Šápúr II.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m skloňování jména Narsé značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 15:
| datum úmrtí = [[379]]
}}
'''Šápúr II.''' ([[309]]
== Dětství a mládí ==
Řádek 57:
[[Soubor:Taq-e_Bostan_-_High-relief_Shapur_II_and_Shapur_III.jpg|thumb|250 px|Reliéf v [[Ták-e Bústán]]u zobrazující Šápúra II. a [[Šápúr III.|Šápúra III.]]]]Constantius a Šápúr spolu zpočátku vyjednávali o míru,<ref>[[Ammianus Marcellinus]], [http://www.tertullian.org/fathers/ammianus_17_book17.htm#C5 17, 5]</ref> rozhovory však uvázly na mrtvém bodě a brzy nato byly obnoveny bojové operace. Roku [[359]] přitáhl perský král k pevnosti Amida, o níž se zápasilo již ve čtyřicátých letech, a po třiasedmdesátidenním obléhání se mu ji podařilo dobýt.<ref>Ammianus Marcellinus, [http://www.tertullian.org/fathers/ammianus_19_book19.htm#C9 19, 9]</ref> Následně padla Singara a další římské kastely na pomezí, avšak Constantius se chytře vyhýbal rozhodnému střetnutí – to nakonec Šápúra přimělo ofenzivu zastavit (zřejmě jej ovlivnily i nepříznivé věštby).
V roce [[363]] vpadl Constantiův nástupce [[Iulianus Apostata|Julianus Apostata]] se silným vojskem do Mezopotámie a pronikl až k hradbám sásánovského hlavního města [[Ktésifón]]tu, ležícího jižně od dnešního [[Bagdád]]u.<ref>Hlavní město nebylo dobyto, viz např. [[Libanios]], 28, 254–255.</ref> Tentokrát se rozhodnému střetnutí vyhýbal Šápúr, a Římané tak udeřili do prázdna. Julianus musel brzy nastoupit zpáteční pochod, v jehož průběhu byl v bezvýznamné šarvátce zabit. Jeho nástupce [[Jovianus]] neviděl jinou možnost než s Peršany uzavřít mír, jinak hrozilo, že se zaplete do pozičních bojů na cizím území. Mírová smlouva byla pro Šápúra velmi výhodná – Římané mu museli odstoupit všechny državy, jež kdysi dobyl Diocletianus, a zavázat se, že nebudou podporovat Arménii. Porážka krále Narsého byla v perských očích odčiněna.
== Arménské záležitosti ==
| |||