Paleocén: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava chybného údaje značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění a přesun jednoho odstavce do jiné kapitoly |
||
Řádek 2:
'''Paleocén''' (66,0–55,8 [[Annum|Ma]] před současností) je nejstarším obdobím [[Třetihory|třetihorní]] éry (66,0–2,6 Ma před současností) a počátkem „věku [[Savci|savců]]“. Je datováno do doby před 66 až 56 miliony let a po [[Pliocén|pliocénu]] je tedy s délkou zhruba 10 milionů let druhým nejkratším obdobím kenozoika. Je charakterizováno extrémně vysokými teplotami, v průměru 24-25 °C, tedy o celých 10 stupňů Celsia více než dnes. Název paleocén ("starý [[eocén]]") stanovil francouzský paleobotanik a geolog [[Wilhelm Philippe Schimper]] v roce [[1874]], když popisoval sedimenty v okolí [[Paříž]]e.<ref>Schimper, W. P. (1874). ''Traité de Paléontologie Végétale.'' 3. Paris J. G. Bailliere. str. 680–689.</ref>
==
Na samém počátku paleocénu jakožto počáteční [[Geostratigrafická epocha|epochy]] [[Kenozoikum|kenozoika]] stojí globální katastrofa, kterou podle všeho vyvolal dopad [[Asteroid Chicxulub|asteroidu Chicxulub]] do prostoru dnešního [[Mexický záliv|Mexického zálivu]]. Ten pravděpodobně způsobil sérii následných událostí, které dokonaly dílo zkázy. Právě do této doby spadá hlavní výlevná fáze [[vulkanismus|vulkanické]] struktury známé jako [[Dekkánské trapy]] v [[Indie|Indii]]. Mohutné vrstvy [[bazalt]]ů zde vznikaly již před 67 miliony lety, ale není jistě náhodou, že nejsilnější fáze výlevů probíhala právě v době, kdy celou planetou otřásl dopad asteroidu.<ref>{{Citace monografie
Ekosystémy se v období paleocénu vzpamatovávají z [[Vymírání na konci křídy|vymírání K-Pg]], které ukončily druhohorní éru a v prvních milionech let v podstatě neexistují žádní velcí tvorové s hmotností zhruba nad 100 kilogramů. Teprve asi po 700 000 letech od katastrofy na konci křídy se objevují savci o hmotnosti zhruba 50 kg (např. rod ''[[Ectoconus]]''), jak ukazují objevy z lokality Corall Bluffs v americkém [[Colorado|Coloradu]].<ref>http://www.osel.cz/10900-kdyz-savci-prevzali-vladu-nad-zemi.html</ref> ▼
| titul = Poslední den druhohor
[[File:Barylambda-faberi.jpg|thumb|left|''[[Barylambda]] faberi'', jeden z prvních větších savců s hmotností přes půl tuny. Tento zástupce skupiny [[Pantodonta]] žil asi před 60 až 50 miliony let a vážil až kolem 650 kilogramů.]]▼
| příjmení = Socha
Paleocén je naopak zakončen asi 200 000 let dlouhým obdobím, které je nazýváno [[Paleocenní-eocenní teplotní maximum]]. V tomto období dochází k extrémnímu zvýšení teplot pravděpodobně masivním uvolňováním [[uhlík]]u a [[metan hydrát|metanhydrátů]] do atmosféry Země. Dochází k výraznému vymírání, nikoliv ale tak velkému, jako je to z konce křídy.<ref>Bowen, G. J.; ''et al.'' (2015). "Two massive, rapid releases of carbon during the onset of the Palaeocene–Eocene thermal maximum". ''Nature.'' '''8''' (1): 44–47. doi: [https://doi.org/10.1038%2Fngeo2316 10.1038/ngeo2316]</ref>▼
| jméno = Vladimír
| vydání =
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok vydání = 2018
| strany = 228-236
| isbn = 978-80-7429-908-7
}}</ref> Dalšími následky dopadu byly obří [[cunami]] ve všech oceánech, zastínění slunečního záření prachem, seismické vlny, požáry a další.
V paleocénu pokračuje vzdalování obou Amerik od Evropy a Afriky, rozšiřuje se tedy [[Atlantský oceán]]. Již z [[Mezozoikum|mezozoika]] pokračuje [[alpinské vrásnění]] vyvolané přibližováním [[Euroasijská deska|euroasijské]] a [[Africká deska|africké]] tektonické desky. To vede k postupnému zužování oceánu [[Tethys]]. [[Antarktida]] je ještě spojena s [[Austrálie|Austrálií]] a [[Indie]] je oddělena od ostatních pevnin jako velký ostrov a poměrně rychle je unášena k severu, přičemž na konec paleocénu je datován počátek její kolize s Asií, která později v [[miocén]]u vedla výzdvihu [[Himálaj]]e.<ref>[http://www.scotese.com/K/t.htm Svět na rozhraní křídy a terciéru, Paleomap project]</ref>
<ref>{{Citace monografie
| titul = Stručné dějiny planety Země
| příjmení = MacDougall
| jméno = J. Douglas
| vydavatel = Dokořán
| místo = Praha
| rok vydání = 2004
| strany = 183-206
| isbn = 80-86569-92-6
| kapitola = Savci, horstva a ledovce: třetihory a čtvrtohory
}}</ref>
Klima po odeznění následků [[impakt]]u bylo podobně vlhké a tropické jako v pozdním [[mezozoikum|mozozoiku]] a postupně se dále oteplovalo. Severní oceány nezamrzaly a i na pevninách za polárními kruhy mohla růst bujná vegetace včetně lesů. Srážková činnost byla víceméně rovnoměrná po celém povrchu Země i během roku.<ref>{{Citace sborníku
| sborník = Dějiny planety Země
| příjmení = Janis
| jméno = Christine
| titul = Samozřejmí vítězové
| příjmení sestavitele = Gould
| jméno sestavitele = Stephen Jay
| místo = Praha
| rok = 1998
| isbn = 80-85928-88-4
| isbn2 =
}}</ref>
▲Paleocén je
== Biosféra ==
[[File:Gastornis, a large flightless bird from the Eocene of Wyoming.jpg|thumb|Rekonstruovaná kostra obřího nelétavého ptáka rodu ''[[Gastornis]]''.]]
▲Ekosystémy se v období paleocénu vzpamatovávají z [[Vymírání na konci křídy|vymírání K-Pg]], které ukončily druhohorní éru a v prvních milionech let v podstatě neexistují žádní velcí tvorové s hmotností zhruba nad 100 kilogramů. Teprve asi po 700 000 letech od katastrofy na konci křídy se objevují savci o hmotnosti zhruba 50 kg (např. rod ''[[Ectoconus]]''), jak ukazují objevy z lokality Corall Bluffs v americkém [[Colorado|Coloradu]].<ref>http://www.osel.cz/10900-kdyz-savci-prevzali-vladu-nad-zemi.html</ref>
▲[[File:Barylambda-faberi.jpg|thumb|left|''[[Barylambda]] faberi'', jeden z prvních větších savců s hmotností přes půl tuny. Tento zástupce skupiny [[Pantodonta]] žil asi před 60 až 50 miliony let a vážil až kolem 650 kilogramů.]]
V tomto období nicméně postupně dochází k velkému rozmachu různých savčích vývojových linií, kromě toho však také [[Ptáci|ptáků]] a kvetoucích rostlin. Vznikají mnohé "moderní" vývojové linie savců a také vývojově pokročilých ptáků (Neornithes). Je také možné, že alespoň někteří neptačí [[dinosauři]] [[Paleocénní dinosauři|přežili]] z pozdních druhohor i do nejstaršího paleocénu (stupeň dan).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Socha
| |||