Bitva u Wandiwaše: Porovnání verzí

| místo = [[Tamilnádu|Tamil Nadu]], [[Indie]]

| strana1 = [[Soubor:Flag of the British East India Company (1801).svg|22px]] [[Britská východoindickáVýchodoindická společnost]]

'''Bitva u Wandiwaše''' (22. ledna 1760) byla rozhodující bitvou mezi [[Francie|Francií]] a [[Anglie|Anglií]] v [[Indie|Indii]] v rámci [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], která se odehála 22. ledna 1760. Bitva u Wandiwaše byla součástí bojů o [[Karnátaka|Karnátaku]].

Francouzský generál hrabě Thomas Arthur de Lally se i přes nedostatečnou námořní podporu a nedostatek finančních prostředků pokusil znovu získat pevnost Wandiwaš (anglicky Vandavasi) ležící v nynějším státě [[Tamilnádu|Tamil Nádu]]. Jeho armádu zde napadl britský generálporučík Sir Eyre Coote a dosáhl rozhodujícího vítězství. Po této porážce se francouzský generál markýz de Bussy-Castelnau stáhl do [[Puduččéri|Pondichéry]], kde se 22. ledna 1760 Angličanům vzdal.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = "Heritage History — Putting the "Story" back into History"
| periodikum = web.archive.org [[Internet Archive]]
| datum_vydání = 2008-09-30
| url = http://www.heritage-history.com/www/heritage.php?Dir=pseudowar&FileName=americanrev Heritage
| Historydatum_přístupu –= List2020-11-22
| ofurl Battles]archivu {{webarchive= |url=https://web.archive.org/web/20110711163642/http://www.heritage-history.com/www/heritage.php?Dir=pseudowar&FileName=americanrev
|date=11 Julyvydavatel 2011= }},
| retrievedmísto 30 September 2008</ref>=

Bitva byla částí třetí [[Války o Karnátaku|války o oblast Karnátaka]] vedenou mezi Francouzi a Brity. Poté, co Britové získali velkou převahu v [[Bengálsko|Bengálsku]] a [[Haidarábád|Haidarábádu]]u, byli po nahromadění obrovského finančního výnosu plně připraveni čelit francouzské armádě.

Podle knihy z 19. století ''Annals of the Wars of the Eighteenth Century (Války 18. století)'' z 19. století od autora Eduarda Custa se francouzská armáda skládala ze 300 evropských jezdců, 2250 evropských pěšáků, 1300 pěšáků domorodých (sepoyů), 3000 mužů z Mahrattas a 16 děl, zatímco Angličané nasadili asi 80 evropských jezdců, 250 domorodých jezdců, 1 900 evropských pěšáků, 2 100 sepoyů a 26 kanónů.<ref name="asdfe">{{citeCitace bookelektronické | title= Annals of the wars of the eighteenth century, compiled from the most authentic histories of the period , Volume 3 | author= Eduard Cust (1862) }}</ref> Vítězstvím u Wandiwašu ovládaly britské síly také Chettupattu (Chetpet), Tirunomalai ([[Tamilnádu|Thiruvannaamalai]]), Tindivanam a Perumukkal.<ref name="sdgfasdfe">{{cite book | title= Manual of the South Arcot district | year= 1878 | url= https://archive.org/details/pli.kerala.rare.12222 | author= John Henry Garstin, Lawrence Asylum Press (1878) }}</ref>monografie

* {{en}} [http://www.historynet.com/seven-years-war-battle-of-wandiwash.htm Thomas J. Mullen, Jr. Seven Years’ War: Battle of Wandiwash February 1994 issue of Military History magazine]

[[Kategorie:DějinyBitvy IndieFrancie]]