Císařovna vdova Li: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m drobně stylistika a typo a čeština |
celkové rozšíření |
||
Řádek 32:
| zkontrolováno = ne
}}
'''Císařovna vdova Li''' ({{Čínsky|znaky=李 |pchin-jin= Lǐ}}; [[1546]]–[[1614]]), posmrtným jménem '''císařovna Siao-ting''' ({{Čínsky|znaky=孝定太后 |pchin-jin=Xiàodìng tàihòu|český přepis=Siao-ting tchaj-chou}}), byla [[Číňané|čínská]] císařovna vdova, jedna z vedlejších manželek
== Život ==
Paní Li se narodila roku 1546, byla dcerou Li Weje († 1584),
Po nástupu Lung-čchinga na trůn byla povýšena na urozenou dámu (''kuej-fej''). Těšila se císařově přízni, ale dokázala udržet dobré vztahy s jeho (bezdětnou) císařovnou, jinak hlavní soupeřkou o císařovu pozornost. Obratnost a moudrost, s níž dokázala spolupracovat se soupeři a konkurenty, projevovala celý život a nemálo přispěla k jejím úspěchům.<ref name="zhang 57"/> Byla schopná, moudrá, rozhodná, ale citlivá a schopná se omezit a nepřekračovat své kompetence.<ref name="zhang 59"/>
Roku 1572 Lung-čching zemřel a na trůn nastoupil její syn Ču I-ťün jako císař [[Éra vlády|éry]] Wan-li. Paní Li dostala titul císařovny vdovy{{#tag:ref|Titul zněl „císařovna vdova Cch’-šeng“ ({{Cizojazyčně|zh|慈圣皇太后}}), v letech 1578, 1582, 1601 a 1606 byl prodloužen a tak polepšen.|group=pozn.}} a v souladu se zákony během nezletilosti svého syna stanula v čele vlády. Vytvořila spojenectví s prvním velkým sekretářem [[Čang Ťü-čeng]]em a nejvýše postaveným eunuchem císařského paláce [[Feng Pao]]em; trojice pak společně vládla mingské říši - Čang kontroloval vládu, Feng Pao císařské eunuchy a paní Li dohlížela na Wan-liho výchovu, přičemž se nevměšovala do politického rozhodování.<ref name="zhang 58"/> Do roku 1578 se, na žádost vlády, více než ve svém paláci císařovny vdovy zdržovala v paláci císaře, aby dohlížela na jeho výchovu. Vedla ho ke studiu, zodpovědnosti a skromnosti. Vychovávala ho s velkou péčí, ale i přísností.{{#tag:ref|Například roku 1580 císař popíjel se svými eunuchy a poté, co jeden z nich odmítl na císařovu žádost zazpívat, panovník mu pohrozil setnutím, ale nakonec jen odřízl vlasy. Císařovna-matka druhý den synovi ostře vytkla jeho přestupek, donutila ho na kolenou se omluvit a povolala Čang Ťü-čenga se členy vlády a šokovala je (i Wan-liho) sdělením, že za trest žádá nahrazení Wan-liho na trůnu jeho mladším bratrem. Věc se nakonec vyřešila, když Wan-li podepsal omluvný edikt, v němž vyjádřil lítost nad svým činem a přeložil své oblíbené eunuchy mimo Peking. Záležitost nicméně poškodila vztahy císaře s matkou a ministry.<ref name="zhang 58"/>|group=pozn.}} Wan-liho synovská oddanost a respekt k matce vypěstovaný přísnou výchovou mu celoživotně bránily otevřeně jí odporovat.<ref name="zhang 58"/>
Aliance paní Li, Čang Ťü-čenga a Feng Paoa úspěšně vládla zemi deset let, do Čangovy smrti roku 1582.<ref name="zhang 58">Zhang, s. 58.</ref> Pozice v čele vlády ji přinesla prestiž a uznání, i když v souladu s pravidly stanovenými prvním mingským císařem [[Chung-wu]]em se politiky stranila a pouze ojediněle se do ní pokoušela zasáhnout: například, kvůli její buddhistické víře ve špatnost jakéhokoliv zabíjení, požádala Čang Ťü-čenga o dočasné zrušení trestu smrti; nicméně po jeho odmítnutí s tím, že je nutné dodržovat platné právo, na své žádosti netrvala.<ref name="zhang 58"/> Na informaci o šetření jejího otce a bratra kvůli korupci nereagovala jejich podporou, ale otci poslala zednické náčiní, jako připomínku jeho původu.<ref name="zhang 59">Zhang, s. 59.</ref> I po Čang Ťü-čengově smrti a odvolání Feng Paoa si uchovala vliv, když vytvořila alianci s Čangovými nástupci, velkými sekretáři [[Šen Š’-sing]]em, [[Sü Kuo]]em a [[Wang Si-ťüe]]em.<ref name="luk 70 77"/>
Namísto politické angažovanosti se obrátila k náboženství.<ref name="zhang 59"/> Byla zbožnou [[Buddhismus|buddhistkou]], podporovala rekonstrukce a výstavbu mnoha buddhistických klášterů, dávala velké dary buddhistickým mnichům a klášterům. Stylizovala se do role bóddhisatvy [[Kuan-jin]] (Avalokitéšvary) a byla s ním ztotožňována.<ref name="mcmahon 130">McMahon, s. 130.</ref><ref name="luk 70 77"/><ref name="zhang 59 60">Zhang, s. 59–60.</ref> Finančně náročné stavební akce pod její patronací probíhaly zejména v 70., 80. a první polovině 90. let. Její podpora se zpočátku týkala především buddhistů Pekingu a okolí, postupně však rozšířila své aktivity i do [[Ťiang-nan]]u a dalších vzdálenějších regionů. Od poloviny 90. let, zřejmě v důsledku roztržky s císařem kvůli [[Spor o základ státu|sporu o jmenování následníka trůnu]], byla schopna financovat pouze relativně málo akcí. Více prostředků měla k dispozici až po urovnání vztahů s císařem po jmenování následníka roku 1601, i když rozmachu svých aktivit v první polovině Wan-liho vlády se již nevyrovnala.<ref name="zhang 65 76">Zhang, s. 65–76.</ref>
Roku 1586 se otevřela otázka nástupnictví, když císařova oblíbená konkubína [[paní Čeng]] porodila syna [[Ču Čchang-sün]]a (1586–1641) a byla povýšena na „císařskou urozenou dámu“ (''chuang-kuej-fej''),<ref name="brook10 101"/><ref name="huang88 516"/> což ji stavělo jen o stupeň níže než [[Císařovna Wang (Wan-li)|císařovnu Wang]] a výše než kteroukoliv jinou z jeho konkubín, včetně [[Paní Wang (Wan-li)|paní Wang]], matky císařova nejstaršího syna [[Tchaj-čchang|Ču Čchang-luo]]a (1582–1620). Pro okolí bylo z toho zřejmé, že by si přál za následníka spíše syna paní Čeng než Ču Čchang-luoa. Úředníci žádali jmenování následníka trůnu, přičemž řada z nich s poukazem na zákony vyžadovala jmenování Ču Čchang-luoa, někteří však stanuli na straně panovníka a paní Čeng.<ref name="huang88 516"/> Císař rozhodnutí odkládal a debaty a spory trvaly do roku 1601, kdy panovník jmenoval následníkem Ču Čchang-luoa. Ve sporu císařovna-matka Li i císařovna Wang podporovaly [[Paní Wang (Wan-li)|paní Wang]] i jejího syna.<ref name="zhang 64"/><ref name="mcmahon 130"/> Když císař argumentoval, že jeho nejstarší syn je synem pouhé palácové služebnice, namítla, že i on, Wan-li, je synem pouhé služebné.<ref name="mcmahon 130"/> Její veřejná i zákulisní podpora císařovny a paní Wang vyvažovala panovníkovo protežování paní Čeng. Paní Li přitom se přitom opírala o zákony stanovené prvním mingským císařem Chung-wuem, které jmenování císařovny i korunního prince považovaly za rodinné záležitosti císařské rodiny, v nichř proto měla císařovna-matka poslední a rozhodující slovo. Kolem ní se časem vytvořila volná skupina podporující její zájmy a zájmy císařova nejstaršího syna, sestávající z vysokých úředníků, významných buddhistických mnichů, řadových úředníků, i některých eunuchů.<ref name="zhang 64">Zhang, s. 64.</ref>
Kvůli sporu o následníka vznikla mezi císařem a jeho matkou v letech 1595–1604 roztržka, když začátkem roku 1594 se císař uvolil k oficiálnímu zahájení výuky svého nejstaršího syna, nicméně tento ústupek následovaly údery proti císařovně vdově. Roku 1595 byl zatčen a poslán do jižní Číny její blízký důvěrník, buddhistický mnich [[Chan-šan Te-čching]], téhož roku se Wan-li neúčastnil oslav jejích narozenin a následujícího roku degradoval a přeložil do Nankingu vysoce postaveného a respektovaného eunucha [[Čang Čcheng]]a, spřízněného s rodinou paní Li. Roku 1600 císař udělil vysoký čestný titul taoistovi [[Keng I-lan]]ovi, který se podílel na zatčení Chan-šan Te-čchinga.<ref name="zhang 64">Zhang, s. 64.</ref>
Po jmenování následníka trůnu roku 1601 se vztahy císaře s matkou začaly vylepšovat – roku 1602 obdaroval jejího bratra, hraběte z Wu-čchingu, a roku 1604 nechal vybudovat dva chrámy pro její zdraví. Nadále byly jejich vztahy stabilně dobré, Wan-li ustal v perzekuci buddhistů, na které útočil v předešlém desetiletí, a naopak společně s císařovnou vdovou při různých příležitostech buddhistické mnichy a kláštery podpořil. Císařovna-matka se tak po roce 1604 ve větším měřítku vrátila do veřejného života, když obnovila svou podporu buddhistickým institucím, utlumenou v desetiletí po roce 1594.<ref name="zhang 65 66">Zhang, s. 65–66.</ref>
Roku 1614 zemřela a obdržela posmrtné jméno „císařovna-vdova Siao-ting“. Pohřbena je společně s Lung-čchingem v hrobce Čchao-ling v areálu [[Císařské hrobky dynastií Ming a Čching|mingských císařských hrobek]] u Pekingu.
==
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>
=== Reference ===
<references>
<ref name="brook10 101">{{Citace monografie
| příjmení = Brook
| jméno = Timothy
| titul = The troubled empire: China in the Yuan and Ming dynasties
| vydavatel = Harvard University Press
| místo = Cambridge, Massachusetts
| rok = 2010
| počet stran = 329
| stránky = 101
| jazyk = anglicky
| isbn = 978-0-674-04602-3
}}</ref>
<ref name="huang88 516">{{Citace sborníku
| příjmení = Huang
| jméno = Ray
| titul = The Lung-ch'ing and Wan-li reigns, 1567—1620
| příjmení sestavitele = Twitchett
| jméno sestavitele = Denis C.
| příjmení sestavitele2 = Mote
| jméno sestavitele2 = Frederick W.
| sborník = The Cambridge History of China. Volume 8, The Ming Dynasty 1368-1644, Part 2
| vydání =
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| datum vydání =
| rok vydání = 1988
| isbn = 0521243335
| jazyk = anglicky
| strany = 511–584, na s. 516
}}</ref>
<ref name="mcmahon 128">{{Citace monografie
| příjmení = McMahon
Řádek 77 ⟶ 117:
| rok vydání = 2016
| strany = 63–91, na s. 70–77
| jazyk = anglicky
| isbn =
}}</ref>
<ref name="zhang 57">{{Citace monografie
| příjmení = Zhang
| jméno = Dewei
| titul = Thriving in Crisis: Buddhism and Political Disruption in China, 1522–1620
| vydání = 1
| vydavatel = Columbia University Press
| místo = New York
| rok = 2020
| počet stran = 368
| stránky = 57
| poznámky = [dále jen Zhang]
| jazyk = anglicky
| isbn =
}}</ref>
</references>
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Zhang
| jméno = Dewei
| titul = Thriving in Crisis: Buddhism and Political Disruption in China, 1522–1620
| vydání = 1
| vydavatel = Columbia University Press
| místo = New York
| rok = 2020
| počet stran = 368
| jazyk = anglicky
| isbn =
}}
{{Mingské císařovny}}
Řádek 87 ⟶ 155:
{{DEFAULTSORT:Li}}
[[Kategorie:Mingské císařovny]]
[[Kategorie:Mingští buddhisté]]
[[Kategorie:Narození 1546]]
[[Kategorie:Úmrtí 1614]]
| |||