Jan z Rottalu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
wl |
||
Řádek 13:
== Život a kariéra ==
[[Soubor:COA_Rotthal.png|náhled|vlevo|Erb Rottalů]]
Narodil se kolem roku 1605 jako starší syn Jana Jakuba z Rottalu (†1624) a jeho manželky Marie Felicie [[Turzové|Thurzové]] z významné uherské šlechty. Jan Antonín zdědil po otci panství [[Napajedla]], kromě toho také dědičný úřad [[Nejvyšší komorník nad stříbrem|nejvyššího komorníka nad stříbry]] ve [[Štýrsko|Štýrsku]], který rodině náležel od roku [[1536]]. V raném mládí vstoupil do služeb kardinála [[František z Ditrichštejna|Františka z Ditrichštejna]], který byl jeho vzdáleným příbuzným. Stal se jeho komorníkem a spravoval statky [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckého biskupství]], v letech 1633–1637 byl hejtmanem hradištského kraje. V roce 1635 se stal [[hofrychtéř]]em manského soudu olomouckého biskupství, zároveň byl jmenován [[Císařský komorník|císařským komorníkem]]. Krátce nato se mu i přes úmrtí dlouholetého příznivce kardinála Ditrichštejna podařilo ještě více upevnit postavení na Moravě, kde byl postupně [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyšším sudím]] ([[1637]]–[[1642]]) a [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyšším komořím]] ([[1642]]–[[1648]]).<ref>Ottův slovník naučný, díl 21.; Praha, 1904 (reprint 2000) {{ISBN|80-7203-289-5}}</ref>
Spolu s [[Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu|Kryštofem Pavlem z Lichtenštejna-Kastelkornu]] a [[František z Magni|Františkem Magnisem]] byl v letech 1640–1642 správcem úřadu [[Moravský zemský hejtman|moravského zemského hejtmana]], mezitím byl v roce [[1641]] povýšen do stavu říšských hrabat. Kromě civilních funkcí byl na Moravě také generálním vojenským komisařem a komisařem pro ubytování armády. Díky matce znal dobře prostředí [[Valašsko|Valašska]], proto byl také v letech 1643–1644 pověřen potlačením [[Valašské povstání|valašských rebelií]] a získal přitom značné pravomoci od císaře pro celou oblast východní Moravy. Vojenskému zákroku proti [[Valaši (severní Karpaty)|Valachům]] velel osobně, poté v [[Brno|Brně]] předsedal soudu nad předáky vzpoury a 200 jich nechal [[Poprava|popravit]], došlo také na vypalování valašských vesnic. Jako generální vojenský komisař pro Moravu měl důležitou úlohu v době [[Obléhání Brna (1645)|švédského vpádu]] (1645–1647), kdy měl na starost zásobování císařské armády.
| |||