Odbor přátel Slavie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m významnost doložena, dávám pryč šablonu; drob. úpr. (gramatika, styl, min. č. apod.); u tvrzení šabl. Zdroj? či Ujasnit |
m →Vznik: wikilink |
||
Řádek 64:
Fanoušci Slavie se proto rozhodli, že založí Odbor přátel Slavie a fotbalový klub zachrání. Mezi fanoušky se zařadili i herci, zpěváci, výtvarní umělci, bývalé klubové legendy jako [[František Plánička|Plánička]], [[Ladislav Ženíšek|Ženíšek]] nebo [[Emil Seifert|Seifert]] se dobrovolně hlásili pomoci klub zachránit.
Nejprve se snažili sehnat prostředky na provoz a pak i posily pro návrat do první ligy. Tehdejší nejslavnější umělci vystupovali na akcích Odboru přátel „Slavisté Slavii“ či „Slávistický karneval“ bez nároku na honorář. Sklářský výtvarník
Odbor přátel Slavie se okamžitě ocitl v hledáčku [[Státní bezpečnost|Státní bezpečnosti]].{{Zdroj?}} Ale díky tomu, že se do záchrany klubu zapojily desítky slavných postav české kultury, si StB na jména jako [[Jan Pivec|Pivec]], [[Ladislav Pešek|Pešek]], [[Josef Kemr|Kemr]], [[Jaroslav Marvan|Marvan]], [[Bohumil Hrabal|Hrabal]], [[Zdeněk Jirotka|Jirotka]], [[Jaroslav Vojta|Vojta]] netroufla. Našli se i nepřátelé Slavie. Desítky udavačských dopisů mířily na ústřední výbor KSČ a obviňovaly Odbor přátel z buržoazních praktik. Asi nejvýznamnější postava prvních let OP spisovatel [[Pavel Hanuš]] vyřešil atak mistrovsky, když prohlásil, že Odbor přátel vznikl podle „sovětského vzoru“.{{Zdroj?}}
| |||