|
}}
{{možná hledáte|[[Vejcorodost]], obecný typ tvorby potomstva}}
Max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gaymax je gaymax je gaymax je gaymax je gaymax je gaymax je gaymax je gaymax je gayv max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gaymax je gay max je gaymax je gay max je gay max je gaymax je gaymax je gaymax je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay v max je gaymax je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay max je gay buznooooooooooooo!!!!!!!!!!!!!!{{Savci}}
'''Vejcorodí''' (Prototheria) představují podtřídu [[Savci|savců]], jejíž první zástupci se objevili již před 200 miliony let. Vědecký název Prototheria vznikl z [[Řečtina|řeckého]] ''prōtos'', první, + ''thēr'', divoké zvíře. Do této skupiny se řadí několik starobylých vývojových linií savců, u nichž není jisté, jestli jsou opravdu příbuzné. Jediný žijící řád jsou [[ptakořitní]], ostatní 3 řády jsou již vymřelé. Vymřelé řády jsou někdy řazeny do samostatné skupiny [[Nontheria]].
Všichni zástupci této skupiny mají však několik společných znaků. Mají shodnou stavbu [[Lebka|lebky]] (zejména spodní [[čelist]]i), lopatkového pásma a končetin. U všech se předpokládá [[vejcorodost]] a krmení mláďat mlékem, což u vymřelých forem není možné s jistotou dokázat.
== Znaky ==
# '''Plazí'''
#* [[Střevo]], [[močovod]]y i vývody pohlavních žláz ústí do jediného společného prostoru zvaného '''[[kloaka]]'''.
#* '''Úzká [[lopatka]]''' je stejná jako lopatka plazí.
#* Ramenní kloub pro zpevnění neobsahuje pouze [[klíční kost]], ale podobně jako u plazů i tzv. '''[[krkavčí kost]]'''.
#* '''Volná krční žebra'''
#* '''[[Jedová ostruha]]''' na patě zadních nohou.
# '''Ptačí'''
#* podobně jako ptáci mají '''funkční pouze levý vaječník'''.
# '''Savčí'''
#* Na rozdíl od ostatních savců '''samice''' nerodí živá mláďata, ale '''snáší [[vejce]]''' podobně jako u plazů bohatá na žloutek a diskoidálním rýhováním.
#* Vlastní '''[[Mléčná žláza|mléčné žlázy]]''', které mají více samostatných vývodů v tzv. žlaznatém políčku (areola) na břišní straně těla. Mláďata tak slízávají mléko z matčiny srsti, protože matkám chybí mléčné bradavky.
#* Mají '''[[Chlup (zoologie)|chlupy]]''' i když na rozdíl od živorodých savců jim chybí např. specializované hmatové chlupy.
#* '''[[Spodní čelist]]''' vejcorodých se, stejně jako u všech ostatních savců, skládá '''z jediné kosti''', která se nazývá ''dentale''. Tato kost je spojena kloubem přímo s kostí na [[lebka|lebce]], která se označuje jako ''squamosum''.
#* '''Sluchový orgán''' vejcorodých i ostatních savců '''obsahuje tři speciální kůstky''', [[Kladívko (anatomie)|kladívko]], [[Kovadlinka|kovadlinku]] a [[třmínek]].
#* '''Teplokrevnost''', kdy tělesná teplota kolísá v rozmezí 22 – 37 °C a tím pádem je nižší než u ostatních savců (průměrně kolem 31 °C).
#* Mají '''[[Bránice|bránici]] a úplně rozdělené [[srdce]]'''.
== Systematika ==
Názvy vejcorodí (Prototheria), [[vačnatí]] (Metatheria) a [[placentálové]] (Eutheria) (ve významu „první savci“, „změnění savci“, a „praví savci“) odkazují na tři seskupení savců, která obsahují žijící představitele. Každá z těchto tří skupin může být definována jako předpokládaný [[klad]] zahrnující žijící [[Korunová skupina|korunovou skupinu]] (a to [[Monotremata]], [[Marsupialia]] a [[Placentalia]]) a některé druhy fosílií které jsou více těsně příbuzné dané korunové skupině než jiné druhy zvířat.
Trojnásobné dělení žijících savců do řádu [[Monotremes]], [[Marsupials]] a [[Placentals]] byl již dobře vžito, když [[Thomas Huxley]] navrhl názvy Metatheria a Eutheria ke včlenění jako dvou pozdějších skupin v roce [[1880]]. Zpočátku byly pokládány za podtřídy, Metatheria a Eutheria jsou podle konvence nyní uskupeny jako infratřídy podtřídy Theria, a v novější době byly návrhy přeloženy dále (do kohorty nebo dokonce velkořádu), jako kladistické přehodnocení vztahů mezi žijícími a savčími fosílie bylo navrženo, že Theria samy by měly být sníženy o pozici.
Prototheria, na druhé straně, byla všeobecně rozpoznaná jako podtřída teprve zcela nedávno, na základě hypotézy která definovala skupinu dvěma předpokládanými [[synapomorfie]]mi:
# formace boční stěny mozkovny z kosti nazvané anterior lamina, kontrastuje s alisphenoidem u živorodých; a
# lineární zarovnání vrcholů stoličky, kontrastuje s trojúhelníkovým uspořádáním u živorodých.
Tyto znaky jak se zdá, spojují savce řádu ptakořitných s řadou druhohorních fosilních druhů ([[Morganucodonta]], [[Triconodonta]], [[Docodonta]] a [[Multituberculata]]) v širším kladu, pro který byl ponechán název Prototheria, a z těchto savců byl řád ptakořitných považován jen za poslední přežívající větev.
Důkazní materiál, který byl shromážděn pro podporu tohoto seskupení, je nyní všeobecně podceňován. V první řadě, zkoumání embryí odhalilo, že vývoj mozkovny je v podstatě identický u živorodých i u vejcorodých: anterior lamina jednoduše splývá s alisphenoidem u živorodých, a tudíž vzhled mozkovny 'vejcorodých' je původní pro všechny savce, zatímco živorodá forma může být z něho odvozena. Navíc, lineární zarovnání vrcholů stoličky je také původní pro všechny savce. Proto tedy, žádný z těchto znaků nemůže poskytnout jedinečně sdílený sekundární znak, který by mohl podporovat zařazení skupiny 'vejcorodých' v protikladu k živorodým.
Při dalším přehodnocování, stoličky embryí a fosílií savců řádu ptakořitných (žijící dospělci řádu ptakořitných jsou bezzubí) jak se zdá, prokazují tvar vrcholu po předcích, které jsou podobné trojúhelníkovému uspořádání pozorovanému u živorodých. Některé charakteristické rysy tohoto chrupu podporují alternativní seskupení savců řádu ptakořitných s jistými nedávno objevenými fosilními formami do navrhovaného nového kladu známého jak Australosphenida, a také naznačují, že trojúhelníková pole vrcholů zubů se možná vyvíjela nezávisle u australosfenidanů a u živorodých.
Australosphenidální hypotéza zůstává kontroverzní, a někteří klasifikátoři (například McKenna & Bell 1997) dávají přednost zachování názvu Prototheria jako vhodný kontrast s další skupinou žijících savců, živorodými. Teoreticky, Prototheria jsou systematicky nadbyteční od té doby, co Monotremata jsou v současné době jediným řádem, který v nich může ještě být obsažen, ale jejich uchování by mohlo být ospravedlněno pokud nové svědectví zkamenělin, nebo opětovný výzkum zkamenělin známých, identifikuje zaniklé příbuzné savce řádu ptakořitných a umístí je uvnitř širší skupiny.
== Fylogeneze ==
Vývojoví předchůdci vejcorodých nebyli dosud jednoznačně identifikováni. Jejich znaky ukazují, že by mělo jít o velmi starou skupinu savců, která se vyvíjela samostatně od živorodých. Ke vzniku vejcorodých zřejmě vedla linie [[Australosphenida]]. Např. zatím nejstarší nalezenou fosilií ptakořitného savce je ''[[Teinolophos trusleri]]'' z doby před 115 miliony let (spodní [[křída]]). Podle některých názorů se vejcorodí mohli vyvinout z gondwanských předků, u kterých konvergentně vznikly již ve střední [[Jura|juře]] tribosfénické zuby (Australosphenida). K oddělení větve vejcorodých od ostatních savců tak mohlo podle některých vědců dojít již před 200 miliony lety a tato větev se vyvíjela samostatně od placentálů a vačnatců. Tento taxon se dále rozdělil na řády Monotremata (ptakořitní) a vymřelé [[Ausktribosphenida]]. Monotremata se dále člení v současnosti do dvou vymřelých a dvou dosud žijících čeledí – [[Kollikodontidae]]†, [[Steropodontidae]]†, Ornithorhynchidae ([[ptakopyskovití]]) a Tachyglossidae ([[ježurovití]]).
Výše uvedené řešení vývoje vejcorodých je nutné považovat zatím za provizorní a je pravděpodobné, že další nálezy fosilií mohou přinést alternativní vysvětlení. To se ukazuje i na příkladu nové interpretace rozšíření masožravých metatérií na území Jižní Ameriky v období [[paleocén]]u (před 66 až 63 miliony let).<ref>Christian de MUIZON, Sandrine LADEVÈZE, Charlène SELVA, Robin VIGNAUD & Florent GOUSSARD (2018). [http://sciencepress.mnhn.fr/en/periodiques/geodiversitas/40/16 ''Allqokirus australis'' (Sparassodonta, Metatheria) from the early Palaeocene of Tiupampa (Bolivia) and the rise of the metatherian carnivorous radiation in South America]. ''GEODIVERSITAS'' '''40''' (16): 363-459.</ref>
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* Zdeněk Veselovský ([[1969]]), ''Výlet do třetihor'' – Mladá Fronta (Praha), edice Kolumbus
* Neil A. Campbell, Jane B. Reece ([[2006]]), ''Biologie'' – Computer Press (Brno), {{ISBN|80-251-1178-4}}
* Jiří Gaisler, Jan Zima ([[2007]]), ''Zoologie obratlovců'' – Academia (Praha), {{ISBN|978-80-200-1484-9}}
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://astro.arms.cz/9801-9.htm Evoluce savců]
{{Pahýl}}
{{Savci}}
{{Portály|Živočichové}}
{{Autoritní data}}
| 