Permská gubernie

Permská gubernie (rusky Пермская губерния) byla administrativní jednotka Ruského impéria a Sovětského svazu v letech 1781 až 1923 jehož centrem bylo město Perm. Nacházela se na obou stranách Uralu. Region dal jméno jedné z geologických period prvohor, permu.

Geografie

Permská gubernie sousedila na severu s gubrenií Vologodskou, na východě s Tobolskou, na jihu s Orenburskou a Ufskou a na západě s Vjatskou gubernií. Rozloha území byla 332 052 km², z toho se nacházelo 181,000 v Evropě a zbylých 151,000 kilometrů čtverečních v Asii. Pohoří Ural procházelo 640 kilometry gubernií ze severu na jih. Nejvyšším bodem území byl Konzhakovský kámen s výškou 1565 m n. m. Evropská část území se nacházela v povodí řeky Kama, asijská část u řeky Tobol, s výjimkou severní části Cherdynského ujezdu. Ta byla v povodí Pečory.

Administrativní dělení

Permská gubernie se dělila na 12 ujezdů:

Evropská část:

• Permský ujezd
• Krasnoufimský ujezd
• Kungurský ujezd
• Osinský ujezd
• Okhanský ujezd
• Solikamský ujezd
• Cherdynský ujezd

Asijská část:

• Verkhoturský ujezd
• Yekaterinburgský ujezd
• Irbitský ujezd
• Kamyshlovský ujezd
• Shadrinský ujezd