpatská Rus]] stala součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references/>
Řádek 118 ⟶ 119:
* [http://www.valka.cz/clanek_12336.html valka.cz]
* [http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad0901/021-029.pdf Obrana Podkarpatské Rusi]
* [http://www.ondrejkovics-sandor.com/?lg=1&s=139 Peší pluk 45 ,,Rumunský"„Rumunský“ (Československá armáda)]
* [https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/okupace-v-breznu-1939/2762576-valka-o-podkarpatskou-rus-trvala-ctyri-dny-ceskoslovensti Válka o Podkarpatskou Rus trvala čtyři dny. Českoslovenští vojáci nakonec přesile ustoupili]