Meteor: Porovnání verzí

[[Soubor: Meteor burst.jpg|náhled|Proud meteorů v  průběhu několika minut {{Malé|(Foto: NASA)}}]]

'''Meteor''' ([[řečtina|řec]]. ''meteóra'' (z &nbsp;''met-'', uprostřed a ''aforos'', vznášející se, zavěšený<ref>Hofmann, ''Etymologisches Woerterbuch des Griechischen'', Munchen: Oldenburg, 1971. Str. 199.</ref>)), co se odehrává ve vzduchu, nad zemí; ve starší češtině také '''povětroň''' nebo '''létavice''') je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska ([[meteoroid]]u) zemskou [[atmosféra Země|atmosférou]]. Lidově se nazývá '''padající hvězda''' a bývá s &nbsp;ní spojena pověra, že kdo vidí padat hvězdu a něco si přitom přeje, přání se mu vyplní.

Velmi jasný meteor se nazývá [[bolid]]. Zbytky hmotnějších meteoroidů, které dopadly na Zemi, se nazývají [[meteorit]]y. Pokud těleso atmosféru Země opět opustí a vrátí se do [[Kosmický prostor|kosmického prostoru]], jedná se o &nbsp;[[tečný meteoroid|tečný bolid]].

Meteor je světelný efekt, vzniklý [[excitace|excitací]] a [[ionizace|ionizací]] molekul atmosféry při průletu meteoroidu atmosférou. Meteorické tělísko má zpravidla [[průměr (geometrie)|průměr]] od jednoho [[milimetr]]u do jednoho [[centimetr]]u, pokud se jeho velikost blíží k &nbsp;deseti centimetrům, je meteor jasnější než [[Venuše (planeta)|Venuše]] a nazýváme ho [[bolid]]. Ještě větší tělesa explodují a už se nejedná o &nbsp;meteor. Nejmenší meteory jsou vidět pouze [[teleskop]]em, a proto se nazývají teleskopické meteory.

Kompaktnější meteoroidy kamenné nebo železné vznikají ze srážek [[planetka|planetek]], a pokud jsou větší, mohou jejich zbytky dopadnout na Zemi jako [[meteorit]]y. Velké meteority vytvářejí na Zemi [[impaktní kráter]]y a v &nbsp;minulosti významně ovlivnily vývoj Země.

Většina meteorů (resp. tělísek je tvořících) je [[kometa|kometárního]] původu, z &nbsp;velice křehkého materiálu. Jejich průměrná [[hustota]] je menší než hustota [[voda|vody]]. Komety při oběhu kolem Slunce uvolňují ze svého povrchu molekuly [[plyn]]ů a částečky [[prach]]u o &nbsp;velikosti mikrometrů až několika centimetrů. Tyto částečky pokračují kolem [[Slunce]] po [[dráha nebeského tělesa|drahách]] velice podobných dráze komety. Postupem času, vlivem [[gravitace|gravitačního]] působení [[planeta|planet]] a blízkých těles, se dráhy těchto částeček více liší od původní dráhy komety a částečky se od ní rychle vzdalují. Vytvoří tzv. meteorický proud, přičemž jeho tloušťka se mění od tenkého vlákna až po široký roztažený proud bez jasného ohraničení. Meteoroidy si ještě dlouhou dobu (stovky až desetitisíce let) uchovávají velice podobné dráhy s &nbsp;původní dráhou komety. Tvar tohoto útvaru se podobá [[toroid]]u, který se pod vlivem gravitace stále více zkrucuje, až se časem rozplyne.

Když meteorický proud protíná dráhu Země, prolétávají meteoroidy tohoto proudu atmosférou. Jelikož jsou dráhy meteoroidů jednoho proudu velice podobné, prolétají atmosférou prakticky rovnoběžně. Vlivem [[perspektiva|perspektivy]] tak vzniká dojem, že meteory vylétají z &nbsp;jednoho místa na obloze. Tomuto bodu se říká '''radiant'''. Meteorům vylétávajícím ze stejného radiantu (majícím stejné dráhy v &nbsp;prostoru) se říká [[meteorický roj]].

Kometa, ze které pocházejí meteoroidy proudu, se nazývá '''mateřská kometa'''. Některé meteorické roje jsou velice aktivní, v &nbsp;okamžiku průletu Země nejhustšími částmi proudu je možné vidět i &nbsp;několik desítek meteorů za [[hodina|hodinu]]. Postupem času, jak mateřská kometa přestává dodávat hmotu do meteorického proudu a jak se proud v &nbsp;prostoru rozšiřuje, klesá počet meteorů za hodinu. Naopak stoupá doba činnosti roje. Mladé roje trvají někdy jen několik hodin ([[meteorický déšť|meteorické deště]] jen několik minut), meteory starého roje je možno pozorovat několik týdnů. Po jistém čase můžeme spatřit jenom jednotlivé meteory za noc, nakonec se roj stává nepozorovatelným v &nbsp;důsledku malého počtu meteorů.

Meteory, které nepatří žádnému roji, se nazývají sporadické meteory. Mohou to být např. úlomky po srážkách nebeských těles nebo mnohem častěji sporadické meteory z &nbsp;velice slabých a starých meteorických rojů, z &nbsp;kterých pozorujeme třeba jen několik meteorů za několik nocí. Při takto nízké frekvenci je nedokážeme rozeznat jako roj, protože jak klesá [[frekvence]], tak se zvětšují rozdíly mezi drahami a jednotlivé roje se začínají prolínat, až zmizí ve sporadickém pozadí.

* [http://stardateastroclub.orgtau.ac.il/nightskyephem/meteorsMeteors/ Meteor Showersshower and Viewing Tipspredictions] {{en}}

* PLAVEC, M. Plavec,. ''Komety a meteory''. Praha: Orbis, 1957.