Verze z 22. 11. 2020, 16:06 editovat Stavrog (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 10 489 editací Podrobnější rozepsání úlohy Tuhaj Beje v průběhu Chmelnického povstání. značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 11. 2020, 19:34 editovat zrušit editaci Romanzazvorka (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 21 779 editací přepracování, doplnění refů, infobox, kateg, portály, odkazy, formulace a úprava dle zdrojů a en wiki Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - osoba}} [[Soubor:Matejko Khmelnytsky with Tugay Bey.jpg\|thumb\|[[Bohdan Chmelnický]] s Tuhaj Bejem ve [[~~Lviv\|Lvově~~Lvov]]ě, olej na plátně od [[Jan Matejko\|Jana Matejka]], 1885.]]▼ '''Mirza Tughaj Bej''' ([[Krymská tatarština\|krymskotat]].: ''Toğay bey'', [[Polština\|polsky]]: ''Tuhaj-bej,'' [[Ukrajinština\|ukr.]]: ''Тугай-бей,'' asi [[1601]] - červen [[1651]]'')'' byl vojenský velitel a politik [[Krymští Tataři\|krymských Tatarů]].▼ [[Soubor:Spotkanie z Tuhaj Bejem 2.jpg\|\|thumb\|Tuhaj Bej vede [[~~Tatar~~Tataři\|tatarskou]] jízdu.]] ▼ ▲'''Mirza Tughaj Bej''' ([[Krymská tatarština\|~~krymskotat~~krymskotatarsky]].: ''Toğay bey'', ~~[[Polština~~{{vjazyce\|~~polsky]]:~~pl}} ''Tuhaj-bej,'', ~~[[Ukrajinština~~{{vjazyce\|~~ukr.]]:~~uk}} ''Тугай-бей,'' ~~asi~~ [[1601]]{{Nejisté datum\|narození}} - [[30. červen\|30. června]] [[1651]]'')'' byl vojenský velitel a politik [[Krymští Tataři\|krymských Tatarů]]. == Životopis == ~~Tuhaj pocházel~~Pocházel z krymské šlechtické rodiny Arğınů a jeho celé jméno bylo Argin Dogan Tuhaj bej. [[Bej]] je ~~ve skutečnosti~~ titul, přibližně na úrovni evropského titulu [[vévoda]]. Tento titul získal poté, co se stal náčelníkem ~~Perekopského~~[[Perekop]]ského [[Sandžak (administrativní jednotka)\|sandžaku]], který byl jedním z nejdůležitějších sandžaků v [[Krymský chanát\|Krymském chanátu]], protože na jeho území se nachází [[Perekopská šíje]], která spojuje poloostrov [[Krym]] s pevninou a byl tak zásadní pro obranu chanátu.<ref>{{Citace monografie \| příjmení1 = Magocsi \| jméno1 = Paul Robert Tuhaj Bej se někdy v letech 1642 až 1644 stal velitelem Perekopského sandžaku a od té doby jeho pozice u [[Chán\|chána]] narůstala. Tuhaj Bej byl jedním z místodržících, který měl svůj vlastní prapor a tří tisícovou skupinu osobních vojáků. Roku [[1644]] mu chán Mehmed IV. Girej svěřil vedení hlavní [[Krymští Tataři\|tatarské]] výpravy proti [[Polsko-litevská unie (1569–1795)\|Polsku]]. Tuhaj Bejova armáda, ale byla odražena polskou armádou vedenou [[Hejtman (vojenství)\|hejtmanem]] Koniecpolskim, než dosáhla hustě osídlených oblastí Ukrajiny, a poražena v první bitvě u Ochmativu.▼ \| titul = A History of Ukraine: The Land and Its Peoples, Second Edition \| url = https://books.google.cz/books?id=Z0mKRsElYNkC&dq=tugay+bey&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Na jaře roku [[1648]] se Tuhaj Bej aktivně zapojil do [[Chmelnického povstání\|kozáckého povstání]] [[Bohdan Chmelnický\|Bohdana Chmlenického]] proti [[Polsko-litevská unie (1569–1795)\|Polsko-litevské unii]]. V březnu 1648 dorazil Bohdan Chmelnický ze [[Záporožská Sič\|Záporoží]] do [[Bachčisaraj\|Bachčisaraje]], aby požádal krymského chána Islama III. Gireje (vládl 1644-1654) o vojenskou pomoc proti polské šlechtě. Chmelnický uzavřel s chánem vojenské a politické spojenectví proti [[Polsko-litevská unie (1569–1795)\|Polsko-litevské unii]]. Islam III. Girej pověřil Tuhaj Beje, aby vedl velký tatarský sbor na pomoc kozákům. Pod velením Tuhaj Beje bylo podle různých zdrojů 6 až 20 tisíc Tatarů. 18. dubna 1648 se Bohdan Chmelnický s Tuhaj Bejem a jeho tatarskými vojáky vrátil do [[Záporožská Sič\|Záporožské Síče]]. 22. dubna 1648 hejtman Bohdan Chmelnický s [[Kozáci\|kozáckou]] armádou a Tuhaj Bejovou tatarskou jízdou vyrazil ze Síče na tažení přes [[Ukrajina\|Ukrajinu]]. Polská vláda vyslala velkou armádu pod velením hejtmana Nikolaje Potockého a hejtmana Martina Kalinowského. ▼ \| vydavatel = University of Toronto Press \| isbn = 978-1-4426-9879-6 \| jazyk = en }}</ref> ▲~~Tuhaj Bej se někdy~~Někdy v letech 1642 až 1644 se stal velitelem Perekopského sandžaku a od té doby jeho pozice u [[~~Chán\|chána~~chán]]a ~~narůstala~~rostla. Tuhaj Bej byl jedním z místodržících, který měl svůj vlastní prapor a tří tisícovou skupinu osobních vojáků. Roku [[1644]] mu chán [[Mehmed IV.]] Girej svěřil vedení hlavní [[Krymští Tataři\|tatarské]] výpravy proti [[Polsko-litevská unie (1569–1795)\|~~Polsku~~Polsko-litevské unii]]. ~~Tuhaj Bejova~~Jeho armáda, ale byla odražena polskou armádou vedenou [[Hejtman (vojenství)\|hejtmanem]] [[Stanisław Koniecpolski\|Stanisławem Koniecpolskim]], dřív než dosáhla hustě osídlených oblastí [[Ukrajina\|Ukrajiny,]] a poražena v [[Bitva u Ochmativu (1644)\|první bitvě u Ochmativu]] v [[Čerkaská oblast\|Čerkaské oblasti]]. 29. dubna - 16. května 1648 v bitvě u [[Žovti Vody]] obklíčila spojená kozácko-tatarská vojska pod vedením Chmelnického a Tuhaj Beje polský předvoj o deseti tisících mužů a porazila ho. Na jaře roku 1648 se aktivně zapojil do [[Chmelnického povstání\|kozáckého povstání]] [[Bohdan Chmelnický\|Bohdana Chmlenického]] znovu proti [[Polsko-litevská unie (1569–1795)\|Polsko-litevské unii]]. V březnu 1648 dorazil Bohdan Chmelnický ze [[Záporožská Sič\|Záporoží]] do [[Bachčisaraj\|Bachčisaraje]], aby požádal krymského chána [[İslâm III Giraj\|İslâma III Giraje]] (vládl 1644-1654) o vojenskou pomoc proti polské šlechtě.<ref>{{Citace monografie 25.-26. kvěnta 1648 v bitvě u [[Korsuň-Ševčenkivskyj\|Korsuně]] Chmelnický s podporou Tuhaj Beje dvaceti tisícovou polskou armádu pod velením Potockého a Kalinowského. Poláci ztratili 5 000 zabitých lidí a 8 500 vojáků padlo do tatarského zajetí. Osmdesát polských hodnostářů bylo zajato, včetně obou velících hejtmanů. Podle dohody si Chmelnický ponechal zbraně a střelivo jako kořist a všichni zajatci připadli Tuhaj Bejovi, který s nimi odjel zpět na Krym. \| příjmení1 = Subtelny \| jméno1 = Orest \| titul = The Ukraine-a History \| url = https://books.google.cz/books?id=mRE9AAAAIAAJ&dq=tugay+bey&hl=cs&source=gbs_navlinks_s \| vydavatel = CUP Archive \| jazyk = en ▲Na jaře roku [[1648]] se Tuhaj Bej aktivně zapojil do [[Chmelnického povstání\|kozáckého povstání]] [[Bohdan Chmelnický\|Bohdana Chmlenického]] proti [[Polsko-litevská unie (1569–1795)\|Polsko-litevské unii]]. V březnu 1648 dorazil Bohdan Chmelnický ze [[Záporožská Sič\|Záporoží]] do [[Bachčisaraj\|Bachčisaraje]], aby požádal krymského chána Islama III. Gireje (vládl 1644-1654) o vojenskou pomoc proti polské šlechtě.}}</ref> Chmelnický uzavřel s chánem vojenské a politické spojenectví proti [[Polsko-litevská unie (1569–1795)\|Polsko-litevské unii]]. ~~Islam~~İslâm III. ~~Girej~~Giraj pověřil Tuhaj Beje, aby vedl velký tatarský sbor na pomoc [[Kozáci\|kozákům]]. Pod velením Tuhaj Beje bylo podle různých zdrojů 6 až 20 tisíc Tatarů. Dne 18. dubna 1648 se Bohdan Chmelnický s Tuhaj Bejem a jeho tatarskými vojáky vrátil do [[Záporožská Sič\|Záporožské Síče]]. a 22. dubna 1648 ~~hejtman~~se ~~Bohdan~~svou ~~Chmelnický~~tatarskou jízdou a s ~~[[Kozáci\|kozáckou]]~~Bohdanem ~~armádou~~Chmelnickým as ~~Tuhaj~~jeho ~~Bejovou~~kozáckou ~~tatarskou jízdou~~armádou vyrazil ze Síče na tažení přes [[Ukrajina\|Ukrajinu]]. ~~Polská~~Polsko-litevská ~~vláda~~unie vyslala velkou armádu pod velením hejtmana ~~Nikolaje~~[[Mikołaj ~~Potockého~~Potocki\|Mikołaje Potockeho]] a hejtmana ~~Martina~~[[Marcin Kalinowski\|Marcina Kalinowského]].<ref name="Authors">{{Citace monografie \| příjmení2 = Showalter \| jméno2 = Dennis \| příjmení3 = Multiple Authors \| titul = Early Modern Wars 1500–1775 \| url = https://books.google.cz/books?id=k_GxAgAAQBAJ&dq=tugay+bey&hl=cs&source=gbs_navlinks_s \| vydavatel = Amber Books Ltd \| isbn = 978-1-78274-121-3 \| jazyk = en }}</ref> Ve dnech 29. dubna až 16. května 1648 se střetl desetitisícový polský předvoj s kozácko-tatarskými vojsky Chmelnického a Tuhaje v bitvě u [[Žovti Vody]]. Kozácko-tatarští spojenci polský předvoj porazili. Ve dnech 25. a 26. kvěnta 1648 došlo k bitvě u [[Korsuň-Ševčenkivskyj\|Korsuně]], kde byla dvacetisícová polsko-litevsnká armáda od velením Mikołaje Potockeho a hejtmana Marcina Kalinowského poražena.<ref name="Authors"/> V bitvě padlo 5000 polských vojáků, 8500 vojáků a 80 polských hodnostářů, včetně velících hejtmanů padlo do tatarského zajetí. Podle dohody si Chmelnický ponechal zbraně a střelivo a zajatci připadli Tuhajovi, který s nimi odjel zpět na Krym. V září 1648 poslal chán Islam III. Giraj Tuhaj Beje včele velké tatarské hordy, aby opět podpořil Chmelnického a jeho kozáky. Tuhaj Bej se s kozáckou armádou spojil ve [[Volyň\|Volyni]] a spojená kozácko-tatarská armáda v počtu 60 000 mužů táhla hluboko na polské území. Poláci ustoupili až ke [[Lvov\|Lvovu]], kam Tuhaj Bej koncem září dorazil a zahájil obléhání města. Bohdan Chmelnický přinutil obyvatele Lvova, aby mu zaplatili velké výkupné za zrušení obléhání. Tuhaj Bej se pak zúčastnil tažení na [[Zamość\|Zámostí]], kde po vyhrané bitvě získal velké množství zajatců, s nimiž se vrátil opět na Krym. V září 1648 chán İslâm III Giraj poslal Tuhaje v čele velké tatarské hordy, aby opět podpořil Chmelnického a jeho kozáky.<ref>{{Citace elektronické monografie V létě [[1651]] se Tuhaj Bej opět vypravil na válečné tažení na Ukrajinu. Opět se spojil s vojsky Bohdana Chmelnického a plenil polské majetky. V červnu 1651 v bitvě u [[Berestečko\|Berestečka]] byl Tuhaj Bej zraněn a svému zranění podlehl. \| příjmení1 = Izhboldin \| jméno1 = Boris S. \| titul = Essays on Tatar History \| url = https://books.google.cz/books?id=7ZVCAAAAYAAJ&q=tugay+bey&dq=tugay+bey&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiTy8jF1ZbtAhXr6OAKHX5CD9cQ6AEwCHoECAcQAg \| vydavatel = New Book Society of India \| datum_vydání = 1963 \| datum_aktualizace = 2009-04-29 \| datum_přístupu = 2020-11-22 \| jazyk = en }}</ref> Tuhaj se s kozáckou armádou spojil ve [[Volyň\|Volyni]] a společně s 60000 muži napadli Polsko. Poláci ustoupili až ke [[Lvov]]u, kam Tuhaj Bej dorazil koncem září a ihned zahájil obléhání města. Bohdan Chmelnický přinutil obyvatele Lvova, k zaplacení velkého výkupného za zrušení obléhání. Tuhaj Bej se pak zúčastnil tažení na [[Zamość\|Zámostí]], kde po vítězné bitvě získal mnoho zajatců, které odvlékl na Krym. V létě 1651 se opět vypravil na válečné tažení na Ukrajinu. Opět se spojil s vojsky Bohdana Chmelnického a plenil polské území. V červnu 1651 v bitvě u [[Berestečko\|Berestečka]] byl zraněn a svému zranění podlehl. Vztahy mezi Bohdanem Chmelnickým a Tuhaj Bejem byly přátelské. Bohdan Chmelnický o Tuhaj Bejovi řekl: "... Tuhaj Bej je mi blízký, je to můj bratr, moje duše ..." JeJeho ~~jednou~~postava zje ~~postav~~zobrazena v polském historickému románu<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Databazeknih.cz \| titul = Ohněm a mečem I. - Henryk Sienkiewicz {{!}} Databáze knih Řádek 25 ⟶ 57: \| url = https://www.databazeknih.cz/knihy/spisy-henryka-sienkiewicze-ohnem-a-mecem-i-119464 \| datum přístupu = 2020-11-22 }}</ref> a ~~velkofilmu~~také filmu ''[[Ohněm a mečem]]''. Ve filmu ho ~~hrál~~ztvárnil [[Daniel Olbrychski]].<ref>{{Citace elektronického periodika \| periodikum = www.csfd.cz \| url = https://www.csfd.cz/film/48311-ohnem-a-mecem/prehled/ \| datum přístupu = 2020-11-22 }}</ref~~><gallery class="center"~~> ▲Soubor:Matejko Khmelnytsky with Tugay Bey.jpg\|[[Bohdan Chmelnický]] s Tuhaj Bejem ve [[Lviv\|Lvově]], olej na plátně od [[Jan Matejko\|Jana Matejka]], 1885. ▲Soubor:Spotkanie z Tuhaj Bejem 2.jpg\|Tuhaj Bej vede [[Tatar\|tatarskou]] jízdu. ~~</gallery>~~ == Reference == {{Překlad\|en\|Tugay Bey\|988721747}}<references /> {{Portály\|Novověk\|Polsko\|Ukrajina\|Válka\|Lidé}} [[Kategorie:Krymští Tataři]] [[Kategorie:Dějiny Krymu]] [[Kategorie:Narození 1601]] [[Kategorie:Narození 17. století]] [[Kategorie:~~Krymský~~Úmrtí ~~chanát~~30. června]] [[Kategorie:Úmrtí 1651]] [[Kategorie:Úmrtí v bitvě]] [[Kategorie:Úmrtí na Ukrajině]] [[Kategorie:Muži]]

Tuhaj Bej: Porovnání verzí