Chlum u Třeboně (zámek): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editor wikitextu 2017
→‎Historie: rok dědictví
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 26:
Roku 1693 převzala ves [[Nová Bystřice|Novou Bystřici]] s Chlumem sestra posledního [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Slavaty]] Kateřina Terezie, jejímž manželem byl Jan Arnošt z Fünfkirchenu. Jejich syn Jan Leopold pak postoupil chlumské panství svému mladšímu synu – Janu Františkovi z Fünfkirchenu. Jeho rozhodnutím z roku [[1710]] byl na místě někdejší tvrze vystavěn barokní patrový zámek. Roku 1746 zde byla zřízena mariánská kaple.
 
Dalšími majiteli panství se od roku [[1834]] stali [[Stadionové]]. V roce [[1861]] přešel již zchátralý zámek do vlastnictví modenského vévody [[František V. Modenský|Františka V.]] d'Este, který ho nechal upravit. V roce 1875 bylazdědil zbořenachlumecké severovýchodnípanství částnásledník objekturakouského včetnětrůnu kulečníkovéhoarcivévoda pavilonu.[[František ÚpravyFerdinand interiérůd'Este]], nastalykterý zámku vtiskl v letech 18811902–1904 finální 1884podobu.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Zámek Chlum u Třeboně| url = http://www.atlasceska.cz/jihocesky-kraj/zamek-chlum-u-trebone/ | datum vydání = | vydavatel = Atlas Česka }}</ref> Ústřední ředitelství a revize účtů se nacházely ve Vídni na Beatrixgasse čp. 27 (ústřední ředitel Wettslein Franz, rytíř z Westersheimbu, c. k. vládní rada, kancelářští úředníci Löffler Karel, Zebro Zdeňko) a celková výměra obou [[Allodium|alodiálních panství]] Chlumec a [[Konopiště]] činila 12 146,97 ha.<ref>TITTL, Ignaz. ''Schematismus a statistika statků velkých a rustikálních v království Českém''. Praha: J. Springer, 1902. s. 12.</ref>
 
Finální podobu zámku vtiskl v letech 1902–1904 následník rakouského trůnu, arcivévoda [[František Ferdinand d'Este]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Zámek Chlum u Třeboně| url = http://www.atlasceska.cz/jihocesky-kraj/zamek-chlum-u-trebone/ | datum vydání = | vydavatel = Atlas Česka }}</ref> Ústřední ředitelství a revize účtů se nacházely ve Vídni na Beatrixgasse čp. 27 (ústřední ředitel Wettslein Franz, rytíř z Westersheimbu, c. k. vládní rada, kancelářští úředníci Löffler Karel, Zebro Zdeňko) a celková výměra obou [[Allodium|alodiálních panství]] Chlumec a [[Konopiště]] činila 12 146,97 ha.<ref>TITTL, Ignaz. ''Schematismus a statistika statků velkých a rustikálních v království Českém''. Praha: J. Springer, 1902. s. 12.</ref>
 
{| class="wikitable"