Ostrakismus: Porovnání verzí

Přidáno 20 bajtů ,  před 1 rokem
m
→‎Vznik ostrakismu: Upravila první dvě věty tak, aby neobsahovaly stejné sloveso "proběhnout". Odstarnila jsem dvojtou mezeru, což je podle typografických pravidel nesprávné. V první větě jsem rozvila podmět věty.
m (Drobné jazykové úpravy)
m (→‎Vznik ostrakismu: Upravila první dvě věty tak, aby neobsahovaly stejné sloveso "proběhnout". Odstarnila jsem dvojtou mezeru, což je podle typografických pravidel nesprávné. V první větě jsem rozvila podmět věty.)
značky: editace z Vizuálního editoru první editace Editační tipy
=== Vznik ostrakismu ===
{{Sloh}}
První úspěšná volba střepinovým soudem proběhla rokuv roce 487 př. n. l. a postihla Hipparcha (příbuzného [[Peisistratos|Peisistrata]]). ProběhlaBylo to přibližně dvacet let po zavedení Kleisthenových reforem. [[Kleisthenés]] prý zavedl i ostrakismus – ten mohl být tedy součástí Kleisthenova souboru reforem, které dle Aristotela provedl asi roku 508/507. Tyto reformy fýl („fýlai – kmeny, v něž byli rozdělení zprvu podle rodové příbuznosti, pak podle bydliště; měly své představené“) připravily občanům cestu k nové společnosti. „Základním kamenem této reformy byla rovnost, kterou na základě předpokladů, trvajících od Solóna, přinesl Kleisthenés.“ Tedy nově uspořádal politickou organizaci Athéňanů. Organizaci přeměnil z dřívějších frátrií („frátriá – seskupení rodů, které měly své vlastní shromáždění, vůdce a pokladnice“) a fýl. Tato reforma obsahovala myšlenku spojit různé části Attiky do jedné fýly, kde však neměly být fýly souvislým útvarem, ale měly se skládat z tríttyí („okrsků“ ). Ty se skládaly ze tří velkých územních celků: města, vnitrozemí a pobřeží. Ve fýle se tedy rušily svébytnosti jednotlivých částí Attiky. Každá část představovala jakoby „celou Attiku“. Funkcí fýly a trittye bylo podněcovat občany k vyšší politické činnosti. „Kleisthenovy reformy vytvořily démy: „politické rozdělení, v němž jsou občané rozděleni podle svého bydliště.“ Dle Kleisthena se měl každý občan cítit jako příslušník dému, a podle příslušnosti k dému se měl označovat druhým jménem, které se nazývalo démotikon. „Kleisthenovou reformou byla oslabena moc rodové aristokracie, opírající se o pozemkový majetek ve vnitrozemí.“ Kleisthenes zvýšil počet členů rady (bulé) na 500 (padesát z každé fýly) a rozšířil její kompetence na úkor areopagu. Kleisthenes také ustanovil výbor deseti vojevůdců (strategoi). „Volilo se po jednom stratégu z každé fýly.“ Stratégové byli voleni sněmem, většinou ze vznešených a bohatých rodin. „Kleisthenes se pokoušel čelit vnitřním rozbrojům zavedením střepinového soudu, zvaného ostrakismos.“ Byla to metoda, jak se jednoduše zbavit kteréhokoli nepopulárního politika. Určité rysy ostrakismu vědomě navazovaly na prastaré náboženské zvyky, jmenovitě očistu společenství vyhnáním obětního kozla. Exil mohl obtížného politika dokonale umlčet, neboť athénská civilizace byla především orální, a tak ztratil-li politik možnost osobní komunikace, byl de facto zcela vyřízen. Hlavním důvodem zavedení ostrakismu byla snaha zabránit dalším půtkám mezi aristokratickými oponenty. V Athénách bylo stále dost Peisistratových příznivců, a i z řady jiných příčin zůstávala politická vláda poměrně křehká, jak si Kleisthenes až příliš jasně uvědomoval. Usoudil tedy, že jedině dočasné odstranění představitele soupeřící skupiny může udržet stabilitu státu. Bylo tedy namířeno hlavně proti hašteřivým aristokratům, protože nejvíce škodí demokracii, když se dvě strany nedokážou domluvit na jednoduchých věcech.
 
== Sociologie ==
97

editací