Existence předchází esenci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Doplněna tečka na konec odstavce. značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 1:
Tvrzení, že '''existence předchází esenci''' (jinak také '''existence předchází podstatu''', z [[francouzština|francouzštiny]]: ''{{cj|fr|l'existence précède l'essence}})'' je ústřední poznatek [[Existencialismus|existencialismu]], jež převrací tradiční filozofický názor, že [[Esence|podstata]] (povaha) věci je podstatnější a neměnnější než její [[existence]] (pouhá skutečnost její existence).<ref>Plato, ''Timaeus''; Aristotle, ''Metaphysics''; St Thomas Aquinas, ''Summa contra Gentiles'', Pars 3:1, ''Summa Theologiae'', Pars 1:1, etc. Analysis of "existence before essence" in Etienne Gilson, ''The Christian Philosophy of Saint Thomas Aquinas'', Introduction</ref> Z pohledu existencialistů lidské [[bytosti]] mohou svým [[Vědomí|vědomím]] vytvářet své vlastní hodnoty a určit smysl života, protože člověk nedisponuje jakoukoliv [[inherentní]] [[identita|identitou]] nebo [[Hodnoty|hodnotou]]. Tyto identity či hodnoty si musí tvořit individuálně jednotlivec od jednotlivce (viz [[tabula rasa]]). Vykonáváním činů, které korespondují s určenými identitami a hodnotami, jednotlivec potvrzuje a posiluje svoji existenci.
Tuto úvahu lze již nalézt v dílech filozofa [[Søren Kierkegaard|Sørena Kierkegaarda]] v 19. století <ref>Kierkegaard, Søren. ''Philosophical Fragments'', 1844.</ref> , ale přesné znění bylo formulováno až filozofem [[Jean-Paul Sartre|Jean-Paulem Sartrem]] ve 20. století. Přímá citace pochází z přednášky „Existencialismus je humanismus“ <ref>Stanford Encyclopedia of Philosophy</ref> z roku 1945. <ref>The lecture was delivered on Monday, October 29, 1945, although not published until 1946. "Existentialism is a Humanism." trans. Carol Macomber, preface by Arlene Elkaïm-Sartre, ed. John Kulka (New Haven: Yale, 2007), p. vii.</ref> <ref>Stanford Encyclopedia of Philosophy</ref> Podobný výrok lze však v dřívější době najít v [[Martin Heidegger|Heideggerově]] díle ''[[Bytí a čas]]'' . <ref>Sartre, in ''[[Being and Nothingness]]'' (1943), credits a slightly longer version of the claim to Heidegger: "Now freedom has no essence. It is not subject to any logical necessity; we must say of it what Heidegger said of the ''Dasein'' in general: 'In it existence precedes and commands essence.'" However, Sartre gives no page reference for this citation. In ''Being and Time'', Heidegger writes: "The 'essence' of human-being lies in its existence." ("Das 'Wesen' des Daseins liegt in seiner Existenz", ''Sein und Zeit'', p. 42.)</ref>
| |||