Verze z 4. 11. 2020, 10:13 editovat BobM (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 85 302 editací {{Pracuje se}}, ke sloučení Velkoněmecká koncepce a Maloněmecká koncepce sem ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 11. 2020, 10:19 editovat zrušit editaci BobM (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 85 302 editací +dopl. Přejít na další porovnání →
Řádek 2: [[File:Map-GermanConfederation.svg\|thumb\|360px\|[[Střední Evropa]] kolem roku 1820: [[Pruské království]] (modře), [[Rakouské císařství]] (žlutě) a nezávislé německé státy (šedě). Červená linie označuje hranici Německého spolku. Prusko i Rakousko ovládaly ještě další území vně Spolku.]] '''Německá otázka''' (německy ''Deutsche Frage'', někdy též ''Deutschlandfrage - otázka Německa'') byla politická debata zejména v [[19. století]] zejména během [[revoluce v roce 1848 ]] o nejlepším možném způsobu dosažení [[sjednocení Německa]].<ref>Robert D. Billinger (1991). [https://books.google.com/books?id=MDhVGtwfapIC ''Metternich and the German Question: States' Rights and Federal Duties, 1820–1834'']. University of Delaware Press.</ref> ~~Nejsilněji~~'''Velkoněmecké seřešení''' mělo ~~tato~~sdružovat ~~idea~~všechny ~~projevila~~německojazyčné ~~hlavně~~národy v ~~době~~jediném ~~[[revoluce~~státě. vTuto ~~roce~~variantu ~~1848~~podporovalo [[Rakouské císařství]]. '''Maloněmecká koncepce''' ("Kleindeutsche Lösung"), které počítalo pouze se sjednocením severoněmeckých států a nezahrnovalo Rakousko. Tento návrh upřednostňovalo [[Pruské království]]. Postupem času se vytvořil názor na koncepci třetího Německa tj. Německa bez [[Prusko\|Pruska]] i [[Rakouské císařství\|Rakouska]], tato myšlenka se však téměř neujala.<ref>Dějepis na dlani - Helena Kohoutková, Martina Komsová, Nakladatelství Rubico, {{ISBN\|80-07-01211-7}}</ref><ref>Dějepis pro střední odborné školy - P. Čornej, I. Čornejová, F. Parkan, M. Kudrys, Nakladatelství SPN, 2002, {{ISBN\|80-7235-194-X}}</ref> ~~== Varianty ==~~ ~~Existovaly dvě varianty:~~ # [[Velkoněmecká koncepce]] ("Großdeutsche Lösung"), které mělo sdružovat všechny německojazyčné národy v jediném státě. Tuto variantu podporovali [[Rakouské císařství\|Rakušané]] a jeho stoupenci. # [[Maloněmecká koncepce]] ("Kleindeutsche Lösung"), které počítalo pouze se sjednocením severoněmeckých států a nezahrnovalo Rakousko. Tento návrh upřednostňovali [[Pruské království\|Prusové]]. Oba proudy byly někdy též označovány výslednou formou státu kterou prosazovaly, tedy '''{{lang\|de\|Kleindeutschland}}''' ("''Maloněmecko''") a '''{{lang\|de\|Großdeutschland}}''' ("''Velkoněmecko''"). Obě hnutí ovšem byla součástí sílícího [[Německý nacionalismus\|německého nacionalismu]] a oba proudy měly společný základ v tehdejších snahách o vytvoření jednotného [[národní stát\|národního státu]] s obyvatelstvem stejného jazyka a [[Etnicita\|etnicity]], podobně jako v případě [[Risorgimento\|sjednocení Itálie]] pod žezlem [[Savojští\|savojské dynastie]] či [[První srbské povstání\|srbského povstání]] proti Turkům. Řádek 15 ⟶ 11: V letech 1815 až 1866 existovalo v rámci [[Německý spolek\|Německého spolku]] 37 nezávislých [[Němčina\|německojazyčných]] států. V době [[Studená válka\|studené války]] ~~termín~~pojem ~~"německá~~„německá ~~otázka"~~otázka“ zahrnoval také otázku rozdělení a [[znovusjednocení Německa]].<ref>{{Cite journal\|last=Blumenau\|first=Bernhard\|date=2018\|title=German Foreign Policy and the ‘German Problem’ During and After the Cold War: Changes and Continuities.\|url=\|journal=B. Blumenau, J. Hanhimäki, B. Zanchetta: New Perspectives on the End of the Cold War: Unexpected Transformations?\|volume=\|pages=93, 95-102\|via=}}</ref> == Reference ==

Německá otázka: Porovnání verzí