Wikipedie

Chlum u Třeboně (zámek): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Historie: Chlum jako rekreační letovisko
značka: editor wikitextu 2017
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 73:
Ačkoli Ferdinandovy děti patřily k [[Hohenbergové|rodu Hohenbergů]], československé úřady s nimi naložily stejně jako s [[Habsburkové|Habsburky]] a 3. května 1919 byla na velkostatek v Chlumu u Třeboně uvalena ministerstvem zemědělství nového československého státu nucená správa (dvůr v [[Lutová|Lutové]] spravoval už od listopadu 1918 soudně ustanovený správce Josef Kraus).<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 15.11.1918, 13(266). s. 8.</ref>
 
Panství Konopiště a také druhé Ferdinandovo panství v Chlumu u Třeboně hodlala vláda nové Československé republiky zahrnout do znárodňování. Poručník [[Jaroslav Thun-Hohenstein|Jaroslav Thun]] protestoval až u [[Tomáš Garrigue Masaryk|prezidenta Masaryka]], který ho ujistil, že právoplatným vlastníkem panství bude uznán nejstarší syn Maxmilián (podle rodinného dědického řízení) a že rozloha pozemků bude trochu zmenšena ve prospěch československého státu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Třešňák
| jméno = Petr
| titul = Jak Češi okradli děti arcivévody Ferdinanda
| periodikum = Týdeník Respekt
| url = https://www.respekt.cz/fokus/jak-cesi-okradli-deti-arcivevody-ferdinanda
| datum přístupu = 2020-10-25
}}</ref>

Teprve až v roce 1921 poslanci Národního shromáždění do zákona o vyvlastnění habsburského majetku připsali dodatek, že se týká „zejména bývalého následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho potomků“. Československý postup totiž neměl ve své době obdobu, ani Rakousko majetek Hohenbergů neznárodňovalo.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Třešňák
| jméno = Petr
Řádek 97 ⟶ 106:
| url = http://cesko.svetadily.cz/jihocesky-kraj/okres-jindrichuv-hradec/chlum-u-trebone/lokality
| datum přístupu = 2020-10-25
}}</ref> Zámek pod Správou [[Československé státní lesy a statky|Správou státních lesů a Správou státních statků a rybníků]] a byl využíván hlavně k rekreaci zaměstnanců ministerstva zahraničí a vládních činitelů. V roce 1929 a 1934 obsadil sedmipokojové apartmá na čtyři týdny ministr zahraničí [[Edvard Beneš|Dr. Edvard Beneš]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = - Jihočeský kraj - Okres Jindřichův Hradec - Chlum u Třeboně {{!}} Česko na Světadílech
| periodikum = cesko.svetadily.cz
| url = http://cesko.svetadily.cz/jihocesky-kraj/okres-jindrichuv-hradec/chlum-u-trebone/lokality
| datum přístupu = 2020-10-25
}}</ref>
 
{{Citát v rámečku|'''Jeho Veličenstvo Dr. Beneš ve státním zámku u Třeboně''' v posteli arcivévody d'Este.
Řádek 112 ⟶ 126:
}}</ref>
 
Už v roce 1924 nabídlo Ředitelství státních lesů a statků v Třeboni na státním velkostatku v Chlumu u Třeboně uprázdněnou budovu bývalého lihovaru do pronájmu a k využití k jiným průmyslovým účelům. V budobě lihovaru se nacházelo veškeré strojní zařízení na parní pohon. Nabídky k pronájmu přijímala Vrchní správa státního velkostatku Chlum u Třeboně.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 25.06.1924, 19(148). s. 12.</ref> Nájemcem dvora v Lutové bylse stal [[Republikánská strana zemědělského oda rokumalorolnického 1925lidu|agrárník]] Jindřich Tvrz.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.12.1925, 20(279). s. 6.: Kvitování darů a příspěvků ve prospěch volebního a agitačního fondu Republikánské strany zemědělského a malorol. lidu v Praze.</ref> Od roku 1934 Správa statků a rybníků nabídla do pronájmu také bývalý panský mlýn v obci.
 
{{Citát v rámečku|'''Pronájem mlýna.'''
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlum_u_Třeboně_(zámek)“